Navýšení platů ve státní sféře o patnáct procent je skromný požadavek, míní Středula. Podle Zajíčka by se nemělo zvyšovat plošně

33 minut
UK: Pivoňka Vaňková, Balaštíková, Středula a Zajíček hovořili o tripartitě a ekonomice
Zdroj: ČT24

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Zástupci vlády ve středu jednali s odbory i zástupci zaměstnavatelů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v minulosti řekl, že by se platy měly zvednout. Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent. Shoda na tom ale zatím není.

Středula v pořadu Události, komentáře zmínil, že patnáct procent je ještě skromný požadavek. „Propad příjmů zaměstnanců je nyní výrazně přes dvacet procent a pokud to myslíme s hospodářským růstem vážně, tak je to jediná forma,“ podotkl s tím, že HDP je tvořen z více než padesáti procent spotřebou obyvatel. „Tam nelze dosáhnout změn, aniž by se něco učinilo s příjmovou stránkou, tedy se zdroji, se kterými mohou potom operovat.“

Středula dodal, že situace je o sto procent horší než u pracovníků soukromé sféry. „To snížení objemu platových prostředků způsobuje opravdu vážné problémy,“ podotkl s tím, že ministr Jurečka slíbil jednání o platech v květnu.

S patnácti procenty v pořadu souhlasila i Balaštíková. „Reálné mzdy nejsou ani na úrovni roku 2021, musíme si uvědomit, jaká byla inflace a co si lidé za ty platy pořídí,“ podotkla.

Zajíček: Měla by nastat redukční dieta

Podle Zajíčka by některé profese placené z veřejných rozpočtů potřebovaly přidat. „Nejsme ale přesvědčení, že má jít o celoplošné přidání všem státním zaměstnancům a především si myslíme, že nyní by měla nastat redukční dieta,“ podotkl a dodal, že nejdříve je potřeba zaměřit se na počty.

„Možná, že v okamžiku, kdy uspoříme na počtu zaměstnanců, tak by se dalo uvažovat o tom, kterým máme případně ty platy posílit.“ Podle něj je potřeba zpracovat analýzu, jestli stát potřebuje tolik státních zaměstnanců a jestli nelze jejich počet snížit.

S tím souhlasila i Balaštíková, která ale zmínila, že spořit na straně státu se vládě nedaří. „Daří se jí vybírat více daní, ale kde jsou ty peníze, to bychom také rádi slyšeli. Kam je investují, když zaškrtili ekonomiku, platy nepřidávají, daně zvyšují a v podstatě jsou na tom naši občané hůře a hůře,“ míní.

Pivoňka Vaňková uvedla, že koalice je ochotna o zvyšování platů státních pracovníků jednat. Podle ní by se ale mělo počkat na to, až a jakým způsobem proběhne restrukturalizace ministerstev či slučování výzkumných ústavů a podobně.

„Tehdy si opravdu řekneme, které pracovníky ve veřejné správě podpořit větším navýšením platů,“ dodala s tím, že restrukturalizace ale nutně neznamená propouštění. „Jde o reorganizaci a zeštíhlení státní správy. Mohou být přesunuti na jiné pracovní pozice a budou pracovat efektivněji.“

Hosté v pořadu debatovali i o schůzce na Pražském hradě ohledně důchodů či o tom, kam se má posunout česká ekonomika. Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...