Arméni a Ázerbájdžánci se vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že síly protivníka ostřelovaly jeho armádní pozice i obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Arménská vláda naopak informovala, že vzdušné síly protistrany začaly útočit a ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu ovládaného proarménskými silami. Obě země svolaly mimořádné schůze parlamentu.
Arménie vyhlásila všeobecnou mobilizaci a stanné právo. Nad Černou zahradou znějí výstřely
UDÁLOSTI: Arménie vyhlásila všeobecnou mobilizaci a stanné právo (zdroj: ČT24)
V reakci na eskalaci napětí vyhlásila Arménie všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Stejná opatření přijala dříve také vláda Náhorního Karabachu, kterou nikdo neuznává. Jeho území patří podle většiny světových zemí včetně Česka de iure Ázebrbájdžánu, de facto ho však kontrolují místní Arméni. Karabach znamená v ázerbájdžánštině Černá zahrada.
Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany začaly arménské ozbrojené síly kolem 06:00 místního času ostřelovat pozice armády podél celé linie sporného území i obce, které se nacházejí v blízkosti.
Arménská armáda uvedla, že sestřelila dva vrtulníky protivníka, několik bezpilotních letounů a zlikvidovala další jeho vojenskou techniku. Ázerbájdžánská strana tyto informace popřela. Baku také odmítá informace, že by útočilo na civilní cíle.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany později informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail, které jsou de facto pod správou Náhorního Karabachu. „Při protiútoku ázerbájdžánské armády byla osvobozena řada okupovaných vesnic a strategických vyvýšenin,“ cituje TASS ministerstvo. Informaci o ovládnutí obcí však Arménie popřela a označila ji za provokaci.
Podle arménských lidskoprávních aktivistů zemřeli při ázerbájdžánském ostřelování dva lidé – žena a dítě. Ázerbájdžánský generální prokurátor večer oznámil, že při dělostřeleckém ostřelování arménskými separatisty z Náhorního Karabachu byla zabita pětičlenná rodina v ázerbájdžánské vesnici Gačalty.
Znepokojení, výzvy i nabídka pomoci
Evropská unie, Paříž či papež František vyzvali k ukončení násilností a k jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří. Také ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s arménským premiérem vyzval k ukončení bojů. „Je důležité vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zamezení eskalace konfrontace, ale zásadní je ukončení nepřátelských akcí,“ citoval Putina Kreml.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček se k situaci vyjádřil na Twitteru: „Jsem hluboce znepokojen stupňujícím se násilím v Náhorním Karabachu. Rozsáhlá vojenská ofenzíva musí skončit, je třeba pokračovat ve vyjednávání. Česká diplomacie apeluje na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo.“
Turecko se v konfliktu tradičně postavilo na stranu Ázerbájdžánu obývaného blízce příbuzným obyvatelstvem a vybídlo Arménii, s níž má historicky velmi špatné vztahy, k ukončení agresivních akcí vůči svému sousedovi. Předtím turecké ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu poskytnout pomoc.
„Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít,“ sdělila podle TASS Ankara. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle agentury TASS se shodli na nutnosti co nejrychlejšího ukončení bojů a stabilizace situace.
Mezi Arménií a Ázerbájdžánem panuje spor o Náhorní Karabach dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si vyžádala podle odhadů na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.