Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.
Většina resortů chce růst části platů o deset procent. Chybí ale peníze, varují
6 minut
Události: Podpora růstu části platů o deset procent
Vedoucímu zimního stadionu v Rokycanech Petru Šindelářovi jako zaměstnanci veřejného sektoru vláda nezvedla tabulkový plat už dva roky, a to navzdory loňské a předloňské vysoké inflaci. Jemu i dalším 360 tisícům veřejných zaměstnanců klesla v letech 2019 až 2023 podle analýzy ministerstva práce kupní síla o osmnáct procent. Jde třeba i o kulturní pracovníky, školní kuchařky nebo úředníky. A ministerstvo kultury dodalo, že mezi lety 2021 a 2025 kvůli vysoké inflaci klesne kupní síla zaměstnanců tohoto sektoru dokonce o čtvrtinu.
Jurečka chce právě této skupině od září výdělky zvýšit. Do meziresortních připomínek poslal dvě varianty – jedna počítá s růstem tarifních platů o sedm procent, ta druhá pak o desetinu. „Já se kloním k variantě deseti procent, reflektuje to reálný propad těch platů vůči kumulované inflaci a zároveň kopírujeme vývoj v privátní, soukromé oblasti,“ zdůvodnil ministr práce.
Právě k této variantě růstu platů kuchařek, školníků či kulturních pracovníků se podle zjištění ČT kloní většina ministerstev. Kromě těch lidoveckých třeba i resorty školství, kultury, průmyslu nebo zahraničí. „Došlo ke značnému poklesu reálných platů, navrhuji navýšení platových tarifů o deset procent,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Debata bude pokračovat
Velké části ministerstev ale v materiálu resortu práce chybí návrh, kde na to stát vezme. „Upozorňujeme, že podle propočtů nedisponujeme finančními prostředky potřebnými pro navrhované navýšení, a je tedy potřeba zajistit zdroj financování,“ upozornil například resort kultury.
Veřejné finance by zmíněné varianty navýšení platů do konce roku vyšly na 4,5 až 6,5 miliardy korun. Jurečka uvedl, že chápe, že je potřeba otázku vykrytí nákladů ještě dodiskutovat. „Předpokládám, že o tom povedeme debatu také příští týden,“ podotkl. Kabinet bude o zvýšení platů části státních zaměstnanců rozhodovat na svém prvním zasedání po vládních prázdninách ve středu 21. srpna.
„Vnímáme, a jsme zodpovědní hospodáři, stav státního rozpočtu, takže si myslím, že ta nižší varianta, sedm procent, to je něco, o čem bychom měli diskutovat,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Například část TOP 09, která dosud zvyšování platů odmítala, by ho nyní podpořila. „Ty, na které inflace dopadla nejvíce, tam bychom mohli přistoupit k nějaké úpravě i ještě v rámci tohoto roku,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kolegům už před vládními prázdninami řekl, že možnosti utrácet ze státního rozpočtu další peníze jsou velmi omezené. „Řekneme si to na vládě, já nikdy kolegům nevzkazuji svůj názor. Já jsem vládě popsal velmi věrně, v jakém stavu rozpočet je a jaké máme možnosti do konce letošního roku,“ řekl šéf státní kasy.
„V roce 2024 ne, tam žádný prostor na platy nevidím a zahájili jsme vlastně politické debaty o rozpočtu na rok 2025,“ řekl už v červnu. Tento názor zatím nezměnil.
Deset procent je minimum, zní z opozice
„My navrhujeme, aby se to od 1. září navýšilo alespoň o patnáct procent,“ řekla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD). „Pro tu nejnižší skupinu je deset procent dle mého názoru skutečné minimum. Poté je to samozřejmě věc diskuze u těch dalších,“ míní místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
Zvažované návrhy ministra práce by například průměrný tarifní plat školníka zvedly o 1600 až 2300 korun hrubého měsíčně, účetní nebo referenti ve státní správě by si polepšili o dva až tři tisíce.
Policisté, hasiči nebo sociální pracovníci si budou muset podle vyjádření kabinetu počkat. Přidáno by mohli dostat nejdřív od Nového roku. Zatím není jasné, o kolik. Jistý mají lednový růst jen učitelé. Stát jim hodlá dorovnat platy na 130 procent loňské průměrné mzdy. V celé veřejné sféře pracuje téměř 850 tisíc lidí.
