USA uvalují nové sankce proti Sýrii. Mají postihnout firmy obchodující s Asadovým režimem

Nahrávám video
Studio ČT24: Nové sankce proti syrské vládě
Zdroj: ČT24

Spojené státy zavádějí dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii, které mají za cíl postihnout podniky, jež obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelského tisku se vůbec poprvé mohou týkat také ruských a íránských společností aktivních v Sýrii. Na tamní vládu a podnikatele, kteří ji podporují, se už delší dobu vztahují i jiné americké nebo evropské sankce.

„Uvalené sankce cílí na všechny subjekty ze všech částí světa, které by chtěly obchodovat se syrskou vládou. Je mezi nimi i několik amerických firem z oblasti energetiky,“ popisuje zpravodaj ČT Václav Černohorský. Podle něho byly sankce na blízkovýchodní zemi uvaleny v době, kdy tamní hospodářství čelí několika krizím.

Sýrie totiž v současné době prožívá ekonomickou krizi a propad měny. Situaci pro tamní hospodářství zkomplikovaly i dopady pandemie koronaviru. „USA si slibují, že sankce zvýší tlak na syrskou vládu a přimějí ji k ústupkům,“ tvrdí Černohorský.

Sankce okomentoval také americký ministr zahraničí Mike Pompeo: „Očekáváme mnoho dalších sankcí a nepřestaneme, dokud Asad a jeho režim neukončí zbytečnou a brutální válku proti syrskému lidu.“

Spojené státy už v úterý Asadovi vzkázaly, že nikdy úplně nezvítězí a musí přistoupit na politický kompromis. Americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová syrského prezidenta vyzvala, aby se řídil rezolucí Rady bezpečnosti.

Ta přitom předpokládá, že se za prostřednictví organizace podaří dohodnout na příměří, přípravě příštích voleb a politickém předání moci. „Asadův režim má na vybranou – řídit se politickou cestou ukotvenou v rezoluci číslo 2254, nebo Spojeným státům nedat jinou možnost než vypovědět finance na rekonstrukci a uvalit sankce na režim a ty, kdo ho podporují,“ řekla Craftová.

Humanitární organizace si stěžují

Podle Černohorského si na sankce stěžují humanitární organizace, které v zemi fungují. Podle nich budou mít negativní dopad také na civilisty. Organizace jim kvůli vzniklým omezením například nebudou schopny efektivně poskytnout humanitární pomoc.

Nově uvalené sankce okomentoval také vůdce libanonského šíitského Hizballáhu Hasan Nasralláh, jehož hnutí patří vedle Íránu a Ruska ke spojencům Damašku. Podle něho mají za úkol vyhladovět Sýrii a sousední Libanon.

„Sýrie válku vyhrála vojensky a z bezpečnostního i politického hlediska. Účelem sankcí je vyhladovět Libanon a Sýrii,“ prohlásil podle agentur Nasralláh. Syrská ekonomika je po devítileté válce v troskách a v poslední době se potýká s inflací a pádem domácí měny, což vyvolává hlavně na jihu nové protivládní protesty.

Nasralláh ve svém úterním projevu Spojené státy obvinil také z toho, že se postaraly o znehodnocení syrské libry, a slíbil, že dosavadní Asadovi spojenci budou stát při syrské vládě i nadále. „Spojenci, kteří za ní stáli ve válce, teď Sýrii neopustí v ekonomické bitvě a nedopustí její pád, i když sami procházejí obtížným obdobím,“ uvedl Nasralláh s odkazem na situaci v Libanonu, který rovněž řeší vážné hospodářské potíže a jehož vláda čelí protestům.

Syrský konflikt nepřežilo na 380 tisíc lidí, miliony dalších uprchly do zahraničí a Asad dosud nemá celou zemi plně pod kontrolou – severozápad Sýrie je v rukou jeho odpůrců a islámských radikálů.

USA uvalují sankce na základě zákona přijatého loni s podporou demokratů i republikánů. Americká pomoc Sýrii při normalizaci je v něm vázaná na otázky odpovědnosti za porušení lidských práv. Podle zákona mohou být sankcemi postiženy podniky spolupracující se syrskou vládou a Washington může zablokovat pomoc určenou k obnově země. 

Sýrie se ve středu prostřednictvím ministerstva zahraničí proti sankcím ohradila. Ministerstvo uvedlo, že nově zavedené sankce jsou v rozporu s mezinárodním právem a země jim bude vzdorovat.

Název zákona, Caesar Syria Civilian Protection Act, na jehož základě jsou sankce uvaleny, odkazuje na fotografa syrské vojenské policie, známého pouze pod přezdívkou Caesar. Ten měl po vypuknutí bojů v Sýrii v roce 2011 za úkol fotografovat mrtvé v syrských věznicích. Z několika desítek tisíc snímků, které se mu posléze podařilo vyvézt ze země, vyplývá, že vězni Asadova režimu byli krutým způsobem mučeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...