Syrská vláda nechala zabavit majetek Asadova bratrance, který má s prezidentem spory

Syrská vláda nařídila zabavení majetku prezidentova bratrance a jednoho z nejbohatších Syřanů Rámího Machlúfa. Podle dokumentu, do nějž měla možnost nahlédnout agentura Reuters, jde o preventivní opatření, které se týká také Machlúfovy manželky a dětí. Machlúf řídí mobilního operátora Syriatel a o víkendu oznámil, že mu úřady nařídily na funkci rezignovat. Podle Machlúfova tvrzení na něj syrské úřady zesilují tlak a pohrozily mu zatčením, pokud zisk firmy neodevzdá.

Dokument, z nějž cituje Reuters, má úterní datum a je podepsán ministrem financí. Uvádí se v něm, že jde o preventivní opatření, které má zaručit uhrazení dluhu syrskému telekomunikačnímu regulačnímu úřadu.

Machlúf v poslední době zveřejnil na Facebooku několik videí dokumentujících napětí mezí ním a prezidentem Bašárem Asadem. V tom posledním uvádí, že zhroucení firmy Syriatel by bylo pro syrskou ekonomiku „katastrofickou“ ranou.

Podle západních zdrojů, které citovala stanice al-Džazíra, patřil Machlúf donedávna k Asadovým nejbližším spolupracovníkům a významně se podílel na financování války. Podniká v telekomunikacích, nemovitostech, stavebnictví a také obchodu s ropou.

Machlúf na videu rovněž řekl, že úřady po Syriatelu požadují, „aby státu odevzdal 120 procent zisku“. V opačném případě měla firma přijít o licenci. Dříve podnikatel oznámil, že policie zatkla jeho zaměstnance a počínala si při tom „nelidským způsobem“. Od dubna bylo zdrženo 40 zaměstnanců Syriatelu a 19 pracovníků Machlúfovy charitativní nadace al-Bustán.

Spory začaly loni

Napětí mezi bratranci podle západních zdrojů trvá od loňska, kdy syrské úřady zabavily organizaci al-Bustán a nechaly rozpustit milice napojené na Machlúfa. V prosinci ministerstvo financí zmrazilo majetek několika podnikatelů za daňový únik a syrská média tehdy uvedla, že mezi nimi byl i Machlúf a jeho žena.

Machlúf zveřejnil první výpady proti režimu v dubnu. Tvrdil, že po něm úřady chtějí 185 milionů dolarů (4,6 miliardy korun) ze zisku Syriatelu. Machlúf tehdy požádal Asada o intervenci. Tvrdí také, že nyní úřady slibují, že propustí zadržené zaměstnance, pokud Machlúf zaplatí požadovanou částku a vzdá se funkce ředitele Syriatelu. „Ten, kdo si myslí, že takové podmínky přijmu, mne nezná,“ sděluje na videu Machlúf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 28 mminutami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 6 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 8 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 10 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...