Přes sto zatčených či zastrašování podnikatelů. Hongkong žije rok s bezpečnostním zákonem

Hongkong si připomíná rok od přijetí zákona o státní bezpečnosti, který je podle kritiků nástrojem k umlčení opozice. Tamní úřady zároveň vyslaly do ulic policejní posily a zavedly přísná bezpečnostní opatření, aby zabránily protestům při příležitosti 24. výročí návratu Hongkongu pod čínskou správu. Letos připadlo na den, kdy Komunistická strana Číny slaví sté výročí svého založení.

Video Události
video

Události ČT: Rok čínského bezpečnostního zákona v Hongkongu

V ulicích města hlídkovaly policejní vozy, nákladní automobily s vodními děly, obrněná vozidla i policejní jednotky. Příslušníci bezpečnostních sil zastavovali kolemjdoucí a prohledávali je; jedenáct osob bylo zadrženo za údajnou distribuci „štvavých“ letáků.

Hongkongská policie rozháněla občany a dohlížela, aby nepokazili oslavy stých narozenin čínské komunistické strany tím, že si připomenou výročí předání Hongkongu pod čínskou správu. Demokraté v tento den každý rok organizovali pochod za svobodné volby, které Peking městu slíbil, ale Hongkong se jich nikdy nedočkal.

Letos pochod úřady nepovolily. Části parku Victoria, kde obvykle prodemokratické pochody začínají, policie uzavřela, aby zabránila jakémukoli veřejnému průvodu či setkání, a zakázala také všechna veřejná shromáždění s odvoláním na opatření proti covidu-19. 

Přišli proto jen odvážlivci. „Doufáme, že lidé v Hongkongu nezapomenou na svoje základní přesvědčení, kterým je prosazování spravedlnosti a boj za svobodu,“ prohlásil Raphael Wong, předseda Ligy sociálních demokratů.

Představitel hongkongského vedení John Lee v projevu řekl, že úřady budou nadále zaujímat „rozhodný postoj“, aby ochránily národní bezpečnost. Dodal, že se město vrátilo po období chaosu k pořádku.

Zatýkání, změna volebního systému či zastrašování 

Peking 30. června loňského roku zavedl v Hongkongu přísný bezpečnostní zákon, který trestá cokoli, co Čína pokládá za podvratnou činnost, separatismus, terorismus a paktování se zahraničními silami. Těm, kdo jsou shledáni vinnými, hrozí až doživotní trest vězení. Kritici upozorňují, že úřady tento zákon využívají k tomu, aby umlčely opozici a omezily základní svobody v bývalé britské kolonii.  

Peking tvrdí, že zavedení zákona bylo nutné po hromadných prodemokratických a protičínských protestech, které v Hongkongu vypukly v roce 2019; podle Číny se jednalo o činy ohrožující národní bezpečnost. Mnozí demonstranti nicméně uvádějí, že žádali jen to, aby Peking respektoval jejich ústavou zaručená práva a svobody.

Se zákonem o státní bezpečnosti je totiž zatýkání daleko snazší. Za rok úřady pozavíraly prodemokratické politiky, změnily volební systém, ovládly veřejnoprávní televizi a rozhlas, donutily skončit nezávislý deník Apple Daily a míří na další média.

„Zákon o státní bezpečnosti se stal mocným nástrojem k potlačování svobody projevu a dalších lidských práv,“ upozornil i Joshua Rosenzweig z organizace Amnesty International.

Státní bezpečnost vedená agenty z pevninské Číny má neomezené pravomoci, zastrašuje i podnikatele. „Podnikání v Hongkongu teď vypadá takhle. Když se jim zdá, že porušujete zákon o státní bezpečnosti, poškodí vám obchod, obtěžují zákazníky i zaměstnance. Na takový Hongkong nejsem zvyklý,“ popisuje Herbert Chow, generální ředitel obchodu Chickeeduck, kde policie provedla razii.

Přes třicet tisíc žádostí o britská víza

Tisíce obyvatel Hongkongu emigrují do Velké Británie, za tři měsíce si žádost o britské vízum podalo 34 tisíc lidí. „Lidé, kteří zůstanou, budou potřebovat odvahu, aby vydrželi. Doufám, že ti, co odcházejí, zůstanou v srdcích pohromadě s těmi, co zůstávají,“ říká čtyřicetiletá Serena Leung, která se také rozhodla emigrovat.  

Hongkong se vrátil pod čínskou správu 1. července 1997 na základě principu jedna země, dva systémy, který měl místním obyvatelům zaručit řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Nový bezpečnostní zákon ale této zásadě zasadil značnou ránu, uvádějí kritici a opozice. Na základě tohoto zákona bylo zatím zatčeno 117 lidí, většinou demokratických politiků, aktivistů, novinářů a studentů.