Sebevraždy jsou v Česku příčinou 1,11 procenta všech úmrtí. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je navíc ve skutečnosti těchto případů ale ještě výrazně více.
„V roce 2023, za který zatím máme poslední dostupná a oficiální data, si v Česku vzalo život 1253 lidí,“ konstatovala Eva Tušková z Národního ústavu duševního zdraví. Průměrně jde o 3,4 případů denně, výrazně více sebevražd přitom připadá na muže než na ženy. Na jednu sebevraždu ženy připadají více než čtyři sebevraždy mužů.
„Dlouhodobě jsou sebevraždou nejvíce ohroženi muži nad 70 let a ženy nad 80 let. U mladších lidí, konkrétně ve věkové skupině 15 až 29 let, je takzvaná míra sebevražednosti, tedy přepočet na sto tisíc osob dané kategorie, nižší,“ doplňuje vedoucí pracovní skupiny prevence a výzkumu sebevražd. Sebevražda je v této skupině příčinou každého čtvrtého úmrtí. Mladší lidé logicky méně často umírají na nemoci a další problémy, takže u nich počet dobrovolných odchodů ze života o to více vyniká.
„Pokud chceme srovnat naši situaci v rámci Evropy, kde máme poslední srovnatelná data za rok 2021, tak s mírou sebevražednosti 11,6 případů na sto tisíc obyvatel se pohybujeme mírně nad průměrem EU. Oproti roku 2022 je celkový oficiální počet sebevražd nižší, regionální srovnání i sledování vývoje míry sebevražednosti a míry úmrtnosti v důsledku takzvaných událostí nezjištěného úmyslu, kdy není určeno, zda se jedná o nehodu, vraždu či sebevraždu, však naznačuje, že významná část sebevražd z oficiálních statistik velmi pravděpodobně uniká,“ upozorňuje Tušková.
Brzy budou nová data
Přesnější údaje by měla poskytnout statistika za rok 2024, která zohledňuje nejen zdravotnická data, ale také už i evidenci sebevražd vedenou Policejním prezidiem. Díky kontrole případů sebevražd provedené Ústavem zdravotnických informací a statistiky s využitím podkladů policie budou počty sebevražd tentokrát výrazně zpřesněné a výsledky budou reprezentativnější než v minulosti.
„Lékaři často nejsou schopni určit, jaký byl úmysl jednání zemřelé osoby, a proto velká část případů spadla do kategorie úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu, případně do kategorie nehod. Podrobnosti přináší až výsledky policejního vyšetřování, které nebyly ve zdravotnické statistice dosud zohledněny,” vysvětluje Šárka Daňková, analytička ÚZIS.
Právě na tyto oblasti odborníci dlouhodobě upozorňovali. Očekávají, že aktualizovaná čísla budou vyšší, od kvalitnějších dat si však slibují zejména možnost lepšího zacílení prevence. Oficiální počty sebevražd zohledňující validované počty budou uveřejněny Českým statistickým úřadem na konci září 2025.
„Na základě kontroly kvality evidence o příčinách úmrtí se ukazuje, že počty sebevražd byly dlouhodobě podhodnoceny, a tím spíše bychom toto téma měli zvedat v celospolečenských debatách o podpoře duševního zdraví, sociálních politikách, ale i v mezilidských vztazích – buďme pozorní ke svým blízkým a svému okolí, naučme se rozpoznávat varovné příznaky a nebojme se ptát a naslouchat,“ apeluje Nicolas Say, výzkumník z Národního ústavu duševního zdraví.
Na Světový den prevence sebevražd, tedy 10. září, začíná 36. ročník Týdnů pro duševní zdraví, největší a nejstarší tuzemská kampaň o duševním zdraví a lidech žijících s duševním onemocněním. Tuto multižánrovou celorepublikovou kampaň, jejíž počátky sahají až do roku 1990, společně se zakládající komunitní organizací Fokus od roku 2018 koordinuje a zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví.
