USA uvalují nové sankce proti Sýrii. Mají postihnout firmy obchodující s Asadovým režimem

Nahrávám video

Spojené státy zavádějí dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii, které mají za cíl postihnout podniky, jež obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelského tisku se vůbec poprvé mohou týkat také ruských a íránských společností aktivních v Sýrii. Na tamní vládu a podnikatele, kteří ji podporují, se už delší dobu vztahují i jiné americké nebo evropské sankce.

„Uvalené sankce cílí na všechny subjekty ze všech částí světa, které by chtěly obchodovat se syrskou vládou. Je mezi nimi i několik amerických firem z oblasti energetiky,“ popisuje zpravodaj ČT Václav Černohorský. Podle něho byly sankce na blízkovýchodní zemi uvaleny v době, kdy tamní hospodářství čelí několika krizím.

Sýrie totiž v současné době prožívá ekonomickou krizi a propad měny. Situaci pro tamní hospodářství zkomplikovaly i dopady pandemie koronaviru. „USA si slibují, že sankce zvýší tlak na syrskou vládu a přimějí ji k ústupkům,“ tvrdí Černohorský.

Sankce okomentoval také americký ministr zahraničí Mike Pompeo: „Očekáváme mnoho dalších sankcí a nepřestaneme, dokud Asad a jeho režim neukončí zbytečnou a brutální válku proti syrskému lidu.“

Spojené státy už v úterý Asadovi vzkázaly, že nikdy úplně nezvítězí a musí přistoupit na politický kompromis. Americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová syrského prezidenta vyzvala, aby se řídil rezolucí Rady bezpečnosti.

Ta přitom předpokládá, že se za prostřednictví organizace podaří dohodnout na příměří, přípravě příštích voleb a politickém předání moci. „Asadův režim má na vybranou – řídit se politickou cestou ukotvenou v rezoluci číslo 2254, nebo Spojeným státům nedat jinou možnost než vypovědět finance na rekonstrukci a uvalit sankce na režim a ty, kdo ho podporují,“ řekla Craftová.

Humanitární organizace si stěžují

Podle Černohorského si na sankce stěžují humanitární organizace, které v zemi fungují. Podle nich budou mít negativní dopad také na civilisty. Organizace jim kvůli vzniklým omezením například nebudou schopny efektivně poskytnout humanitární pomoc.

Nově uvalené sankce okomentoval také vůdce libanonského šíitského Hizballáhu Hasan Nasralláh, jehož hnutí patří vedle Íránu a Ruska ke spojencům Damašku. Podle něho mají za úkol vyhladovět Sýrii a sousední Libanon.

„Sýrie válku vyhrála vojensky a z bezpečnostního i politického hlediska. Účelem sankcí je vyhladovět Libanon a Sýrii,“ prohlásil podle agentur Nasralláh. Syrská ekonomika je po devítileté válce v troskách a v poslední době se potýká s inflací a pádem domácí měny, což vyvolává hlavně na jihu nové protivládní protesty.

Nasralláh ve svém úterním projevu Spojené státy obvinil také z toho, že se postaraly o znehodnocení syrské libry, a slíbil, že dosavadní Asadovi spojenci budou stát při syrské vládě i nadále. „Spojenci, kteří za ní stáli ve válce, teď Sýrii neopustí v ekonomické bitvě a nedopustí její pád, i když sami procházejí obtížným obdobím,“ uvedl Nasralláh s odkazem na situaci v Libanonu, který rovněž řeší vážné hospodářské potíže a jehož vláda čelí protestům.

Syrský konflikt nepřežilo na 380 tisíc lidí, miliony dalších uprchly do zahraničí a Asad dosud nemá celou zemi plně pod kontrolou – severozápad Sýrie je v rukou jeho odpůrců a islámských radikálů.

USA uvalují sankce na základě zákona přijatého loni s podporou demokratů i republikánů. Americká pomoc Sýrii při normalizaci je v něm vázaná na otázky odpovědnosti za porušení lidských práv. Podle zákona mohou být sankcemi postiženy podniky spolupracující se syrskou vládou a Washington může zablokovat pomoc určenou k obnově země. 

Sýrie se ve středu prostřednictvím ministerstva zahraničí proti sankcím ohradila. Ministerstvo uvedlo, že nově zavedené sankce jsou v rozporu s mezinárodním právem a země jim bude vzdorovat.

Název zákona, Caesar Syria Civilian Protection Act, na jehož základě jsou sankce uvaleny, odkazuje na fotografa syrské vojenské policie, známého pouze pod přezdívkou Caesar. Ten měl po vypuknutí bojů v Sýrii v roce 2011 za úkol fotografovat mrtvé v syrských věznicích. Z několika desítek tisíc snímků, které se mu posléze podařilo vyvézt ze země, vyplývá, že vězni Asadova režimu byli krutým způsobem mučeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 8 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.