V Hongkongu začal soud se zástupci opozice. V souladu s ústavou pořádali neoficiální volby

Nahrávám video
Proces se sedmačtyřiceti demokraty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Souzená skupina je oficiálně obžalována ze spiknutí s cílem provést státní převrat. Neoficiální primárky pořádali nebo v nich přímo kandidovali v červenci 2020. Volby byly v souladu s ústavou a hlasovalo v nich 610 tisíc lidí.

„Bylo to poslední zoufalé gesto, které mělo upozornit na to, že vláda na pokyn Pekingu zakazuje kandidovat demokratům, kteří mají širokou podporu veřejnosti a kteří by ve volbách pravděpodobně zvítězili,“ informuje zpravodajka České televize v Číně Barbora Šámalová.

Vláda některé obžalované již měsíce vězní na základě zákona o státní bezpečnosti. Za normálních okolností by byli souzeni na svobodě, soud ale zamítl nárok na složení kauce. Pro dříve nezávislou hongkongskou justici jde o precedent, kdy není ctěna presumpce neviny.

Lze očekávat tvrdé exemplární tresty. Nejmírnějším postihem jsou tři roky vězení, některým však hrozí doživotí. V minulosti byl podle zákona o státní bezpečnosti odsouzen na devět let mladík, který při demonstraci najel motorkou do zasahujících policistů. Tři lehce zranil, nejvážnějším úrazem byl vykloubený palec na noze.

Soud bude zasedat bez přítomnosti veřejnosti, takže není žádná vnější kontrola nezávislosti jeho rozhodování. Proces povedou prověření soudci loajální čínskému režimu, které osobně vybrala správkyně města Carrie Lamová.

Nahrávám video
Události: Soud s bývalými politiky a aktivisty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Kandidovat mohou pouze lidé věrní Číně

Oficiální volby správce Hongkongu se budou konat příští rok v březnu. Odevzdat hlas v nich mohou pouze členové volebního výboru, který má patnáct set členů. Mezi ně se podařilo zvolit pouze jednoho zástupce opozice.

Volební výbor je sestaven tak, aby reprezentoval zájmy čínské komunistické strany a podnikatelů. Členy jsou zástupci různých profesních skupin, jako jsou realitní společnosti, zdravotníci, zemědělci nebo rybáři. Těm je přidělen určitý počet křesel.

Peking tentokrát výrazně omezil vliv hongkongských miliardářů. Ti jsou sice věrní, protože je jejich business závislý na čínské ekonomice, ale zároveň mají zahraniční pasy, takže jsou považováni za nedůvěryhodné.

Po změně volebního zákona mohou kandidovat pouze takzvaní vlastenci. Jde o prověřené lidi, kteří projevují dostatek loajality. Mezi těmi, kdo se ucházejí o vládu nad Hongkongem, je i současná správkyně Lamová.

Nový zákon o národní bezpečnosti neslouží pouze k tomu, aby umlčel protesty a odstranil kritiky. Projevuje se ve všech sférách života. Dochází k likvidaci nezávislých médií, odstraňují se závadné knihy a státní zaměstnanci musí skládat přísahu věrnosti.

Na letišti se nyní odehrávají srdceryvné scény loučení před odjezdem do exilu. Často to nejsou aktivisté, ale rodiny, které nechtějí, aby jejich děti deformovala normalizace. „Přeji si, aby moje děti směly svobodně myslet a vyjadřovat názor. Nechci, aby měly takové potíže, jaké teď mají lidé v Hongkongu,“ řekla K., hongkongská matka před odchodem do exilu. 

Zákon se promítá i do školství. Učitelé jsou lustrováni, již šestileté děti se musí učit o státní bezpečnosti. Řada pedagogů proto odchází a školy začínají mít personální problémy. „Po reformě máme my učitelé daleko menší šanci učit studenty to, v co opravdu věříme nebo v co by měli věřit lidé v Hongkongu,“ řekl nakladatel a bývalý učitel Raymond Yeung.

Nároky dopadají také na realitní magnáty. Dostali za úkol využít peníze a vliv, aby podpořili zájmy Pekingu a řešili nedostatek bytů, který by mohl vést k sociálním nepokojům, uvedla Šámalová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Maďarsku začalo sčítání hlasů

V Maďarsku se v 19:00 zavřely volební místnosti. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda premiér Viktor Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě. Nezávislé průzkumy před volbami slibovaly vítězství opoziční strany Tisza někdejšího Orbánova spolupracovníka, později kritika a vyzyvatele Pétera Magyara.
19:00AktualizovánoPrávě teď

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 1 hhodinou

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...