V Hongkongu začal soud se zástupci opozice. V souladu s ústavou pořádali neoficiální volby

Nahrávám video
Proces se sedmačtyřiceti demokraty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Souzená skupina je oficiálně obžalována ze spiknutí s cílem provést státní převrat. Neoficiální primárky pořádali nebo v nich přímo kandidovali v červenci 2020. Volby byly v souladu s ústavou a hlasovalo v nich 610 tisíc lidí.

„Bylo to poslední zoufalé gesto, které mělo upozornit na to, že vláda na pokyn Pekingu zakazuje kandidovat demokratům, kteří mají širokou podporu veřejnosti a kteří by ve volbách pravděpodobně zvítězili,“ informuje zpravodajka České televize v Číně Barbora Šámalová.

Vláda některé obžalované již měsíce vězní na základě zákona o státní bezpečnosti. Za normálních okolností by byli souzeni na svobodě, soud ale zamítl nárok na složení kauce. Pro dříve nezávislou hongkongskou justici jde o precedent, kdy není ctěna presumpce neviny.

Lze očekávat tvrdé exemplární tresty. Nejmírnějším postihem jsou tři roky vězení, některým však hrozí doživotí. V minulosti byl podle zákona o státní bezpečnosti odsouzen na devět let mladík, který při demonstraci najel motorkou do zasahujících policistů. Tři lehce zranil, nejvážnějším úrazem byl vykloubený palec na noze.

Soud bude zasedat bez přítomnosti veřejnosti, takže není žádná vnější kontrola nezávislosti jeho rozhodování. Proces povedou prověření soudci loajální čínskému režimu, které osobně vybrala správkyně města Carrie Lamová.

Nahrávám video
Události: Soud s bývalými politiky a aktivisty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Kandidovat mohou pouze lidé věrní Číně

Oficiální volby správce Hongkongu se budou konat příští rok v březnu. Odevzdat hlas v nich mohou pouze členové volebního výboru, který má patnáct set členů. Mezi ně se podařilo zvolit pouze jednoho zástupce opozice.

Volební výbor je sestaven tak, aby reprezentoval zájmy čínské komunistické strany a podnikatelů. Členy jsou zástupci různých profesních skupin, jako jsou realitní společnosti, zdravotníci, zemědělci nebo rybáři. Těm je přidělen určitý počet křesel.

Peking tentokrát výrazně omezil vliv hongkongských miliardářů. Ti jsou sice věrní, protože je jejich business závislý na čínské ekonomice, ale zároveň mají zahraniční pasy, takže jsou považováni za nedůvěryhodné.

Po změně volebního zákona mohou kandidovat pouze takzvaní vlastenci. Jde o prověřené lidi, kteří projevují dostatek loajality. Mezi těmi, kdo se ucházejí o vládu nad Hongkongem, je i současná správkyně Lamová.

Nový zákon o národní bezpečnosti neslouží pouze k tomu, aby umlčel protesty a odstranil kritiky. Projevuje se ve všech sférách života. Dochází k likvidaci nezávislých médií, odstraňují se závadné knihy a státní zaměstnanci musí skládat přísahu věrnosti.

Na letišti se nyní odehrávají srdceryvné scény loučení před odjezdem do exilu. Často to nejsou aktivisté, ale rodiny, které nechtějí, aby jejich děti deformovala normalizace. „Přeji si, aby moje děti směly svobodně myslet a vyjadřovat názor. Nechci, aby měly takové potíže, jaké teď mají lidé v Hongkongu,“ řekla K., hongkongská matka před odchodem do exilu. 

Zákon se promítá i do školství. Učitelé jsou lustrováni, již šestileté děti se musí učit o státní bezpečnosti. Řada pedagogů proto odchází a školy začínají mít personální problémy. „Po reformě máme my učitelé daleko menší šanci učit studenty to, v co opravdu věříme nebo v co by měli věřit lidé v Hongkongu,“ řekl nakladatel a bývalý učitel Raymond Yeung.

Nároky dopadají také na realitní magnáty. Dostali za úkol využít peníze a vliv, aby podpořili zájmy Pekingu a řešili nedostatek bytů, který by mohl vést k sociálním nepokojům, uvedla Šámalová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 1 hhodinou

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 2 hhodinami

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 4 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 7 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 8 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 13 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 14 hhodinami
Načítání...