Navýšení platů ve státní sféře o patnáct procent je skromný požadavek, míní Středula. Podle Zajíčka by se nemělo zvyšovat plošně

33 minut
UK: Pivoňka Vaňková, Balaštíková, Středula a Zajíček hovořili o tripartitě a ekonomice
Zdroj: ČT24

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Zástupci vlády ve středu jednali s odbory i zástupci zaměstnavatelů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v minulosti řekl, že by se platy měly zvednout. Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent. Shoda na tom ale zatím není.

Středula v pořadu Události, komentáře zmínil, že patnáct procent je ještě skromný požadavek. „Propad příjmů zaměstnanců je nyní výrazně přes dvacet procent a pokud to myslíme s hospodářským růstem vážně, tak je to jediná forma,“ podotkl s tím, že HDP je tvořen z více než padesáti procent spotřebou obyvatel. „Tam nelze dosáhnout změn, aniž by se něco učinilo s příjmovou stránkou, tedy se zdroji, se kterými mohou potom operovat.“

Středula dodal, že situace je o sto procent horší než u pracovníků soukromé sféry. „To snížení objemu platových prostředků způsobuje opravdu vážné problémy,“ podotkl s tím, že ministr Jurečka slíbil jednání o platech v květnu.

S patnácti procenty v pořadu souhlasila i Balaštíková. „Reálné mzdy nejsou ani na úrovni roku 2021, musíme si uvědomit, jaká byla inflace a co si lidé za ty platy pořídí,“ podotkla.

Zajíček: Měla by nastat redukční dieta

Podle Zajíčka by některé profese placené z veřejných rozpočtů potřebovaly přidat. „Nejsme ale přesvědčení, že má jít o celoplošné přidání všem státním zaměstnancům a především si myslíme, že nyní by měla nastat redukční dieta,“ podotkl a dodal, že nejdříve je potřeba zaměřit se na počty.

„Možná, že v okamžiku, kdy uspoříme na počtu zaměstnanců, tak by se dalo uvažovat o tom, kterým máme případně ty platy posílit.“ Podle něj je potřeba zpracovat analýzu, jestli stát potřebuje tolik státních zaměstnanců a jestli nelze jejich počet snížit.

S tím souhlasila i Balaštíková, která ale zmínila, že spořit na straně státu se vládě nedaří. „Daří se jí vybírat více daní, ale kde jsou ty peníze, to bychom také rádi slyšeli. Kam je investují, když zaškrtili ekonomiku, platy nepřidávají, daně zvyšují a v podstatě jsou na tom naši občané hůře a hůře,“ míní.

Pivoňka Vaňková uvedla, že koalice je ochotna o zvyšování platů státních pracovníků jednat. Podle ní by se ale mělo počkat na to, až a jakým způsobem proběhne restrukturalizace ministerstev či slučování výzkumných ústavů a podobně.

„Tehdy si opravdu řekneme, které pracovníky ve veřejné správě podpořit větším navýšením platů,“ dodala s tím, že restrukturalizace ale nutně neznamená propouštění. „Jde o reorganizaci a zeštíhlení státní správy. Mohou být přesunuti na jiné pracovní pozice a budou pracovat efektivněji.“

Hosté v pořadu debatovali i o schůzce na Pražském hradě ohledně důchodů či o tom, kam se má posunout česká ekonomika. Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
včera v 05:45

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...