V Hongkongu začal další proces s demokratickými aktivisty. Tentokrát stojí před soudem několik členů skupiny, která se snažila utéct na Tchaj-wan. Mnozí obyvatelé asijské finanční metropole se pro emigraci rozhodují právě kvůli zhoršující se politické situaci. Jenom Velká Británie obdržela 27 tisíc žádostí na základě vízového programu, do kterého se uchazeči můžou hlásit od konce ledna. Další míří do Spojených států, Austrálie či zemí Evropské unie.
Tisíce obyvatel opouštějí Hongkong. Do emigrace je žene zhoršující se politická situace
Události ČT: Tisíce lidí emigrují z Hongkongu (zdroj: ČT24)
Mezi obyvatele města, kteří se rozhodli odejít, patří například paní K. V hongkongských protestech nebyla přehnaně aktivní, ani jí nehrozí stíhání. Přesto odchází s rodinou do emigrace.
„Hongkong býval pestrým místem, kde se svobodně vyjadřovaly různé názory. V posledních letech se mění v místo, kde se smí říkat jen jeden názor. Pokud si myslíte něco jiného než vláda, máte potíže,“ vysvětluje své pohnutky matka dvou dětí.
Podobně uvažují tisíce mladých lidí, neboť Hongkong prochází zásadní proměnou. Čína ho nejen spoutává, nýbrž ho doslova přetváří.
Zákazané knihy a „bezpečnostní výchova“ ve školách
Zákon o státní bezpečnosti není pouhým nástrojem k ukončení demonstrací, ale prolíná se do různých sfér života. Zakazují se knihy a umělecká díla, vlastenectví se vyžaduje od státních úředníků i učitelů. Děti se už od šesti let budou učit o národně-bezpečnostních zájmech.
„Bojím se toho, že děti jednou vyrostou, a když nebudou souhlasit s vládou, dostanou se do problémů. Dělá mi to velké starosti,“ říká paní K. „Po protestech z roku 2019 se (vláda) snaží kontrolovat sílu mladé generace,“ dodává bývalý hongkongský učitel Raymond Yeung.
Někteří obyvatelé se obávají, že neodejdou-li včas, nemusejí to stihnout vůbec. Očekává se totiž, že vláda vycestování ztíží. Ti, kdo odjíždějí, musejí pak počítat s tím, že se možná nebudou smět beztrestně vrátit.
Azyl pro aktivistu s cenou ÚSTR
Azyl v Británii ve středu dostal také jeden z nejznámějších mladých aktivistů usilujících o demokratické reformy Hongkongu Nathan Law. „Po několika rozhovorech během čtyř měsíců mě ministerstvo vnitra informovalo, že moje žádost o azyl byla schválena,“ oznámil.
„Skutečnost, že jsem hledaný na základě zákona o národní bezpečnosti, ukazuje, že jsem vystaven závažnému politickému pronásledování a že je málo pravděpodobné, že bych se mohl bez rizika vrátit do Hongkongu.“
Nathan Law byl jedním ze tří mladých vůdců hongkongské prodemokratické strany Demosisto, která byla rozpuštěna v červenci 2020 poté, co čínský parlament schválil zákon o národní bezpečnosti.
Studentský vůdce, který loni získal cenu českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva, byl mimo jiné kandidátem na Nobelovu cenu míru v roce 2018. Dlouhodobě vystupuje proti zásahům čínského režimu do hongkongské politiky a bojuje za dodržování lidských práv v Hongkongu, Tibetu a také v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. V roce 2016 byl zvolen nejmladším hongkongským zákonodárcem. Loni v červenci Law oznámil, že odcestoval do Londýna a že bude pokračovat ve svých aktivitách ze zahraničí.