Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u horské enklávy Náhorní Karabach opět pokračovaly i přes noc, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev informoval, že při arménském ostřelování přišlo o život deset civilistů a další tři desítky byly zraněny. Arménské ministerstvo zahraničí naopak oznámilo, že při úterním ostřelování arménského města Vardenis byl zabit civilista.
Boje v Náhorním Karabachu pokračují, umírají i civilisté
Události: Vývoj konfliktu na území Karabachu (zdroj: ČT24)
„Bohužel, počet zabitých civilistů u nás roste. K dnešnímu dni bylo zabito deset občanů, včetně rodiny skládající se z pěti lidí,“ prohlásil v úterý Alijev podle agentury Interfax při přebírání pověřovacích listin od nového pákistánského velvyslance.
Mluvčí ázerbájdžánské diplomacie prohlásila, že Baku vnímá arménské ostřelování osad jako válečný zločin.
Situací se má zabývat Rada bezpečnosti OSN
K ukončení bojů vyzval znepřátelené strany šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Německá kancléřka Angela Merkelová podle vládního mluvčího v telefonických rozhovorech s prezidentem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zdůraznila, že strany musí přestat bojovat a vrátit se za vyjednávací stůl.
Francie opět dala najevo záměr zapojit minskou skupinu, vedenou Ruskem, aby spolu s Francií a USA přispěla ke zprostředkování jednání mezi znepřátelenými stranami. O situaci má za zavřenými dveřmi jednat Rada bezpečnosti OSN.
Ráno ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že nepřátelské síly se snažily získat ztracené pozice protiútoky ve směru na Füzuli, Džebrail, Agdere a Terter,
Arménské ministerstvo obrany naopak obvinilo ázerbájdžánské síly z ostřelování a náletu na posádku pohraničního města Vardenis, ležící přímo na území Arménie a daleko od Náhorního Karabachu. Po zásahu ázerbájdžánským dronem tam podle ministerstva vzplál civilní autobus.
Resortní mluvčí Šušan Stepanjanová jako dezinformaci popřela ázerbájdžánské tvrzení, že právě z okolí města Vardenis na východě Arménie ostřelovalo arménské dělostřelectvo pohraniční oblasti na západě Ázerbájdžánu. Podle Baku na toto ostřelování ázerbájdžánská strana jen „adekvátně odpovídá“.
Arménské ministerstvo obrany podle Interfaxu pohrozilo nasazením zbraní velkého doletu a velkého plošného účinku v odvetě za ázerbájdžánské ostřelování z těžkých raketometů TOS a Smerč, které „mění logiku bojových akcí a zvedají je na novou úroveň“.
Kreml vybídl Turecko k uklidnění konfliktu
Kreml v úterý vyzval Turecko, aby přispělo k opětovnému nastolení míru v Náhorním Karabachu, uvedla agentura AFP. „Vyzýváme všechny země, zejména země partnerské, jako je Turecko, aby udělaly vše možné pro ukončení bojů a návrat k mírovému urovnání tohoto konfliktu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Rusko má vojenskou základnu v Arménii, zatímco Turecko je vnímané jako spojenec Ázerbájdžánu, kterému Ankara ústy šéfa turecké diplomacie už přislíbila veškerou podporu – „ať na bojišti, anebo za jednacím stolem“. Peskov v úterý podle agentury Interfax zdůraznil, že prohlášení o vojenské podpoře jedné ze znepřátelených stran „jen přilévají oleje do ohně“, tedy přispívají k vyhrocení konfliktu. Moskva je „kategoricky proti tomu“.
Bojuje se už třetím dnem
Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno. Agentura Reuters je nyní označila za nejhorší od devadesátých let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků.
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.