Vládní koalice nenašla na dalším jednání s představiteli odborů plnou shodu ohledně navýšení platů státních zaměstnanců. Dílčí dohodou má být růst o deset procent pro část zaměstnanců státu od 1. září, což byl vládní návrh. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula však později v pořadu Události, komentáře uvedl, že by s tímto souhlasili, ale chtějí celistvou dohodu. Mezi těmi, kdo by od září mohli dostat o desetinu víc, jsou například nepedagogičtí pracovníci či lidé z resortu kultury.
Vláda nabízí deset procent k některým platům, odbory chtějí širší dohodu
Události: Vláda jedná s odbory o navýšení platů státních zaměstnanců (zdroj: ČT24)
„Za vládní koalici jsme přišli s návrhem, že jsme připraveni udělat navýšení od 1. září o deset procent pro ty pracovníky, kteří jsou v prvním stupni – bavíme se o zaměstnancích státu, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, jako jsou lidé, kteří nejsou pod státní službou, lidé, kteří pracují v resortech, jako je oblast kultury a podobně,“ popsal Jurečka. Jde podle něj zhruba o 300 tisíc zaměstnanců. „Od 1. ledna bychom udělali zvýšení platů pro pracovníky ozbrojených bezpečnostních složek o deset procent. Pracovníci v tarifních stupních dva až pět a kteří jsou pod státní službou – tady jsme zatím dohodu nenalezli,“ dodal.
„Dohoda není,“ konstatoval Středula. „Je tady nějaký dílčí pozitivní směr, ale pro nás je důležitá celková dohoda,“ podotkl. První kategorie zaměstnanců by podle něj mohla dostat přidáno už od 1. srpna. „To je stihnutelné, více než realistické datum,“ řekl. Příslib ohledně bezpečnostních sborů odborový předák vítá. Myslí si ale, že od 1. ledna by měli dostat přidáno všichni zaměstnanci. „Inflace vyřazuje lidi z normálního života, stejně tak firmy. Situace je velmi vážná. Vláda Petra Fialy (ODS) za minimální mzdu nežije. Nové návrhy svědčí o tom, že ministři žijí mimo realitu,“ napsal po jednání Středula na Twitteru.
V úterý večer pak Středula v pořadu ČT Události, komentáře znovu dementoval, že by se s vládou na něčem konkrétním dohodli a řekl, že slovo dohoda bude možné použít až na konci jednání. „My jsme se přiblížili v některých částech té možné budoucí dohody, ale v žádném případě se nedá říct, že někdo dostane určitě přidáno od 1. září. Pro nás ta dohoda bude buď celá, nebo žádná, a v této chvíli není žádná dohoda. Sice jsme se u zaměstnanců první kategorie shodli, ale to neznamená, že je mezi námi dohoda, nelze to takto selektovat. Problém je stále u státních zaměstnanců, protože tam nechce dát vláda do konce letošního roku zatím ani korunu,“ řekl Středula.
Jurečka kontroval slovy, že lidem, kterým byly zmraženy platy od 1. ledna a nezvyšovaly se, se od 1. září určitě zvýší o 10 procent. „A řekněme si narovinu, máme lidi kteří pracují přímo tady v Praze, na ministerstvech, kde rozhodně jejich platy nejsou na nedostačující úrovni. Ale pak jsou lidé, kteří pracují v rámci zákona o státní službě, kde zůstává zhruba 65 tisíc lidí. Tito lidé pracují na úřadě práce nebo na správě sociálního zabezpečení. A tady jsme jasně řekli, a to držíme už od prvního kvartálu, že je budeme saturovat mimořádnými odměnami,“ prohlásil ministr práce.
Středula ještě argumentoval tím, že na odměny spousta lidí z těchto sfér nedosáhne, což ale podle Jurečky při výši vládních investic nemůže být pravda a ujistil, že na to osobně dohlédne. Znovu se Jurečka a Středula sejdou 19. července. Jurečka doplnil, že na tomto jednání by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023. „Abychom měli jasno a věděli, s čím můžeme počítat v oblasti učitelů, zdravotnictví nebo sociálních služeb od 1. ledna,“ uvedl.
Úplná shoda nebyla nalezena ani napotřetí
Úterní schůzka začala ve Strakově akademii kolem půl sedmé. Odboráři požadovali nárůst až o patnáct procent od začátku července, tedy od pátku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) však navýšení zhruba o výši inflace již dříve označil za nereálné.
Odboráři původně trvali na navýšení platů od července, připouštěli však, že by si státní zaměstnanci mohli přilepšit méně, než původně chtěli. „Má to být od prvního července navýšené o inflaci, ale ten signál, který jsme dali, už není o inflaci, ale o propadu,“ tvrdí Středula. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připustil, že vláda musí udělat nějaký krok z hlediska zvýšení platů, případně dalších sociálních podpor. „Toto řešíme, ale nemůže to být navýšené o inflaci,“ zdůraznil Jurečka.
Odboráři se zástupci vlády o navýšení platů jednali už dvakrát. Stěžovali si ale, že od členů kabinetu nedostali žádné jasné návrhy. „Je tady stávková pohotovost devíti odborových svazů. Vláda by si měla uvědomit, že to je třaskavá záležitost,“ říká předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.
Právě zvyšování platů podle Evropské odborové konfederace může pomoci lidem se zvyšujícími se cenami potravin, ale i energií. „Chceme, aby se všechny vlády staraly o lidi, a jediná cesta, jak to udělat, je navýšení platů a navýšení minimálních mezd. Nic z toho jsme neviděli v prioritách předsednictví České republiky Evropské unii,“ prohlásil Luca Visentini, generální tajemník Evropské odborové konfederace.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že priorit je pět a jsou to bezpečnostní výzvy a rizika, před kterými Evropa stojí. „Ty se ale týkají také ekonomických věcí, na kterých záleží, jestli budeme schopni udržovat sociální smír,“ řekl Fiala. Podle premiéra totiž priority neznamenají pouze snížení závislosti na dodávkách z Ruska, ale také třeba zajištění cenově dostupných energií.