Umírají pro toho, kdo si je zaplatí. Žoldnéři v současnosti vstupují téměř do všech konfliktů

3 minuty
Horizont: Žoldnéři jako fenomén současných válek
Zdroj: ČT24

Konflikt v Náhorním Karabachu ukazuje na jeden klíčový fenomén dnešních válek – obě strany se navzájem obviňují z využívání zahraničních žoldnéřů. Nájemné jednotky v současnosti vstupují téměř do všech konfliktů a odvádějí špinavou práci za regulérní vojáky. V obrovském byznysu se točí miliardy dolarů.

V posledních dnech se množí zprávy o tom, že do Náhorního Karabachu míří stovky nájemných bojovníků, hlavně ze Sýrie a z Libye. Podle syrských nezávislých zdrojů jich asi 850 jelo přes Turecko do Ázerbájdžánu. Někteří bojovníci ale měli jet ze Sýrie i do Arménie.

„Arménie musí okamžitě ukončit své útoky a poslat zpátky žoldnéře a teroristy, které si dovezla ze zahraničí,“ vyjádřil se k záležitosti turecký ministr obrany Hulusi Akar.

Vstup zahraničních žoldnéřů do konfliktu kritizuje i Moskva. Právě ruská soukromá armáda, známá jako Wagnerovci, přitom patří mezi nejaktivnější na světě, a to zřejmě i se souhlasem Kremlu. Například v Libyi se Wagnerovci angažovali ve prospěch generála Chalífy Haftara, kterého Rusko podporuje v boji proti vládě v Tripolisu.

Kolem dvou tisíc jich pak bojovalo na straně ruského spojence Bašára Asada ve vleklé syrské válce. Někteří pozůstalí po těch, kteří v Sýrii padli v neoficiálních ruských službách, se proto dožadují uznání od vlády. „Žádáme úřady, aby uznaly naše manžely coby vojáky padlé ve službě, protože vláda naše hochy nechala úplně bez pomoci,“ uvedla vdova po ruském žoldnéři Olga Markelová.

Vyhledávaný Blízký východ

Blízký východ je ráj pro žoldnéře z celého světa. Američtí vysloužilí vojáci si hledají tučné kontrakty v iráckém Kurdistánu. V jemenské válce pak najaly Spojené arabské emiráty údajně na dva tisíce žoldnéřů z Jižní Ameriky. Proti šíitským povstalcům podporovaným Íránem využívají zkušenosti z boje proti narkomafii.

Nigerijská vláda zase do boje proti teroristům z hnutí Boko Haram najala v roce 2015 stovky žoldnéřů především z Jihoafrické republiky. I díky nim se zemi, byť jen dočasně, podařilo islamisty potlačit.

Žoldnéři ovšem v nedávné době působili i v Evropě – konflikt na Ukrajině přilákal nejen Wagnerovce, ale také nájemné vojáky z Čečenska, Francie, Španělska nebo Srbska. Jejich služby využívaly obě strany konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...