Přes sto zatčených či zastrašování podnikatelů. Hongkong žije rok s bezpečnostním zákonem

3 minuty
Události ČT: Rok čínského bezpečnostního zákona v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Hongkong si připomíná rok od přijetí zákona o státní bezpečnosti, který je podle kritiků nástrojem k umlčení opozice. Tamní úřady zároveň vyslaly do ulic policejní posily a zavedly přísná bezpečnostní opatření, aby zabránily protestům při příležitosti 24. výročí návratu Hongkongu pod čínskou správu. Letos připadlo na den, kdy Komunistická strana Číny slaví sté výročí svého založení.

V ulicích města hlídkovaly policejní vozy, nákladní automobily s vodními děly, obrněná vozidla i policejní jednotky. Příslušníci bezpečnostních sil zastavovali kolemjdoucí a prohledávali je; jedenáct osob bylo zadrženo za údajnou distribuci „štvavých“ letáků.

Hongkongská policie rozháněla občany a dohlížela, aby nepokazili oslavy stých narozenin čínské komunistické strany tím, že si připomenou výročí předání Hongkongu pod čínskou správu. Demokraté v tento den každý rok organizovali pochod za svobodné volby, které Peking městu slíbil, ale Hongkong se jich nikdy nedočkal.

Letos pochod úřady nepovolily. Části parku Victoria, kde obvykle prodemokratické pochody začínají, policie uzavřela, aby zabránila jakémukoli veřejnému průvodu či setkání, a zakázala také všechna veřejná shromáždění s odvoláním na opatření proti covidu-19. 

Přišli proto jen odvážlivci. „Doufáme, že lidé v Hongkongu nezapomenou na svoje základní přesvědčení, kterým je prosazování spravedlnosti a boj za svobodu,“ prohlásil Raphael Wong, předseda Ligy sociálních demokratů.

Představitel hongkongského vedení John Lee v projevu řekl, že úřady budou nadále zaujímat „rozhodný postoj“, aby ochránily národní bezpečnost. Dodal, že se město vrátilo po období chaosu k pořádku.

Zatýkání, změna volebního systému či zastrašování

Peking 30. června loňského roku zavedl v Hongkongu přísný bezpečnostní zákon, který trestá cokoli, co Čína pokládá za podvratnou činnost, separatismus, terorismus a paktování se zahraničními silami. Těm, kdo jsou shledáni vinnými, hrozí až doživotní trest vězení. Kritici upozorňují, že úřady tento zákon využívají k tomu, aby umlčely opozici a omezily základní svobody v bývalé britské kolonii.  

Peking tvrdí, že zavedení zákona bylo nutné po hromadných prodemokratických a protičínských protestech, které v Hongkongu vypukly v roce 2019; podle Číny se jednalo o činy ohrožující národní bezpečnost. Mnozí demonstranti nicméně uvádějí, že žádali jen to, aby Peking respektoval jejich ústavou zaručená práva a svobody.

Se zákonem o státní bezpečnosti je totiž zatýkání daleko snazší. Za rok úřady pozavíraly prodemokratické politiky, změnily volební systém, ovládly veřejnoprávní televizi a rozhlas, donutily skončit nezávislý deník Apple Daily a míří na další média.

„Zákon o státní bezpečnosti se stal mocným nástrojem k potlačování svobody projevu a dalších lidských práv,“ upozornil i Joshua Rosenzweig z organizace Amnesty International.

Státní bezpečnost vedená agenty z pevninské Číny má neomezené pravomoci, zastrašuje i podnikatele. „Podnikání v Hongkongu teď vypadá takhle. Když se jim zdá, že porušujete zákon o státní bezpečnosti, poškodí vám obchod, obtěžují zákazníky i zaměstnance. Na takový Hongkong nejsem zvyklý,“ popisuje Herbert Chow, generální ředitel obchodu Chickeeduck, kde policie provedla razii.

Přes třicet tisíc žádostí o britská víza

Tisíce obyvatel Hongkongu emigrují do Velké Británie, za tři měsíce si žádost o britské vízum podalo 34 tisíc lidí. „Lidé, kteří zůstanou, budou potřebovat odvahu, aby vydrželi. Doufám, že ti, co odcházejí, zůstanou v srdcích pohromadě s těmi, co zůstávají,“ říká čtyřicetiletá Serena Leung, která se také rozhodla emigrovat.  

Hongkong se vrátil pod čínskou správu 1. července 1997 na základě principu jedna země, dva systémy, který měl místním obyvatelům zaručit řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Nový bezpečnostní zákon ale této zásadě zasadil značnou ránu, uvádějí kritici a opozice. Na základě tohoto zákona bylo zatím zatčeno 117 lidí, většinou demokratických politiků, aktivistů, novinářů a studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svobodné Evropě hrozí zánik. Promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
před 10 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruský útok na Ukrajině způsobil výpadky proudu

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených tamních regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění devadesáti ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zadržela patnáct lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela patnáct lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. Informuje o tom v pondělí server BBC. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 13 hhodinami

Litva obvinila ruskou rozvědku z loňského požáru prodejny ve Vilniusu

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 15 hhodinami
Načítání...