Navýšení platů ve státní sféře o patnáct procent je skromný požadavek, míní Středula. Podle Zajíčka by se nemělo zvyšovat plošně

33 minut
UK: Pivoňka Vaňková, Balaštíková, Středula a Zajíček hovořili o tripartitě a ekonomice
Zdroj: ČT24

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Zástupci vlády ve středu jednali s odbory i zástupci zaměstnavatelů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v minulosti řekl, že by se platy měly zvednout. Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent. Shoda na tom ale zatím není.

Středula v pořadu Události, komentáře zmínil, že patnáct procent je ještě skromný požadavek. „Propad příjmů zaměstnanců je nyní výrazně přes dvacet procent a pokud to myslíme s hospodářským růstem vážně, tak je to jediná forma,“ podotkl s tím, že HDP je tvořen z více než padesáti procent spotřebou obyvatel. „Tam nelze dosáhnout změn, aniž by se něco učinilo s příjmovou stránkou, tedy se zdroji, se kterými mohou potom operovat.“

Středula dodal, že situace je o sto procent horší než u pracovníků soukromé sféry. „To snížení objemu platových prostředků způsobuje opravdu vážné problémy,“ podotkl s tím, že ministr Jurečka slíbil jednání o platech v květnu.

S patnácti procenty v pořadu souhlasila i Balaštíková. „Reálné mzdy nejsou ani na úrovni roku 2021, musíme si uvědomit, jaká byla inflace a co si lidé za ty platy pořídí,“ podotkla.

Zajíček: Měla by nastat redukční dieta

Podle Zajíčka by některé profese placené z veřejných rozpočtů potřebovaly přidat. „Nejsme ale přesvědčení, že má jít o celoplošné přidání všem státním zaměstnancům a především si myslíme, že nyní by měla nastat redukční dieta,“ podotkl a dodal, že nejdříve je potřeba zaměřit se na počty.

„Možná, že v okamžiku, kdy uspoříme na počtu zaměstnanců, tak by se dalo uvažovat o tom, kterým máme případně ty platy posílit.“ Podle něj je potřeba zpracovat analýzu, jestli stát potřebuje tolik státních zaměstnanců a jestli nelze jejich počet snížit.

S tím souhlasila i Balaštíková, která ale zmínila, že spořit na straně státu se vládě nedaří. „Daří se jí vybírat více daní, ale kde jsou ty peníze, to bychom také rádi slyšeli. Kam je investují, když zaškrtili ekonomiku, platy nepřidávají, daně zvyšují a v podstatě jsou na tom naši občané hůře a hůře,“ míní.

Pivoňka Vaňková uvedla, že koalice je ochotna o zvyšování platů státních pracovníků jednat. Podle ní by se ale mělo počkat na to, až a jakým způsobem proběhne restrukturalizace ministerstev či slučování výzkumných ústavů a podobně.

„Tehdy si opravdu řekneme, které pracovníky ve veřejné správě podpořit větším navýšením platů,“ dodala s tím, že restrukturalizace ale nutně neznamená propouštění. „Jde o reorganizaci a zeštíhlení státní správy. Mohou být přesunuti na jiné pracovní pozice a budou pracovat efektivněji.“

Hosté v pořadu debatovali i o schůzce na Pražském hradě ohledně důchodů či o tom, kam se má posunout česká ekonomika. Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...