Českému zdravotnictví hrozí, že nebude ekonomicky udržitelné, vyplývá ze strategické analýzy ministerstva. Podle týmu odborníků, kteří ji zpracovali, selhává dostupnost péče v oborech, jako je duševní zdraví nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Autoři upozorňují také na dopady stárnutí populace, kvůli němuž porostou výdaje na zdravotní péči. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nyní chce s materiálem seznámit prezidenta i poslance zdravotního výboru. K dokumentu se nyní mohou vyjádřit odborníci i opozice. S upravenou verzí začne resort pracovat v létě.
Zdravotnictví jako celek se podle dokumentu „Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: koncepce podložená dostupnými daty“ blíží do stavu, kdy nebude ekonomicky udržitelné. „Bez přijetí potřebných opatření včetně legislativních změn povede tato situace nutně k vyčerpání zdrojů zdravotního pojištění,“ uvádí materiál. Už v současné době podle něj systém naráží na své limity ekonomické udržitelnosti, což vede ke zhoršování dostupnosti zdravotní péče.
Dle ministerstva se zanedbala tvorba sítě, což je odpovědnost pojišťoven. „Výsledkem je asymetrická distribuce kapacit mezi regiony, přičemž reálná kapacita některých velmi důležitých odborností v čase spíše klesá,“ sdělil resort na příkladu psychiatrie, diabetologie, stomatologie nebo praktického lékařství pro děti a dorost.
Stárnutí populace
Největší výzvou bude stárnutí populace, tedy větší nároky na péči a zároveň méně plátců do solidárního systému veřejného zdravotního pojištění. Podle statistiků se v příštích patnácti letech počet seniorů, kteří čerpají nejvíc péče, zdvojnásobí. Inzulinové pero bude používat o pětinu víc lidí. Pacientů se zhoubnými nádory přibude o skoro třicet procent. O dvě třetiny víc bude srdečních selhání a zdvojnásobí se diagnóza Alzheimer.
Měnit se musí i struktura péče. „Disponujeme vysokým počtem akutních lůžek, v řadě regionů přitom již nyní kriticky chybí lůžka následné péče,“ konstatovalo ministerstvo. Lůžek chybí až tři tisíce a v posledních deseti letech na to systém nijak nereagoval.
„Musíme reformovat přístup zdravotnictví, převést akutní lůžka částečně na následná lůžka tak, aby odpovídaly struktuře obyvatele, převést i ten systém zdravotní péče. Připravit se na nové léky – například když se nám povede sem dostat lék na Alzheimerovu nemoc,“ nastínil Válek.
Dokument počítá také s podporou výkonů, po kterých může pacient do 24 hodin odejít domů. Naopak složité zákroky by měla provádět specializovaná centra ve větších nemocnicích.
Hrozící nedostatek sester
Do patnácti let zároveň podle analýzy odejdou do důchodu tisíce sester a hrozí, že za ně nebude náhrada. „V tuto chvíli ve věku 55+ je třicet procent úvazků sester. To je zhruba třicet tisíc úvazků. A pokud by do deseti dvanácti let odešly do důchodu, jako že odejdou, a my nevychováme dostatečnou masu kvalitních a vysokoškolsky vzdělaných profesionálů, tak se nám může rozpadnout ošetřovatelská péče,“ varoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Válek proto hodlá podporovat ambulantní a domácí péči, motivovat mladé ke studiu příslušných oborů a posilovat elektronizaci. „Chci, abychom v příštím roce výrazně navýšili počty studentů oboru všeobecná sestra, radiologický asistent, oboru klinický psycholog, záchranář na vysokých školách. A chci, abychom ze státního rozpočtu dali cíleně na tyto obory v příštím roce zhruba půl miliardy,“ prohlásil ministr.
Potíže s nedostatkem sester a dalšího personálu chce resort zčásti řešit rozšířením kompetencí některých zdravotníků. Potřeba bude také víc míst pro studenty. Rozšířit ordinační hodiny zejména u praktiků by zase měly sdružené praxe – tedy ambulance, které by sdílelo více lékařů.
Snížení administrativy by mělo přinést třeba zavedení elektronického objednávání na preventivní a další vyšetření. To chce ministerstvo podle strategie zvládnout do roku 2025.
Současná strategie počítá také s větším propojením zdravotní a sociální péče, ale také pomocí podpůrných technologií. „Můžeme se bavit třeba i o náramcích, které budou sledovat zdravotní stav pacienta v nějakém stavu s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou,“ přiblížil Dušek. Spolu s elektronizací by personálu mohly ušetřit až třetinu práce.
Nutnost reformních opatření
Vyšší náklady systému přináší i péče o lidi s nemocemi, kterým se dá předejít, například zdravým životním stylem, dostatkem pohybu nebo včasným odhalením nemoci při preventivním vyšetření. „Občané se o svoje zdraví starají nedostatečně a pojišťovny je v tomto směru významně nemotivují,“ píší autoři analýzy.
Podle Válka budou potřeba miliardy korun na posílení screeningových programů nebo geriatrické péče.
Ministerstvo kritizuje také absenci kontroly nadužívání zdravotní péče, její nedostatečnou a nevymáhanou centralizaci nebo nejednotné úhrady nemocnicím za stejnou péči. Změny si žádá i rozdělování peněz z vybraného pojistného a dohodovací řízení, které je určuje. Česko zároveň dle resortu dlouhodobě nerealizovalo svoji národní lékovou politiku a nemělo možnosti k řešení výpadků léků.
„Ve všech výše zmíněných oblastech je třeba přijmout více či méně zásadní reformní opatření s cílem připravit systém zdravotních služeb na nevyhnutelný demografický vývoj populace a na dosud nebývalou změnu ve struktuře poptávaných služeb,“ píše se v dokumentu.
Zdravotnictví podle ministerstva velmi naléhavě potřebuje komplexní systém řízení a hodnocení kvality péče. „Kvalitu poskytované péče komplexně nehodnotí ani stát, ani pojišťovny a ani odborné společnosti či Česká lékařská komora,“ uvádí dále.
Podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity Jakuba Hlávky je možné, že by poptávku po lůžkách následné péče dokázala pokrýt transformace těch akutních. „V České republice je skutečně asi třetina lůžek průměrně neobsazených – a tam se skutečně můžeme bavit o tom, jak je využít lépe,“ poznamenal.
Zároveň je podle něj také nutné promyslet celý průchod pacienta systémem. „Už v oblasti primární péče, včasného záchytu onemocnění a preventabilních hospitalizací, tak na tom také nejsme dobře. Takže není to jen o tom, když už pacient odchází z akutní péče, že nemá kam jít, ale i vlastně aby se do toho stavu nemoci vůbec nedostal. A tam si myslím, že o tom koncepce také mluví,“ dodal.
Kritika hygien a úřadů
Kritiku si v dokumentu vysloužily také orgány ochrany veřejného zdraví, v oboru se podle resortu nedostatečně sleduje moderní vývoj a vědecké poznatky. „Orgány ochrany veřejného zdraví v ČR tvoří geograficky hustou síť s velmi významným personálním zastoupením, historicky ale nedošlo k dostatečnému rozvoji této organizace dle potřeb společnosti, existující infrastruktura nemá potřebnou akceschopnost a nevychovává nové generace odborníků,“ napsali autoři analýzy.
Epidemie covidu-19 odhalila podle ministerstva „značnou organizační a manažerskou nedostatečnost“, krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy nikdy optimálně nespolupracovaly a hygienická služba se zaměřovala spíše na kontroly než na opatření ke zlepšování veřejného zdraví.
Autoři také podotkli, že vázla či neexistovala spolupráce s ministerstvy práce, školství či zemědělství. Proto resort zdravotnictví navrhuje reformu hygienické služby vedoucí k její centralizaci.
Výtky opozice
Strategii k připomínkám už dostala opozice, vyjádřit se má do konce května. „S tou vizí měl pan ministr přijít na začátku svého funkčního období, měl ji představit a od toho se měla odvíjet jeho práce,“ míní místopředsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Karla Maříková (SPD).
„Pan ministr rád připravuje strategie, rád připravuje vize, rád slibuje lepší zítřky, ale ty lepší zítřky stále nepřicházejí,“ kritizoval člen sněmovního zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO).
