Veřejné knihovny v Hongkongu stáhly ze své nabídky díla některých významných prodemokratických aktivistů a politiků. Úřad, který knihovny spravuje, chce totiž posoudit, zda knihy neodporují nedávno přijatému kontroverznímu bezpečnostnímu zákonu pro tuto poloautonomní provincii. Představitel místního prodemokratického hnutí Joshua Wong prohlásil, že se jedná o cenzuru, jakou Peking uplatňuje v pevninské Číně.
Z hongkongských knihoven zmizela díla prodemokratických politiků a aktivistů
Události: Spory o ochraně osobních údajů v Hongkongu (zdroj: ČT24)
Ve veřejných knihovnách je nyní nedostupných celkem devět knih. Jsou mezi nimi díla Wonga či prodemokratické političky Tany Chanové. „Bezpečnostní zákon uvaluje na toto mezinárodní finanční město cenzuru ve stylu pevninské Číny,“ napsal na Twitteru Wong s tím, že jsou tamní úřady jen krok od toho, aby knihy zakázaly úplně.
Peking chce také donutit provozovatele sociálních či komunikačních sítí, aby čínským úřadům poskytli data svých uživatelů v Hongkongu. Facebook, WhatsApp a Telegram však daly najevo, že to odmítají. Facebook a jeho aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp v samostatných prohlášeních uvedly, že vyčkají na posouzení zákona, včetně dopadů v oblasti lidských práv, a na konzultace s mezinárodními odborníky na problematiku lidských práv.
Mluvčí Telegramu Mike Ravdonikas uvedl, že si je provozovatel komunikační sítě vědom „důležitosti ochrany práva na soukromí svých uživatelů v Hongkongu“.
Po přijetí bezpečnostního zákona se řada představitelů místního prodemokratického hnutí, mezi nimi i Wong, vzdala svých vůdčích pozic. Jeden z nejvýznamnějších aktivistů Nathan Law dokonce Hongkong opustil.
Peking tvrdí, že zákon je nutný k utišení protestů, jež vypukly v roce 2019 kvůli návrhu legislativy, jež by umožnila vydávat podezřelé z trestných činů do pevninské Číny, do níž se kromě Hongkongu nepočítá rovněž Macao. Kritici jsou však toho názoru, že se opatřením snaží čínská vláda umlčet hongkongskou opozici.
Bezpečnostní zákon, který začal platit na konci června, míří na „separatistické, podvratné a teroristické aktivity“ v provincii. Jeho odpůrci tvrdí, že je legislativa porušením zásady „jedna země, dva systémy“, která občanům provincie garantuje širší svobody oproti Číně. K dodržování principu na období 50 let se Čína zavázala v roce 1997, když město přebírala do správy od Británie. Peking porušování zásady i přes hlasité protesty západních zemí odmítá.