Ekonomika válkou zničené Sýrie se potýká se stále většími problémy. Rychlý růst cen základního zboží vyvolal nezvyklé demonstrace i nečekanou kritiku v provládních médiích. Obtížně se z bojů snaží vzpamatovat i jedno z největších syrských měst Aleppo, kde natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Někdejší ekonomický motor Sýrie se těžce zvedá z válečných ran. Ve zničeném historickém centru Aleppa se snaží obnovit své živobytí například Mazen Zanabili. Je jediným producentem tradičního aleppského mýdla, který se vrátil do prostor využívaných jeho předky.
„Na výzvu vlády jsem požádal o grant a odškodnění. Od režimu ani nikoho jiného jsem ale nic nedostal a rekonstrukci platím z vlastní kapsy,“ stěžuje si.
Boje ve starém městě skončily před třemi lety. Z velké části přesto zůstává vylidněné a namísto komplexní rekonstrukce se jen záplatuje. Veřejně si ale lidé nestěžují tolik na vládu jako na západní sankce.
„Rekonstrukce spadají pod sankce,“ poznamenal stavbyvedoucí přestavby starého bazaru Bassel al-Zahír. „Děláme, co umíme, ale nestačí to. Opravuje se jen 500 metrů ze 13 kilometrů bazaru,“ dodal.
Sýrie se zmítá v ekonomické krizi
Sankce cílící na režim přitom podle Organizace spojených národů (OSN) dopadají i na obyčejné lidi a jejich efekt prohlubuje potíže ekonomiky.
Hlavně kvůli krizi v sousedním Libanonu ztratila syrská měna polovinu hodnoty, zdražují potraviny i energie. Velká většina místních žije pod hranicí chudoby a je odkázána na humanitární pomoc.
Jedním z milionů lidí, kterým válka překopala život, je i Fátima Ravásová. Žena z konzervativních poměrů dříve trávila většinu času doma. Poté, co jejího manžela zabil šrapnel, stala se hlavou rodiny a otevřela si kadeřnictví. K obživě však podnik nestačí a pracovat musí i její osmiletý syn.
„Rodiče chtěli, abych žila s nimi a nepracovala. Neposlechla jsem. Občas jsou na mě naštvaní, ale nemůžu jinak, protože mám děti, o které je třeba se postarat,“ vysvětlila Ravásová.
Asad navzdory západnímu tlaku u moci zůstává
Enormní míra destrukce znamená obrovské náklady na obnovu. Odhady sumy, které bude třeba k rekonstrukci Sýrie, se pohybují v přepočtu v řádech bilionů korun, tedy v částkách mnohonásobně vyšších, než jsou možnosti místní ekonomiky. Spojenci režimu přitom takové peníze zaplatit nemohou a jeho odpůrci – dokud bude u moci prezident Bašár Asad – nechtějí.
Syrský prezident navzdory mezinárodnímu tlaku ve funkci zůstává. Válka se navíc na předměstí Aleppa vrací. Režim totiž dobývá poslední povstaleckou provincii Idlib, která s městem sousedí.
