Navýšení platů ve státní sféře o patnáct procent je skromný požadavek, míní Středula. Podle Zajíčka by se nemělo zvyšovat plošně

Nahrávám video
UK: Pivoňka Vaňková, Balaštíková, Středula a Zajíček hovořili o tripartitě a ekonomice
Zdroj: ČT24

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Zástupci vlády ve středu jednali s odbory i zástupci zaměstnavatelů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v minulosti řekl, že by se platy měly zvednout. Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent. Shoda na tom ale zatím není.

Středula v pořadu Události, komentáře zmínil, že patnáct procent je ještě skromný požadavek. „Propad příjmů zaměstnanců je nyní výrazně přes dvacet procent a pokud to myslíme s hospodářským růstem vážně, tak je to jediná forma,“ podotkl s tím, že HDP je tvořen z více než padesáti procent spotřebou obyvatel. „Tam nelze dosáhnout změn, aniž by se něco učinilo s příjmovou stránkou, tedy se zdroji, se kterými mohou potom operovat.“

Středula dodal, že situace je o sto procent horší než u pracovníků soukromé sféry. „To snížení objemu platových prostředků způsobuje opravdu vážné problémy,“ podotkl s tím, že ministr Jurečka slíbil jednání o platech v květnu.

S patnácti procenty v pořadu souhlasila i Balaštíková. „Reálné mzdy nejsou ani na úrovni roku 2021, musíme si uvědomit, jaká byla inflace a co si lidé za ty platy pořídí,“ podotkla.

Zajíček: Měla by nastat redukční dieta

Podle Zajíčka by některé profese placené z veřejných rozpočtů potřebovaly přidat. „Nejsme ale přesvědčení, že má jít o celoplošné přidání všem státním zaměstnancům a především si myslíme, že nyní by měla nastat redukční dieta,“ podotkl a dodal, že nejdříve je potřeba zaměřit se na počty.

„Možná, že v okamžiku, kdy uspoříme na počtu zaměstnanců, tak by se dalo uvažovat o tom, kterým máme případně ty platy posílit.“ Podle něj je potřeba zpracovat analýzu, jestli stát potřebuje tolik státních zaměstnanců a jestli nelze jejich počet snížit.

S tím souhlasila i Balaštíková, která ale zmínila, že spořit na straně státu se vládě nedaří. „Daří se jí vybírat více daní, ale kde jsou ty peníze, to bychom také rádi slyšeli. Kam je investují, když zaškrtili ekonomiku, platy nepřidávají, daně zvyšují a v podstatě jsou na tom naši občané hůře a hůře,“ míní.

Pivoňka Vaňková uvedla, že koalice je ochotna o zvyšování platů státních pracovníků jednat. Podle ní by se ale mělo počkat na to, až a jakým způsobem proběhne restrukturalizace ministerstev či slučování výzkumných ústavů a podobně.

„Tehdy si opravdu řekneme, které pracovníky ve veřejné správě podpořit větším navýšením platů,“ dodala s tím, že restrukturalizace ale nutně neznamená propouštění. „Jde o reorganizaci a zeštíhlení státní správy. Mohou být přesunuti na jiné pracovní pozice a budou pracovat efektivněji.“

Hosté v pořadu debatovali i o schůzce na Pražském hradě ohledně důchodů či o tom, kam se má posunout česká ekonomika. Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...