V Česku by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měla být v řádu několika týdnů dostupná vakcína proti nové variantě covidu-19 KP.2. Od začátku očkování stály covidové vakcíny přes osmnáct miliard korun, zvažuje se i další společný nákup evropských zemí. Ministr také hovořil o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie, podmínkou má být i výzkum a klinické studie ve členských státech. Má podporu devatenácti zemí, řekl v pondělí před odletem do Bruselu.
Válek: V řádu týdnů bude v Česku nový typ vakcíny proti covidu-19
Brífink ministerstva zdravotnictví k dostupnosti léčiv v EU (zdroj: ČT24)
Podle materiálů, které pravidelně zveřejňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), tvořily na podzim varianty viru SARS-CoV-2 označené ‚KP‘ zhruba čtyřicet procent případů, u jejichž vzorků byl sekvenován přesný genom. Podle poslední zprávy z přelomu října a listopadu tvořila dalších zhruba třicet procent případů varianta XEC a varianty od ní odvozené.
Stát podle Válka zaplatil za vakcíny proti covidu zatím zhruba osmnáct miliard korun, většina byla od firmy Pfizer, která dodá i letošní vakcíny. Dosud bylo podle dřívějších údajů dodáno asi devatenáct milionů dávek. Využité vakcíny státu proplácejí zdravotní pojišťovny. O prodloužení kontraktu se podle náměstka ministra Jakuba Dvořáčka v tuto chvíli jedná. „Dávalo by poměrně velký smysl pokračovat v tom, jak je systém nastaven,“ dodal. Udržet stejnou cenu by pro samostatně jednající státy bylo podle něj složité.
„Na volném trhu je cena vakcín proti covidu zhruba desetkrát vyšší,“ dodal Válek. Podle něj je společný nákup výhodný pro každou ekonomiku zemí EU.
Současná smlouva platí do roku 2016. V příštích dvou letech výrobce do Česka dodá asi 1,6 milionu covidových vakcín za devět set milionů korun. Válek letos v srpnu uvedl, že na úhradě očkování se nic měnit nebude, tedy že vakcíny budou dál hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Válek chce v Bruselu prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území EU
Ministr zdravotnictví hovořil také o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie. V Česku je podle studie ministerstva průmyslu deset velkých výrobců léčiv, kteří pokrývají 95 procent tuzemské lékové produkce. Domácí výroba pokrývá necelou pětinu české spotřeby.
„My bychom rádi, aby podpora Evropské unie pro farmafirmy, které vyrábí léky nebo produkují účinné látky na území EU, byla provázána s tím, že tyto firmy musí tuto svou činnost vykazovat na území Unie. A zde také musí probíhat klinický výzkum a klinické studie,“ uvedl Válek.
Podle náměstka nyní velká část výroby probíhá v Asii
Podle náměstka Dvořáčka se většina výpadků léčiv, se kterými se země EU zhruba v posledním roce potýkaly, týkala takzvaných generických léčiv. Jde o léky, kterým skončila patentová ochrana a jejich produkci se věnuje více výrobců. „Evropská komise na to reaguje přípravou nové legislativy,“ dodal s tím, že vznikla pracovní skupina, která má doporučit řešení včetně investičních pobídek. „Velká část výroby a výzkumu teď probíhá v asijských zemích,“ doplnil.
V současné době podle něj nejsou indicie, že by některé zásadní léky na trhu chyběly. Většina výrobců léky dodává podle plánu. „V tuto chvíli máme s jistotou dost léčiv jak do konce roku, tak na jarní období,“ uvedl Dvořáček.
Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Vrubel k výpadkům léků v Evropě (zdroj: ČT24)
Dál se podle něj jedná v pracovní skupině také o zásobách vybraných medikamentů, které jednotlivé země u výrobců poptávají, aby čelily jejich nedostatku. Téma Česko zdvihalo na červnovém jednání ministrů zdravotnictví poté, co Německo zavedlo půlroční zásobu. „Snažíme se nastavit takové parametry, aby takové zásoby neovlivňovaly dostupnost pro pacienty v těch zemích, které jsou menšími trhy,“ dodal.
Česko v té době stanovilo měsíční či dvouměsíční zásobu u vybraných léků.
Nastartovat v Česku výrobu penicilinu se zatím nepodařilo
V září loňského roku ministr uvedl, že by se v Česku mohla obnovit výroba penicilinu. Zatím se ji ale nastartovat nepodařilo. „U všech typů průmyslu je limitace pro národní podporu. A byť se jedná o částky relativně malé, řádově v desítkách milionů, tak je to podpora té vlastní výrobní linky z devadesáti procent, což Komise odmítá povolit,“ řekl v pondělí Válek. I o možnostech národní podpory chce dál jednat.
U nových léků, které mají ještě patentovou ochranu, se podle Dvořáčka jedná o jejím prodloužení nad současných sedm let či o upozaďování některých zemí výrobci při vstupu nových léků na trh. „My bychom rádi, aby tyto léky byly dostupné ve všech zemích ideálně ve stejném čase, co nejdříve po registraci léčiva,“ řekl.
Ministři budou podle Válka také jednat o nutnosti prevence onemocnění srdce a cév, které jsou ve většině vyspělých zemí nejčastější příčinou úmrtí. Diskutovat se bude také o systému dárcovství a transplantací orgánů, propracovaný český systém bude podle Válka příkladem pro ostatní země.
Problematiku zdraví má v nově složené Evropské komisi na starosti Maďar Olivér Várhelyi. Čeští zástupci budou podle Dvořáčka jedni z prvních, se kterými má sjednanou dvoustrannou schůzku. Válek očekává, že zásadní roli budou jako dosud hrát ministři zdravotnictví jednotlivých zemí. „Je to logické, protože zdraví není společná evropská politika. A tím pádem je potřeba, aby tam ministři hledali konsenzus,“ odpověděl Válek na dotaz, jaká má od nového eurokomisaře očekávání.