Navýšení platů ve státní sféře o patnáct procent je skromný požadavek, míní Středula. Podle Zajíčka by se nemělo zvyšovat plošně

Nahrávám video

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Zástupci vlády ve středu jednali s odbory i zástupci zaměstnavatelů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v minulosti řekl, že by se platy měly zvednout. Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent. Shoda na tom ale zatím není.

Středula v pořadu Události, komentáře zmínil, že patnáct procent je ještě skromný požadavek. „Propad příjmů zaměstnanců je nyní výrazně přes dvacet procent a pokud to myslíme s hospodářským růstem vážně, tak je to jediná forma,“ podotkl s tím, že HDP je tvořen z více než padesáti procent spotřebou obyvatel. „Tam nelze dosáhnout změn, aniž by se něco učinilo s příjmovou stránkou, tedy se zdroji, se kterými mohou potom operovat.“

Středula dodal, že situace je o sto procent horší než u pracovníků soukromé sféry. „To snížení objemu platových prostředků způsobuje opravdu vážné problémy,“ podotkl s tím, že ministr Jurečka slíbil jednání o platech v květnu.

S patnácti procenty v pořadu souhlasila i Balaštíková. „Reálné mzdy nejsou ani na úrovni roku 2021, musíme si uvědomit, jaká byla inflace a co si lidé za ty platy pořídí,“ podotkla.

Zajíček: Měla by nastat redukční dieta

Podle Zajíčka by některé profese placené z veřejných rozpočtů potřebovaly přidat. „Nejsme ale přesvědčení, že má jít o celoplošné přidání všem státním zaměstnancům a především si myslíme, že nyní by měla nastat redukční dieta,“ podotkl a dodal, že nejdříve je potřeba zaměřit se na počty.

„Možná, že v okamžiku, kdy uspoříme na počtu zaměstnanců, tak by se dalo uvažovat o tom, kterým máme případně ty platy posílit.“ Podle něj je potřeba zpracovat analýzu, jestli stát potřebuje tolik státních zaměstnanců a jestli nelze jejich počet snížit.

S tím souhlasila i Balaštíková, která ale zmínila, že spořit na straně státu se vládě nedaří. „Daří se jí vybírat více daní, ale kde jsou ty peníze, to bychom také rádi slyšeli. Kam je investují, když zaškrtili ekonomiku, platy nepřidávají, daně zvyšují a v podstatě jsou na tom naši občané hůře a hůře,“ míní.

Pivoňka Vaňková uvedla, že koalice je ochotna o zvyšování platů státních pracovníků jednat. Podle ní by se ale mělo počkat na to, až a jakým způsobem proběhne restrukturalizace ministerstev či slučování výzkumných ústavů a podobně.

„Tehdy si opravdu řekneme, které pracovníky ve veřejné správě podpořit větším navýšením platů,“ dodala s tím, že restrukturalizace ale nutně neznamená propouštění. „Jde o reorganizaci a zeštíhlení státní správy. Mohou být přesunuti na jiné pracovní pozice a budou pracovat efektivněji.“

Hosté v pořadu debatovali i o schůzce na Pražském hradě ohledně důchodů či o tom, kam se má posunout česká ekonomika. Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:04

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026
Načítání...