Arménie vyhlásila všeobecnou mobilizaci a stanné právo. Nad Černou zahradou znějí výstřely

3 minuty
UDÁLOSTI: Arménie vyhlásila všeobecnou mobilizaci a stanné právo
Zdroj: ČT24

Arméni a Ázerbájdžánci se vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že síly protivníka ostřelovaly jeho armádní pozice i obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Arménská vláda naopak informovala, že vzdušné síly protistrany začaly útočit a ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu ovládaného proarménskými silami. Obě země svolaly mimořádné schůze parlamentu.

V reakci na eskalaci napětí vyhlásila Arménie všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Stejná opatření přijala dříve také vláda Náhorního Karabachu, kterou nikdo neuznává. Jeho území patří podle většiny světových zemí včetně Česka de iure Ázebrbájdžánu, de facto ho však kontrolují místní Arméni. Karabach znamená v ázerbájdžánštině Černá zahrada. 

Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany začaly arménské ozbrojené síly kolem 06:00 místního času ostřelovat pozice armády podél celé linie sporného území i obce, které se nacházejí v blízkosti.

Arménská armáda uvedla, že sestřelila dva vrtulníky protivníka, několik bezpilotních letounů a zlikvidovala další jeho vojenskou techniku. Ázerbájdžánská strana tyto informace popřela. Baku také odmítá informace, že by útočilo na civilní cíle.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany později informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail, které jsou de facto pod správou Náhorního Karabachu. „Při protiútoku ázerbájdžánské armády byla osvobozena řada okupovaných vesnic a strategických vyvýšenin,“ cituje TASS ministerstvo. Informaci o ovládnutí obcí však Arménie popřela a označila ji za provokaci.

Podle arménských lidskoprávních aktivistů zemřeli při ázerbájdžánském ostřelování dva lidé – žena a dítě. Ázerbájdžánský generální prokurátor večer oznámil, že při dělostřeleckém ostřelování arménskými separatisty z Náhorního Karabachu byla zabita pětičlenná rodina v ázerbájdžánské vesnici Gačalty.

Znepokojení, výzvy i nabídka pomoci

Evropská unie, Paříž či papež František vyzvali k ukončení násilností a k jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří. Také ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s arménským premiérem vyzval k ukončení bojů. „Je důležité vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zamezení eskalace konfrontace, ale zásadní je ukončení nepřátelských akcí,“ citoval Putina Kreml.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček se k situaci vyjádřil na Twitteru: „Jsem hluboce znepokojen stupňujícím se násilím v Náhorním Karabachu. Rozsáhlá vojenská ofenzíva musí skončit, je třeba pokračovat ve vyjednávání. Česká diplomacie apeluje na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo.“

Turecko se v konfliktu tradičně postavilo na stranu Ázerbájdžánu obývaného blízce příbuzným obyvatelstvem a vybídlo Arménii, s níž má historicky velmi špatné vztahy, k ukončení agresivních akcí vůči svému sousedovi. Předtím turecké ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu poskytnout pomoc.

„Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít,“ sdělila podle TASS Ankara. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle agentury TASS se shodli na nutnosti co nejrychlejšího ukončení bojů a stabilizace situace.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem panuje spor o Náhorní Karabach dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si vyžádala podle odhadů na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 5 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 5 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 5 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 13 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 13 hhodinami
Načítání...