Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.
V Hongkongu začal soud se zástupci opozice. V souladu s ústavou pořádali neoficiální volby
6 minut
Proces se sedmačtyřiceti demokraty v Hongkongu
Souzená skupina je oficiálně obžalována ze spiknutí s cílem provést státní převrat. Neoficiální primárky pořádali nebo v nich přímo kandidovali v červenci 2020. Volby byly v souladu s ústavou a hlasovalo v nich 610 tisíc lidí.
„Bylo to poslední zoufalé gesto, které mělo upozornit na to, že vláda na pokyn Pekingu zakazuje kandidovat demokratům, kteří mají širokou podporu veřejnosti a kteří by ve volbách pravděpodobně zvítězili,“ informuje zpravodajka České televize v Číně Barbora Šámalová.
Vláda některé obžalované již měsíce vězní na základě zákona o státní bezpečnosti. Za normálních okolností by byli souzeni na svobodě, soud ale zamítl nárok na složení kauce. Pro dříve nezávislou hongkongskou justici jde o precedent, kdy není ctěna presumpce neviny.
Lze očekávat tvrdé exemplární tresty. Nejmírnějším postihem jsou tři roky vězení, některým však hrozí doživotí. V minulosti byl podle zákona o státní bezpečnosti odsouzen na devět let mladík, který při demonstraci najel motorkou do zasahujících policistů. Tři lehce zranil, nejvážnějším úrazem byl vykloubený palec na noze.
Soud bude zasedat bez přítomnosti veřejnosti, takže není žádná vnější kontrola nezávislosti jeho rozhodování. Proces povedou prověření soudci loajální čínskému režimu, které osobně vybrala správkyně města Carrie Lamová.
3 minuty
Události: Soud s bývalými politiky a aktivisty v Hongkongu
Kandidovat mohou pouze lidé věrní Číně
Oficiální volby správce Hongkongu se budou konat příští rok v březnu. Odevzdat hlas v nich mohou pouze členové volebního výboru, který má patnáct set členů. Mezi ně se podařilo zvolit pouze jednoho zástupce opozice.
Volební výbor je sestaven tak, aby reprezentoval zájmy čínské komunistické strany a podnikatelů. Členy jsou zástupci různých profesních skupin, jako jsou realitní společnosti, zdravotníci, zemědělci nebo rybáři. Těm je přidělen určitý počet křesel.
Peking tentokrát výrazně omezil vliv hongkongských miliardářů. Ti jsou sice věrní, protože je jejich business závislý na čínské ekonomice, ale zároveň mají zahraniční pasy, takže jsou považováni za nedůvěryhodné.
Po změně volebního zákona mohou kandidovat pouze takzvaní vlastenci. Jde o prověřené lidi, kteří projevují dostatek loajality. Mezi těmi, kdo se ucházejí o vládu nad Hongkongem, je i současná správkyně Lamová.
Nový zákon o národní bezpečnosti neslouží pouze k tomu, aby umlčel protesty a odstranil kritiky. Projevuje se ve všech sférách života. Dochází k likvidaci nezávislých médií, odstraňují se závadné knihy a státní zaměstnanci musí skládat přísahu věrnosti.
Na letišti se nyní odehrávají srdceryvné scény loučení před odjezdem do exilu. Často to nejsou aktivisté, ale rodiny, které nechtějí, aby jejich děti deformovala normalizace. „Přeji si, aby moje děti směly svobodně myslet a vyjadřovat názor. Nechci, aby měly takové potíže, jaké teď mají lidé v Hongkongu,“ řekla K., hongkongská matka před odchodem do exilu.
Zákon se promítá i do školství. Učitelé jsou lustrováni, již šestileté děti se musí učit o státní bezpečnosti. Řada pedagogů proto odchází a školy začínají mít personální problémy. „Po reformě máme my učitelé daleko menší šanci učit studenty to, v co opravdu věříme nebo v co by měli věřit lidé v Hongkongu,“ řekl nakladatel a bývalý učitel Raymond Yeung.
Nároky dopadají také na realitní magnáty. Dostali za úkol využít peníze a vliv, aby podpořili zájmy Pekingu a řešili nedostatek bytů, který by mohl vést k sociálním nepokojům, uvedla Šámalová.
