USA uvalují nové sankce proti Sýrii. Mají postihnout firmy obchodující s Asadovým režimem

6 minut
Studio ČT24: Nové sankce proti syrské vládě
Zdroj: ČT24

Spojené státy zavádějí dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii, které mají za cíl postihnout podniky, jež obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelského tisku se vůbec poprvé mohou týkat také ruských a íránských společností aktivních v Sýrii. Na tamní vládu a podnikatele, kteří ji podporují, se už delší dobu vztahují i jiné americké nebo evropské sankce.

„Uvalené sankce cílí na všechny subjekty ze všech částí světa, které by chtěly obchodovat se syrskou vládou. Je mezi nimi i několik amerických firem z oblasti energetiky,“ popisuje zpravodaj ČT Václav Černohorský. Podle něho byly sankce na blízkovýchodní zemi uvaleny v době, kdy tamní hospodářství čelí několika krizím.

Sýrie totiž v současné době prožívá ekonomickou krizi a propad měny. Situaci pro tamní hospodářství zkomplikovaly i dopady pandemie koronaviru. „USA si slibují, že sankce zvýší tlak na syrskou vládu a přimějí ji k ústupkům,“ tvrdí Černohorský.

Sankce okomentoval také americký ministr zahraničí Mike Pompeo: „Očekáváme mnoho dalších sankcí a nepřestaneme, dokud Asad a jeho režim neukončí zbytečnou a brutální válku proti syrskému lidu.“

Spojené státy už v úterý Asadovi vzkázaly, že nikdy úplně nezvítězí a musí přistoupit na politický kompromis. Americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová syrského prezidenta vyzvala, aby se řídil rezolucí Rady bezpečnosti.

Ta přitom předpokládá, že se za prostřednictví organizace podaří dohodnout na příměří, přípravě příštích voleb a politickém předání moci. „Asadův režim má na vybranou – řídit se politickou cestou ukotvenou v rezoluci číslo 2254, nebo Spojeným státům nedat jinou možnost než vypovědět finance na rekonstrukci a uvalit sankce na režim a ty, kdo ho podporují,“ řekla Craftová.

Humanitární organizace si stěžují

Podle Černohorského si na sankce stěžují humanitární organizace, které v zemi fungují. Podle nich budou mít negativní dopad také na civilisty. Organizace jim kvůli vzniklým omezením například nebudou schopny efektivně poskytnout humanitární pomoc.

Nově uvalené sankce okomentoval také vůdce libanonského šíitského Hizballáhu Hasan Nasralláh, jehož hnutí patří vedle Íránu a Ruska ke spojencům Damašku. Podle něho mají za úkol vyhladovět Sýrii a sousední Libanon.

„Sýrie válku vyhrála vojensky a z bezpečnostního i politického hlediska. Účelem sankcí je vyhladovět Libanon a Sýrii,“ prohlásil podle agentur Nasralláh. Syrská ekonomika je po devítileté válce v troskách a v poslední době se potýká s inflací a pádem domácí měny, což vyvolává hlavně na jihu nové protivládní protesty.

Nasralláh ve svém úterním projevu Spojené státy obvinil také z toho, že se postaraly o znehodnocení syrské libry, a slíbil, že dosavadní Asadovi spojenci budou stát při syrské vládě i nadále. „Spojenci, kteří za ní stáli ve válce, teď Sýrii neopustí v ekonomické bitvě a nedopustí její pád, i když sami procházejí obtížným obdobím,“ uvedl Nasralláh s odkazem na situaci v Libanonu, který rovněž řeší vážné hospodářské potíže a jehož vláda čelí protestům.

Syrský konflikt nepřežilo na 380 tisíc lidí, miliony dalších uprchly do zahraničí a Asad dosud nemá celou zemi plně pod kontrolou – severozápad Sýrie je v rukou jeho odpůrců a islámských radikálů.

USA uvalují sankce na základě zákona přijatého loni s podporou demokratů i republikánů. Americká pomoc Sýrii při normalizaci je v něm vázaná na otázky odpovědnosti za porušení lidských práv. Podle zákona mohou být sankcemi postiženy podniky spolupracující se syrskou vládou a Washington může zablokovat pomoc určenou k obnově země. 

Sýrie se ve středu prostřednictvím ministerstva zahraničí proti sankcím ohradila. Ministerstvo uvedlo, že nově zavedené sankce jsou v rozporu s mezinárodním právem a země jim bude vzdorovat.

Název zákona, Caesar Syria Civilian Protection Act, na jehož základě jsou sankce uvaleny, odkazuje na fotografa syrské vojenské policie, známého pouze pod přezdívkou Caesar. Ten měl po vypuknutí bojů v Sýrii v roce 2011 za úkol fotografovat mrtvé v syrských věznicích. Z několika desítek tisíc snímků, které se mu posléze podařilo vyvézt ze země, vyplývá, že vězni Asadova režimu byli krutým způsobem mučeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...