Bašár al-Asad strana 2 z 3

Ruská vojenská hlídka v minulých dnech zastavila v severovýchodní Sýrii konvoj americké armády, informovalo ruské ministerstvo obrany a obvinilo americké vojáky z porušení ujednání týkajících se snížení napětí v zemi. Konvoj se pohyboval bez předchozího upozornění po „nedohodnuté trase“, zdůvodnilo.

Před čtyřmi lety Turecko dobylo syrské město Al-Bab a turecké jednotky si nad oblastí udržují kontrolu dodnes. Ankara od té doby zainvestovala do rekonstrukcí a infrastrukturních projektů v této oblasti, a rovněž zde spravuje uprchlické tábory pro Syřany, kteří se vracejí zpět do země. Turecký prezident Erdogan proto od Evropské unie požaduje, aby peníze, které Turecko dostává na ochranu hranic a starost o uprchlíky, směřovaly i na území v Sýrii. Podle sebe ve válkou rozdírané zemi hájí zájmy Západu.

Když se v březnu 2011 po Sýrii rozšířily protesty arabského jara, jen máloco napovídalo tomu, v jakou tragédii se nepokoje promění. Vzdor proti polovojenské diktatuře ale přerostl v lidové povstání a to ve zničující občanskou válku. Po deseti letech bojů a civilních hrůz přitom stojí v čele Sýrie stále týž vládce – Bašár Asad –, byť již neovládá celé dřívější území. Klíčové momenty rozebírali v pořadu Horizont ČT24 zpravodajové České televize.

Před deseti lety začaly velké protivládní demonstrace v několika městech na jihu Sýrie i v Damašku. Začalo tak povstání, které přerostlo v občanskou válku. Ta už si podle exilové Syrské organizace pro lidská práva vyžádala na 400 tisíc obětí a z domovů vyhnala dalších bezmála 12 milionů lidí. Největší část z těch, co utekli za hranice, žije v Turecku.

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Před pěti lety byl jedním ze stovek tisíc lidí, kteří uprchli do Německa před syrskou občanskou válkou. Dnes jednatřicetiletý Tareq Alaows usiluje o křeslo v německém spolkovém parlamentu. Pokud úřady dle očekávání do léta vyřídí jeho žádost o občanství, stane se kandidátem Zelených. A s tím získá šanci stát se prvním poslancem, který přišel během poslední uprchlické vlny.

Silné deště a následné záplavy zničily v utečeneckých táborech na severu Sýrie tisíce stanů. Už tak kritická situace se ještě zhoršila. Přes sto improvizovaných škol přerušilo výuku. Válka, která sužuje miliony syrských uprchlíků ve vlastní zemi, trvá deset let.

Boje o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánci a Armény pokračují již desátým dnem. Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý prohlásil, že je připraven svolit k ústupkům, pokud druhá strana učiní stejné kroky. Ta však příměří podmiňuje úplným stažením Arménů z celého Karabachu a přilehlých okupovaných území. O situaci informovali zpravodajové ČT Václav Černohorský z ázerbájdžánského hlavního města Baku a také David Borek z Goris v jižní Arménii.

Konflikt v Náhorním Karabachu ukazuje na jeden klíčový fenomén dnešních válek – obě strany se navzájem obviňují z využívání zahraničních žoldnéřů. Nájemné jednotky v současnosti vstupují téměř do všech konfliktů a odvádějí špinavou práci za regulérní vojáky. V obrovském byznysu se točí miliardy dolarů.

Uprostřed syrské občanské války, ve které zemřelo skoro 600 tisíc lidí, si prezident Bašár Asad připomíná dvacet let u moci. Syn diktátora Háfize Asada původně vzbudil naděje na hospodářské a politické uvolnění. Dnes ale stojí v čele režimu, který se neobejde bez pomoci Ruska a Íránu a čelí turecké invazi i pokračující válce.

Spojené státy zavádějí dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii, které mají za cíl postihnout podniky, jež obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelského tisku se vůbec poprvé mohou týkat také ruských a íránských společností aktivních v Sýrii. Na tamní vládu a podnikatele, kteří ji podporují, se už delší dobu vztahují i jiné americké nebo evropské sankce.

Syrská vláda nařídila zabavení majetku prezidentova bratrance a jednoho z nejbohatších Syřanů Rámího Machlúfa. Podle dokumentu, do nějž měla možnost nahlédnout agentura Reuters, jde o preventivní opatření, které se týká také Machlúfovy manželky a dětí. Machlúf řídí mobilního operátora Syriatel a o víkendu oznámil, že mu úřady nařídily na funkci rezignovat. Podle Machlúfova tvrzení na něj syrské úřady zesilují tlak a pohrozily mu zatčením, pokud zisk firmy neodevzdá.

Armáda syrského prezidenta Bašára Asada a spojenecké ruské síly podle publikované zprávy organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) útočily v uplynulém roce v severozápadní Sýrii na nemocnice a školy. Podle AI se tak dopustily válečných zločinů. Dokument o bezmála čtyřiceti stranách uvádí, že mezi květnem 2019 a únorem 2020 podnikla syrská armáda se svými spojenci nejméně 18 takových útoků.

Bratranec syrského prezidenta Bašára Asada Rámí Machlúf čelí tlaku, aby opustil svůj byznys a zaplatil miliony na daních. Vlivný oligarcha přitom léta patřil mezi špičky režimu a byl pokládán i za „bankéře“ vlády, která čelí západním sankcím.

Německo ve čtvrtek na svém území zakázalo Íránem podporovanou radikální šíitskou skupinu Hizballáh a zařadilo ji mezi teroristické organizace. Krok zdůvodnilo tím, že Hizballáh propaguje ozbrojený boj za použití teroristických prostředků a otevřeně vyzívá k násilnému zničení Izraele. Německé úřady odhadují, že organizace má v zemi kolem 1050 radikálních stoupenců.

Letectvo syrského prezidenta Bašára Asada podle závěrů vyšetřovacího týmu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v březnu 2017 svrhlo na vesnici v západosyrské provincii Hamá bomby obsahující chlor a nervový plyn sarin. Ke spáchání útoku armáda podle vyšetřovatelů využila vrtulník a bitevníky ruské výroby Suchoj Su-22.

Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy, upozorňuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Mluvčí řecké vlády odvětil, že Athény budou své hranice stůj co stůj bránit. Řekové prý za posledních 24 hodin zamezili překročit hranice čtyřem tisícům běženců. Moskva mezitím oznámila, že se s Ankarou dohodla na snížení napětí v severozápadní syrské provincii Idlib, obě strany tam ale budou pokračovat ve svých operacích.

Izrael v noci na pondělí podnikl nálety proti teroristické palestinské skupině Islámský džihád v Sýrii a v Pásmu Gazy. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při leteckých úderech v Damašku zemřelo šest lidí. Palestinští radikálové následně zřejmě v reakci na noční údery odpálili několik raket z Pásma Gazy na území Izraele. Podle listu The Times of Israel to bylo za hodinu 14 raket, z nichž 12 zachytil protiraketový systém Iron Dome (Železná kupole).

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v projevu varoval, že turecká operace v Idlibu je jen otázkou času. Měla by zastavit ofenzivu, kterou syrská vláda postupuje proti povstaleckým silám, které provincii kontrolují. Erdogan avizoval, že Ankara je odhodlána proměnit hraniční pásmo v bezpečnou zónu „za každou cenu“.

Ve stínu tvrdých bojů o provincii Idlib odstartovala neméně důležitá jednání o budoucím uspořádání Sýrie. Pod záštitou Moskvy se setkali zástupci kurdské samosprávy s představiteli režimu v Damašku. Nad osudem autonomie na severovýchodě země visí otazník od loňské ofenzivy turecké armády. Kurdské síly se během ní dohodly na ochraně hranic právě s centrální vládou.

Ekonomika válkou zničené Sýrie se potýká se stále většími problémy. Rychlý růst cen základního zboží vyvolal nezvyklé demonstrace i nečekanou kritiku v provládních médiích. Obtížně se z bojů snaží vzpamatovat i jedno z největších syrských měst Aleppo, kde natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nejméně šest tureckých vojáků bylo zabito a několik dalších utrpělo zranění v provincii Idlib na severozápadě Sýrie při ostřelování vedeném syrskými vládními vojsky. Při opětovaném ostřelování zemřely tři desítky syrských vojáků, řekl podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo při turecké odvetě třináct syrských vojáků.

Dvaašedesátiletý velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání patřil mezi nejmocnější muže Íránu, možná dokonce platil za druhého nejmocnějšího muže hned po duchovním vůdci země ajatolláhu Chameneím. Zatímco íránský režim považoval Solejmáního za bezmála národního hrdinu, Spojené státy jeho a jednotky Kuds vinily z terorismu a smrti stovek amerických občanů. Solejmání zemřel v noci na pátek po americkém raketovém útoku na letiště v iráckém  Bagdádu.

Zprávy o válečných zločinech spáchaných v Tureckem okupované severní Sýrii proti tamním Kurdům se množí. Většinu mají na svědomí syrsko-arabské milice, které za tureckou armádu dělají špinavou práci. Před v pořadí již třetím tureckým vpádem do země letos v říjnu uteklo z oblasti 300 tisíc Kurdů.