Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.
Platy se „zdevastovaly“, míní Středula. Musíme hledět na rozpočet, říká Výborný
Události, komentáře: Josef Středula, Marek Výborný a Jan Rafaj o platech státních zaměstnanců (zdroj: ČT24)
„Za období 2021 až 2023 se zahrnutím inflace 2024 je propad příjmů pracovníků veřejného sektoru (…) vysoce přes dvacet procent. U těch, kteří nedostali přidáno vůbec, je to takřka sedmadvacet procent,“ odůvodnil svůj postoj Středula. Požadavek odborů je podle něj umírněný a respektuje možnosti.
Odborový předák však ocenil práci ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a resortu jako takového, že předložil podklady, o kterých je možné jednat a jsou relevantní.
Vláda prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, o sedm až deset procent. Výborný k tomu podotkl, že je nutno vycházet z reálných možností státního rozpočtu. „Musíme držet nějaký balanc. Sféru soukromou a sféru veřejnou. A ano – i já bych byl rád, kdybychom dokázali letos od 1. září někde v limitu sedm až deset procent posílit platy primárně těm, kteří jsou na tom dnes nejhůř. Ne plošně, ale v té první skupině.“
Výborný: Čísla upřesníme v červenci
„Musíme také vědět, jak se daří vybírat daně. To bude jasné 1. července. Poté jsme schopni upřesnit ta čísla, která zazněla na jednání tripartity,“ doplnil ministr.
„Sedm procent znamená přidání v celoročním (průměru) 2,3 procenta. To znamená pod inflaci – i tu, kterou optimisticky předpokládá ministerstvo financí ve výši 3,1 procenta,“ namítl Středula. Zdůraznil, že nechápe, jak je možné, že zaměstnanec státu například žádá na úřadu práce o dávky, protože má tak nízký plat.
„Není lepší přidat peníze na platu a neumožnit tak, aby bylo čerpáno odjinud?“ táže se. Podle něj se zavírají oči nad tím, že se za poslední tři roky „zdevastovaly“ platy státních zaměstnanců.
Jsme si toho vědomi a chceme to narovnat, reagoval Výborný. „Alespoň částečně v rámci toho, co můžeme v letošním roce, a to už od září,“ řekl. Debata i na vládě podle něj bude velice složitá, nicméně slova Jurečky platí. „Pokud vyjde dobře příjmová strana rozpočtu, (…) jsme připraveni se o tom bavit, abychom nejpostiženějším skutečně pomohli,“ dodal.
Tempo růstu platů a mezd se nemá lišit, míní Rafaj
V platové sféře se musí odrážet to, co se děje v celé ekonomice, upozornil Rafaj. „Nemělo by být různé tempo růstu platů od tempa růstu mezd v soukromé sféře,“ upřesnil. K vyjádřením Středuly podotkl, že nikomu v České republice nerostly mzdy a platy rychlostí kopírující vysokou inflaci.
„To tak bývá – když je krátkodobě vysoká inflace, tak mzdy tu situaci nejsou schopny dohánět, ekonomika takový výkon nemá, krátkodobě se tak propadají,“ uvedl Rafaj s tím, že poté ale nastává období, kdy mzdy zase rostou rychleji než inflace. To by podle něj mohlo nastat už příští rok.
„Můžeme nad tím kroutit hlavou, ale děje se to i v celé západní Evropě. (…) Samozřejmě z ekonomiky nevygenerujeme dostatečné peníze na výběr daní, takže je nemůžeme dát do platové sféry,“ dodal.