V Česku by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měla být v řádu několika týdnů dostupná vakcína proti nové variantě covidu-19 KP.2. Od začátku očkování stály covidové vakcíny přes osmnáct miliard korun, zvažuje se i další společný nákup evropských zemí. Ministr také hovořil o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie, podmínkou má být i výzkum a klinické studie ve členských státech. Má podporu devatenácti zemí, řekl v pondělí před odletem do Bruselu.
Válek: V řádu týdnů bude v Česku nový typ vakcíny proti covidu-19
Události: Dostupnost léčiv a zájem o očkování proti covidu (zdroj: ČT24)
Podle materiálů, které pravidelně zveřejňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), tvořily na podzim varianty viru SARS-CoV-2 označené ‚KP‘ zhruba čtyřicet procent případů, u jejichž vzorků byl sekvenován přesný genom. Podle poslední zprávy z přelomu října a listopadu tvořila dalších zhruba třicet procent případů varianta XEC a varianty od ní odvozené.
Stát podle Válka zaplatil za vakcíny proti covidu zatím zhruba osmnáct miliard korun, většina byla od firmy Pfizer, která dodá i letošní vakcíny. Dosud bylo podle dřívějších údajů dodáno asi devatenáct milionů dávek. Využité vakcíny státu proplácejí zdravotní pojišťovny. O prodloužení kontraktu se podle náměstka ministra Jakuba Dvořáčka v tuto chvíli jedná. „Dávalo by poměrně velký smysl pokračovat v tom, jak je systém nastaven,“ dodal. Udržet stejnou cenu by pro samostatně jednající státy bylo podle něj složité.
Brífink ministerstva zdravotnictví k dostupnosti léčiv v EU (zdroj: ČT24)
„Na volném trhu je cena vakcín proti covidu zhruba desetkrát vyšší,“ dodal Válek. Podle něj je společný nákup výhodný pro každou ekonomiku zemí EU.
Současná smlouva platí do roku 2016. V příštích dvou letech výrobce do Česka dodá asi 1,6 milionu covidových vakcín za devět set milionů korun. Válek letos v srpnu uvedl, že na úhradě očkování se nic měnit nebude, tedy že vakcíny budou dál hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Proti covidu a chřipce je možné očkovat se najednou
Zájem o očkování proti covidu podle některých lékařů polevuje. Naopak o vakcínu proti chřipce se lidé hlásí neustále. Například v Ústřední vojenské nemocnici v Praze očkují zájemce, kteří se předem objednají, jak proti chřipce, tak i proti covidu. „Proti covidu se stále používá vakcína Comirnaty, která se podává nyní v jedné dávce,“ sdělil primář Kliniky infekčních onemocnění a vedoucí očkovacího centra nemocnice Ondřej Beran. Podle něj se lze očkovat naráz proti chřipce i proti covidu.
Zejména proti chřipce je stále ještě i v tomto ročním období vhodné se nechat očkovat. Od začátku září to udělalo zhruba 670 tisíc lidí. Vakcínu proti covidu si jich nechalo dát přes 290 tisíc. „Covid není sezonní onemocnění. Na očkování proti covidu nikdy není pozdě,“ řekl infektolog a primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle. Na očkování proti chřipce je podle něj naopak nejlepší čas během příštích dvou týdnů.
90′ ČT24: Začátek respiračních infekcí a dostupnost léků v ČR (zdroj: ČT24)
Letošní podzim zamíchal pořadím respiračních infekcí. Vede černý kašel. Od začátku roku jím onemocnělo přes 36 tisíc lidí „Naštěstí většina případů teď na podzim nevyžaduje hospitalizaci,“ řekl Chrdle. „Černý kašel je nemoc, kterou jsme doufali, že vymýtíme očkováním, nicméně proočkovanost v populaci je nižší, než aby chránila celou populaci,“ upozornil.
Podle praktické lékařky a vedoucí katedry všeobecného praktického lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Ludmily Bezdičkové jsou rizikové skupiny v podstatě společné pro všechny infekce. Zmínila například seniory, chronicky nemocné pacienty nebo těhotné ženy.
Válek chce v Bruselu prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území EU
Ministr zdravotnictví hovořil na pondělím brífinku také o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie. V Česku je podle studie ministerstva průmyslu deset velkých výrobců léčiv, kteří pokrývají 95 procent tuzemské lékové produkce. Domácí výroba pokrývá necelou pětinu české spotřeby.
„My bychom rádi, aby podpora Evropské unie pro farmafirmy, které vyrábí léky nebo produkují účinné látky na území EU, byla provázána s tím, že tyto firmy musí tuto svou činnost vykazovat na území Unie. A zde také musí probíhat klinický výzkum a klinické studie,“ uvedl Válek.
Podle náměstka nyní velká část výroby probíhá v Asii
Podle náměstka Dvořáčka se většina výpadků léčiv, se kterými se země EU zhruba v posledním roce potýkaly, týkala takzvaných generických léčiv. Jde o léky, kterým skončila patentová ochrana a jejich produkci se věnuje více výrobců. „Evropská komise na to reaguje přípravou nové legislativy,“ dodal s tím, že vznikla pracovní skupina, která má doporučit řešení včetně investičních pobídek. „Velká část výroby a výzkumu teď probíhá v asijských zemích,“ doplnil.
V současné době podle něj nejsou indicie, že by některé zásadní léky na trhu chyběly. Většina výrobců léky dodává podle plánu. „V tuto chvíli máme s jistotou dost léčiv jak do konce roku, tak na jarní období,“ uvedl Dvořáček.
„V tuto chvíli je situace poměrně dobrá. Jednotlivé léky mohou vypadávat, ale naštěstí jsou vždycky alternativy, které můžeme pacientům nabídnout,“ doplnil viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Vrubel k výpadkům léků v Evropě (zdroj: ČT24)
V malých obcích by se léky mohly k lidem častěji dostávat přes takzvané výdejny. Ty mohou být podle nové vyhlášky i tam, kde neordinuje žádný lékař. Resort očekává, že by výdejen mohly vzniknout desítky. Podle lékárnické komory je ale jejich budování neekonomické a dotovat je budou muset obce nebo kraje.
Dál se podle Dvořáčka jedná v pracovní skupině také o zásobách vybraných medikamentů, které jednotlivé země u výrobců poptávají, aby čelily jejich nedostatku. Téma Česko zdvihalo na červnovém jednání ministrů zdravotnictví poté, co Německo zavedlo půlroční zásobu. „Snažíme se nastavit takové parametry, aby takové zásoby neovlivňovaly dostupnost pro pacienty v těch zemích, které jsou menšími trhy,“ dodal.
Česko v té době stanovilo měsíční či dvouměsíční zásobu u vybraných léků.
„Řešení na úrovni Evropské unie je vlastně jediné, které může systematicky a systémově nějak pomoct. Protože žádná země, tím méně pak Česká republika, si nedokáže zajistit lékovou soběstačnost kompletně,“ okomentoval situaci prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Nastartovat v Česku výrobu penicilinu se zatím nepodařilo
V září loňského roku ministr uvedl, že by se v Česku mohla obnovit výroba penicilinu. Zatím se ji ale nastartovat nepodařilo. „U všech typů průmyslu je limitace pro národní podporu. A byť se jedná o částky relativně malé, řádově v desítkách milionů, tak je to podpora té vlastní výrobní linky z devadesáti procent, což Komise odmítá povolit,“ řekl v pondělí Válek. I o možnostech národní podpory chce dál jednat.
„Pokud se u nás bude vyrábět penicilin, tak pokud mám informace od výrobců, tak v podstatě zásoba pro Českou republiku se vyrobí třeba během čtrnácti dnů. A když se postaví linka, tak je třeba, aby běžela pořád. Takže potom by se muselo vyrábět pro další země,“ tvrdí Kopecký, podle kterého by ale rozhodně bylo dobré, kdyby bylo Česko v tomto ohledu soběstačné.
U nových léků, které mají ještě patentovou ochranu, se podle Dvořáčka jedná o jejím prodloužení nad současných sedm let či o upozaďování některých zemí výrobci při vstupu nových léků na trh. „My bychom rádi, aby tyto léky byly dostupné ve všech zemích ideálně ve stejném čase, co nejdříve po registraci léčiva,“ řekl.
Ministři budou podle Válka také jednat o nutnosti prevence onemocnění srdce a cév, které jsou ve většině vyspělých zemí nejčastější příčinou úmrtí. Diskutovat se bude také o systému dárcovství a transplantací orgánů, propracovaný český systém bude podle Válka příkladem pro ostatní země.
Problematiku zdraví má v nově složené Evropské komisi na starosti Maďar Olivér Várhelyi. Čeští zástupci budou podle Dvořáčka jedni z prvních, se kterými má sjednanou dvoustrannou schůzku. Válek očekává, že zásadní roli budou jako dosud hrát ministři zdravotnictví jednotlivých zemí. „Je to logické, protože zdraví není společná evropská politika. A tím pádem je potřeba, aby tam ministři hledali konsenzus,“ odpověděl Válek na dotaz, jaká má od nového eurokomisaře očekávání.