Silné deště a následné záplavy zničily v utečeneckých táborech na severu Sýrie tisíce stanů. Už tak kritická situace se ještě zhoršila. Přes sto improvizovaných škol přerušilo výuku. Válka, která sužuje miliony syrských uprchlíků ve vlastní zemi, trvá deset let.
Dětská radost se v Sýrii střetává s krutou každodenní realitou. Hlad, zima a nemoci – už tak kritickou situaci v syrských uprchlických táborech ještě zhoršily záplavy. Pitná voda přitom kvůli poničené infrastruktuře a stálým bojům schází.
„Během noci jsme museli děti vytáhnout ze stanů a najít nějaký se suchou podlahou,“ popisuje Mahmúd Abú Hassan, Syřan žijící v uprchlickém táboře v provincii Idlib.
Na severu Sýrie podle humanitárních organizací do školy nechodí dvě děti ze tří. Některé z nich přišly o domov opakovaně. Dohnat ztracenou výuku, kterou jim občanská válka vzala, bude kvůli záplavám teď ještě těžší. Čím dál větší chudoba a zvyšování cen potravin je navíc nutí vzdát se studia kvůli práci.
„Byli jsme donuceni vyrazit na sever a usadit se na úpatí města Ma'arrat Misrin v tomto táboře. Život ve stanech je velmi těžký,“ říká Mahmúd al-Allawi, jeden z dalších uprchlíků.
Rodiče navíc nemají moc možností, jak své děti zabavit, a ani ochránit. Kvůli nedostatku vybavení i zdravotnických potřeb totiž hrozí, že se v táborech začne nekontrolovaně šířit koronavirus a další smrtelné nemoci.
„O koronavirus se moc nestaráme. Mnohem víc nás trápí jiné věci. Nejvíc to, kdy se budeme moci bezpečně vrátit domů,“ vysvětluje další z běženců.
Jak ve válce postupovaly vládní jednotky, provincie Idlib se stala posledním útočištěm také řady radikálních povstaleckých skupin. Zároveň sem ale uprchly dva miliony lidí před režimem Bašára Asada. V současné době území spadá do deeskalační zóny, na které se dohodlo Turecko s Ruskem.
