Tisíce obyvatel opouštějí Hongkong. Do emigrace je žene zhoršující se politická situace

2 minuty
Události ČT: Tisíce lidí emigrují z Hongkongu
Zdroj: ČT24

V Hongkongu začal další proces s demokratickými aktivisty. Tentokrát stojí před soudem několik členů skupiny, která se snažila utéct na Tchaj-wan. Mnozí obyvatelé asijské finanční metropole se pro emigraci rozhodují právě kvůli zhoršující se politické situaci. Jenom Velká Británie obdržela 27 tisíc žádostí na základě vízového programu, do kterého se uchazeči můžou hlásit od konce ledna. Další míří do Spojených států, Austrálie či zemí Evropské unie.

Mezi obyvatele města, kteří se rozhodli odejít, patří například paní K. V hongkongských protestech nebyla přehnaně aktivní, ani jí nehrozí stíhání. Přesto odchází s rodinou do emigrace.

„Hongkong býval pestrým místem, kde se svobodně vyjadřovaly různé názory. V posledních letech se mění v místo, kde se smí říkat jen jeden názor. Pokud si myslíte něco jiného než vláda, máte potíže,“ vysvětluje své pohnutky matka dvou dětí.

Podobně uvažují tisíce mladých lidí, neboť Hongkong prochází zásadní proměnou. Čína ho nejen spoutává, nýbrž ho doslova přetváří.

Zákazané knihy a „bezpečnostní výchova“ ve školách

Zákon o státní bezpečnosti není pouhým nástrojem k ukončení demonstrací, ale prolíná se do různých sfér života. Zakazují se knihy a umělecká díla, vlastenectví se vyžaduje od státních úředníků i učitelů. Děti se už od šesti let budou učit o národně-bezpečnostních zájmech.

„Bojím se toho, že děti jednou vyrostou, a když nebudou souhlasit s vládou, dostanou se do problémů. Dělá mi to velké starosti,“ říká paní K. „Po protestech z roku 2019 se (vláda) snaží kontrolovat sílu mladé generace,“ dodává bývalý hongkongský učitel Raymond Yeung.

Někteří obyvatelé se obávají, že neodejdou-li včas, nemusejí to stihnout vůbec. Očekává se totiž, že vláda vycestování ztíží. Ti, kdo odjíždějí, musejí pak počítat s tím, že se možná nebudou smět beztrestně vrátit.

Azyl pro aktivistu s cenou ÚSTR

Azyl v Británii ve středu dostal také jeden z nejznámějších mladých aktivistů usilujících o demokratické reformy Hongkongu Nathan Law. „Po několika rozhovorech během čtyř měsíců mě ministerstvo vnitra informovalo, že moje žádost o azyl byla schválena,“ oznámil.

„Skutečnost, že jsem hledaný na základě zákona o národní bezpečnosti, ukazuje, že jsem vystaven závažnému politickému pronásledování a že je málo pravděpodobné, že bych se mohl bez rizika vrátit do Hongkongu.“

Nathan Law byl jedním ze tří mladých vůdců hongkongské prodemokratické strany Demosisto, která byla rozpuštěna v červenci 2020 poté, co čínský parlament schválil zákon o národní bezpečnosti.

Studentský vůdce, který loni získal cenu českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva, byl mimo jiné kandidátem na Nobelovu cenu míru v roce 2018. Dlouhodobě vystupuje proti zásahům čínského režimu do hongkongské politiky a bojuje za dodržování lidských práv v Hongkongu, Tibetu a také v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. V roce 2016 byl zvolen nejmladším hongkongským zákonodárcem. Loni v červenci Law oznámil, že odcestoval do Londýna a že bude pokračovat ve svých aktivitách ze zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...