Zdravotnické záchranné služby (ZZS), které zřizují kraje, v současné době doplácejí svým zaměstnancům peníze, které souvisejí s covidovými odměnami. Celkem jde o stovky milionů korun, u každého v průměru 43 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že odměny měly ZZS započítat do průměrného výdělku, z něhož se odvíjejí peníze za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Na pondělní tiskové konferenci to uvedli zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Pojišťovny právní ochrany D.A.S.
Za čtvrtletí mohli záchranáři získat odměnu až 120 tisíc korun. Dvě zdravotnické záchranářky se začaly kvůli jejich nepromítnutí do průměru soudit už v roce 2021, NS v dubnu rozhodl, že zaměstnavatelé postupovali chybně, když odměny do průměru nezapočítali. Poté se začalo soudit dalších 700 pracovníků ZZS, jejich nároky pojišťovna D.A.S. vyčíslila na více než dvacet milionů.
„Měli jsme zaměstnavatele, kteří uznali ten precedenční rozsudek a nároky vyplatili. Jiné záchranné služby reagovaly na předžalobní výzvy a některé to nechaly dojít až k soudu,“ uvedla předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
Například v Ústeckém kraji zastupitelstvo v září rozhodlo o tom, že ZZS vyplatí devatenáct milionů korun, z nichž jedenáct dostane ze státního rozpočtu. Pardubický kraj pak sumu uvolnil hned na jaře po rozsudku NS. „Byla ve výši 22,5 milionu korun. S tím, že to považujeme za logické vzhledem k argumentaci Nejvyššího soudu,“ sdělil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/SOCDEM).
Většina zaměstnanců má podle Žitníkové už peníze na účtech. „Zbývá nám už jen kraj Královéhradecký,“ dodala. Jeho nové vedení s doplatkem kolem 20 milionů počítá. Výplatu předpokládá do konce roku.
„Šlo o zcela výjimečnou situaci, jejíž opakování nepředpokládáme. Pokud by nicméně i přesto měly v budoucnu být při obdobné situaci financovány a vypláceny odměny obdobným způsobem, bude samozřejmě přihlédnuto mimo jiné i k relevantní soudní judikatuře,“ uvedlo ve vyjádření ministerstvo zdravotnictví.
V nemocnicích byl nárok promlčený
Podobně se odměny nepromítly do průměrného výdělku ani v nemocnicích, tam byl ale podle Žitníkové nárok promlčený. Předsedkyně odborového svazu sdělila, že ministerstvo zdravotnictví její požadavek, aby rozdíl doplatily alespoň přímo řízené nemocnice, odmítlo. „Nepředpokládáme, že by to zaměstnavatelé dobrovolně doplatili. Právně vymáhat se to nedá,“ doplnila.
Zaměstnanců ZZS je podle ní zhruba 7500, v nemocnicích pracuje řádově víc lidí, jen zdravotních sester je zhruba 80 tisíc a lékařů kolem 20 tisíc. Jejich covidové odměny, a tedy i nároky, které z nich vycházejí, byly ale podle Žitníkové nižší a zároveň měli příplatky za rizikovou práci.
