V Hongkongu začal soud se zástupci opozice. V souladu s ústavou pořádali neoficiální volby

6 minut
Proces se sedmačtyřiceti demokraty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Souzená skupina je oficiálně obžalována ze spiknutí s cílem provést státní převrat. Neoficiální primárky pořádali nebo v nich přímo kandidovali v červenci 2020. Volby byly v souladu s ústavou a hlasovalo v nich 610 tisíc lidí.

„Bylo to poslední zoufalé gesto, které mělo upozornit na to, že vláda na pokyn Pekingu zakazuje kandidovat demokratům, kteří mají širokou podporu veřejnosti a kteří by ve volbách pravděpodobně zvítězili,“ informuje zpravodajka České televize v Číně Barbora Šámalová.

Vláda některé obžalované již měsíce vězní na základě zákona o státní bezpečnosti. Za normálních okolností by byli souzeni na svobodě, soud ale zamítl nárok na složení kauce. Pro dříve nezávislou hongkongskou justici jde o precedent, kdy není ctěna presumpce neviny.

Lze očekávat tvrdé exemplární tresty. Nejmírnějším postihem jsou tři roky vězení, některým však hrozí doživotí. V minulosti byl podle zákona o státní bezpečnosti odsouzen na devět let mladík, který při demonstraci najel motorkou do zasahujících policistů. Tři lehce zranil, nejvážnějším úrazem byl vykloubený palec na noze.

Soud bude zasedat bez přítomnosti veřejnosti, takže není žádná vnější kontrola nezávislosti jeho rozhodování. Proces povedou prověření soudci loajální čínskému režimu, které osobně vybrala správkyně města Carrie Lamová.

3 minuty
Události: Soud s bývalými politiky a aktivisty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Kandidovat mohou pouze lidé věrní Číně

Oficiální volby správce Hongkongu se budou konat příští rok v březnu. Odevzdat hlas v nich mohou pouze členové volebního výboru, který má patnáct set členů. Mezi ně se podařilo zvolit pouze jednoho zástupce opozice.

Volební výbor je sestaven tak, aby reprezentoval zájmy čínské komunistické strany a podnikatelů. Členy jsou zástupci různých profesních skupin, jako jsou realitní společnosti, zdravotníci, zemědělci nebo rybáři. Těm je přidělen určitý počet křesel.

Peking tentokrát výrazně omezil vliv hongkongských miliardářů. Ti jsou sice věrní, protože je jejich business závislý na čínské ekonomice, ale zároveň mají zahraniční pasy, takže jsou považováni za nedůvěryhodné.

Po změně volebního zákona mohou kandidovat pouze takzvaní vlastenci. Jde o prověřené lidi, kteří projevují dostatek loajality. Mezi těmi, kdo se ucházejí o vládu nad Hongkongem, je i současná správkyně Lamová.

Nový zákon o národní bezpečnosti neslouží pouze k tomu, aby umlčel protesty a odstranil kritiky. Projevuje se ve všech sférách života. Dochází k likvidaci nezávislých médií, odstraňují se závadné knihy a státní zaměstnanci musí skládat přísahu věrnosti.

Na letišti se nyní odehrávají srdceryvné scény loučení před odjezdem do exilu. Často to nejsou aktivisté, ale rodiny, které nechtějí, aby jejich děti deformovala normalizace. „Přeji si, aby moje děti směly svobodně myslet a vyjadřovat názor. Nechci, aby měly takové potíže, jaké teď mají lidé v Hongkongu,“ řekla K., hongkongská matka před odchodem do exilu. 

Zákon se promítá i do školství. Učitelé jsou lustrováni, již šestileté děti se musí učit o státní bezpečnosti. Řada pedagogů proto odchází a školy začínají mít personální problémy. „Po reformě máme my učitelé daleko menší šanci učit studenty to, v co opravdu věříme nebo v co by měli věřit lidé v Hongkongu,“ řekl nakladatel a bývalý učitel Raymond Yeung.

Nároky dopadají také na realitní magnáty. Dostali za úkol využít peníze a vliv, aby podpořili zájmy Pekingu a řešili nedostatek bytů, který by mohl vést k sociálním nepokojům, uvedla Šámalová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...