Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v roce 2025 očekává dokončení projednání čtyř zákonů klíčových pro zdravotnictví, přičemž dva už prošly ve sněmovně prvním čtením. Od ledna začne také screening výdutě břišní aorty u mužů ve věku 65 až 67 let a postupně budou spuštěny nové funkce v aplikaci EZKarta. V plánu jsou dle hlavní hygieničky Barbory Mackové jednání s novými hejtmany o centralizaci hygienické služby.
Českému zdravotnictví příští rok dle Válka pomohou čtyři klíčové novely
Brífink ministra zdravotnictví Vlastimila Válka k výsledkům resortu za rok 2024 (zdroj: ČT24)
„Klíčové jsou čtyři novely zákonů, které schválila vláda. Dvě už prošly prvním čtením ve sněmovně,“ řekl na středeční bilanční tiskové konferenci Válek. V prvním čtení sněmovna projednala novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o elektronizaci zdravotnictví, naopak na projednání zatím čekají novely zákonů o zdravotních službách a specifických zdravotních službách. „Věřím, že co nejdřív proběhne druhé čtení,“ dodal ministr.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění mění fungování jednotlivých fondů zdravotních pojišťoven a dává jim více peněz na prevenci, umožní jim také hradit klientům péči v zahraničí, pokud není v Česku dostupná. Po zákazu amalgámu v EU má garantovat nejlevnější zubní výplň pro dospělé hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Novela o elektronizaci umožní zahájení provozu elektronických žádanek a sdílení zdravotnické dokumentace mezi lékaři.
Novely zákona o zdravotních a specifických zdravotních službách řeší například povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných služeb, fungování pohotovostních služeb a urgentních příjmů, hospiců, center duševního zdraví, duchovní péče ve zdravotnictví nebo pacientských organizací a zavádí mezi zdravotní služby estetickou medicínu. Ruší také vstupní pracovnělékařské prohlídky pro nerizikové profese a stanoví maximální odměnu při darování vajíček pro asistovanou reprodukci.
Podle hlavní hygieničky Mackové pokračuje také příprava novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která má sjednotit krajské hygienické stanice pod centrální vedení. „Vypořádaly se připomínky z krajů, ale vzhledem k tomu, že došlo ke změně ve vedení krajů, musí proběhnout v roce 2025 jednání nejen s předsedou Asociace krajů ČR, ale i s jednotlivými hejtmany,“ uvedla. Na konci listopadu ministr zmínil, že bez dohody s novými hejtmany reformu hygienické služby nepředloží.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek připomněl, že od ledna začne pilotní testování nového organizovaného screeningu zaměřeného na prevenci úmrtí v důsledku prasklé břišní aorty. Muže ve věku 65 až 67 let tak budou lékaři odesílat na radiologické vyšetření.
Od ledna se budou jiným způsobem vyplácet přeplatky z doplatků na léky, které lidé platí v lékárnách. Jejich část zdravotní pojišťovny v současné době vrací lidem, kteří dosáhnou zákonem stanoveného limitu, na účet nebo složenkou. Nově bude částka evidována elektronicky a po dosažení limitu automaticky odečtena přímo v lékárně.
Ministerstvo od ledna stanoví náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace, kterou vedou lékaři o svých pacientech. Je součástí přípravy dalších kroků elektronizace zdravotnictví, jako je sdílení dokumentace mezi lékaři nebo elektronické žádanky. Ty budou v příštím roce nemocnice testovat, reálně používat by se měly od roku 2026. V mobilní aplikaci ministerstva EZKarta, která vznikla z původní covidové Tečky, uživatelé uvidí příští rok nově rozcestník a mapu zdravotnických zařízení nebo výpis všech dat ze zdravotnických registrů, který o dotyčném MZd eviduje.
Podle přehledu legislativních změn plánovaných na příští rok by měla od ledna platit například novela vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, která umožní řídit lidem s některými duševními onemocněními nebo závislým na alkoholu či psychoaktivních látkách po nejméně šestiměsíční abstinenci, jejíž délku určí lékař.
Od července pak vstoupí v platnost novela zákona o zdravotnických prostředcích, která upravuje povinnosti pro jejich výrobce při přerušení dodávek na trh podobně jako pro výrobce léků.
Názory na reformy
„Ty čtyři zákony (...) bude velmi těžké prosadit,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Síla (SPD) s tím, že se to nemusí podařit do konce volebního období vlády. Podle něj jde o relativně zásadní změny. „Jsou to změny víceméně parametrické, ale zásadně zasahující do průběhu poskytování zdravotní péče. Má to jediný smysl a cíl: ušetřit peníze pro zdravotní pojišťovny,“ uvedl. Zmiňované zákony podle Síly směřují ke komercionalizaci zdravotnictví a z toho důvodu nemají jeho podporu.
Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Síla (SPD) k výsledku resortu zdravotnictví za rok 2024 (zdroj: ČT24)
Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt si myslí, že navrhované změny jsou důležité, ale pochybuje, že je správné je označovat jako „reformní“. „My stále zásadní reformu zdravotnictví, která je potřebná, postrádáme, ale tu nemůže udělat jeden ministr, to musí být vize celé vládní koalice,“ řekl. Cikrt doufá, že před blížícími se parlamentními volbami politické strany předloží, co chtějí ve zdravotnickém systému změnit, a že se ony představy začnou naplňovat hned v prvních dnech po volbách, a ne až na konci volebního období.
Šéfredaktor Zdravotnického deníku Cikrt o zdravotnictví v letošním a příštím roce (zdroj: ČT24/165.hasicipraha.cz)
Zavedení vzorce valorizace příspěvků na zdravotní pojištění státních pojištěnců, o kterém Válek na tiskové konferenci mluvil, je podle generálního ředitele Vojenské zdravotní pojišťovny Josefa Diessla významná změna. „Historicky je tu uzákoněno něco, o čem se mluví minimálně dvacet let,“ prohlásil pro ČT. „Nás samozřejmě mrzí, a vojenskou pojišťovnu obzvlášť, že ta valorizace již nezačala platit v roce 2023,“ dodal s tím, že valorizace je založená na inflaci, která byla v tomto roce významně vyšší než nyní. Diessl také podotkl, že podle něj navýšení není nijak přehnané – státní pojištěnec dnes platí v průměru něco přes 2100 korun měsíčně a tato částka se zvedne o 42 korun.
Generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Diessl k plánům ministra zdravotnictví na 2025 (zdroj: ČT24)
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková uvedla, že odbory mají ke čtveřici zákonů spíše negativní postoj. „Obávali jsme se například v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění toho, že když se posílí fondy prevence, dojde ke snížení peněz na základních fondech zdravotního pojištění,“ vysvětlila. Výhrady má i k přeshraniční péči, která se nově v zákoně objevuje. Na druhou stranu odbory podle Žitníkové kvitují zamýšlené snížení administrativy, která je prý ve zdravotnictví přebujelá.
Předsedkyně zdravotnického odborového svazu Žitníková k plánovaným změnám ve zdravotnictví (zdroj: ČT24)
