V neděli se v Česku nakazilo o čtvrtinu více lidí nemocí covid-19 než před týdnem. Testy odhalily 314 případů. Reprodukční číslo v pondělí vzrostlo z nedělní hodnoty 1,29 na 1,36. Zvyšuje se také incidenční číslo, které je rozhodující při zavádění vládních opatření. Oslovení odborníci ale neočekávají stejně dramatický rozvoj epidemie jako v minulém roce.
Šíření nového koronaviru se zrychluje již několik týdnů v řadě. Ve čtvrtek třicátého září přibylo 918 nakažených, což byl nejvyšší přírůstek od osmnáctého května. Celorepublikové incidenční číslo, tedy počet případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní, v pondělí vzrostlo na dvaačtyřicet.
„S těmito čísly jsme museli počítat a osobně se domnívám, že v následujících čtrnácti dnech se budou ještě zvyšovat,“ odhaduje epidemiolog Petr Pazdiora. Za rychlejším šířením mohou stát přesuny vysokoškoláků v souvislosti se zahájením výuky.
„Očekával bych spíš vlnky, ne dramatickou vlnu covidu, protože jednak máme vysoké procento proočkovaných a vedle toho je nepochybně významné procento lidí, kteří covid prodělali,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.
„S nástupem podzimních měsíců počet nákaz v populaci nějakým způsobem růst musí,“ vysvětluje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Trend vývoje je podle něj srovnatelný s většinou evropských států včetně Rakouska a Německa.
Podle Duška se naplňuje scénář, který označuje jako realistický. S rizikovým scénářem ale stále počítá, protože se podle něho musí nastavit kapacity testování a trasování.
Situace není vážná ani podle Pazdiory. „Pokud budou nějaká opatření, tak nebudou celoplošná, a pokud budou celoplošná, tak formou doporučení,“ doufá epidemiolog. Těžiště opatření vidí v lokálních nařízeních vytvářených na základě analýzy všech epidemiologických charakteristik. Ty by se mohly kraj od kraje lišit.
Počet hospitalizovaných mírně klesl
V nemocnicích lidí nemocných covidem-19 ubylo. Zatímco ve středu lékaři hospitalizovali 249 lidí, z čehož devětatřicet bylo ve vážném stavu, v neděli tento počet klesl na 204, z toho bylo ve vážném stavu jen osmadvacet pacientů. Minulou neděli zdravotníci evidovali 194 hospitalizací.
„Tendence není nikterak dramatická, ti, co jsou očkovaní, mají mírnější průběh onemocnění a zvládají to zpravidla ambulantně. Pokud jsou hospitalizovaní, tak mají jiné choroby, které zapříčinily, že covid je komplikací,“ říká Štěrba.
„Stávající vývoj vypadá velmi optimisticky, jako velká obhajoba vakcinace. Pokud leží lidé s těžkým covidem na jednotkách intenzivní péče, tak jsou z osmdesáti procent bez očkování,“ argumentuje Dušek.
Podle Pazdiory by ale počet lidí v nemocnicích neměl být rozhodujícím kritériem pro zavádění opatření. Důležitější je zabránit šíření onemocnění. „Měli bychom ta opatření regulovat i v souvislosti s incidencí v jednotlivých věkových skupinách.“
„Abychom zhodnotili situaci celkově, tak údaje musíme brát v kontextu. Hlavní kontext je v tom, že nemáme vysoké procento osob, které by vyžadovaly hospitalizaci,“ hodnotí situaci epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Nejvíce nakažených je ve věku od deseti do čtyřiadvaceti let. Jde o skupinu s mírnějšími průběhy, ani v nemocnicích proto mladých nepřibývá. „I v této skupině se ale na covid umírá,“ zdůrazňuje Pazdiora.
V minulém týdnu onemocnění celkově podlehlo jedenáct lidí.
O očkování už není zájem
Po třech měsících výrazně klesají počty nově očkovaných proti covidu-19. Zatímco na přelomu června a července vakcínu dostalo přes sto dvacet tisíc Čechů každý den, v uplynulém týdnu to bylo desetkrát méně.
„Jsme stále pod hranicí sedmdesáti procent. Zejména lidé ve věkové skupině pětasedmdesát let a více jsou málo proočkování, proočkovanost se u nich pohybuje mezi sedmdesáti a pětasedmdesáti procenty,“ připomíná Pazdiora. Hranici sedmdesáti procent označují odborníci za nutnou k získání kolektivní imunity.
Očkování by se mělo podle Pazdiory propagovat hlavně u mladších ročníků. „Je trochu nepochopitelné, že zájem o očkování je nižší ve věkové skupině třicet až čtyřiatřicet let, což jsou shodou okolností rodiče malých dětí, u kterých nemáme v současnosti k dispozici vakcínu.“
Podle Prymuly není dobré podcenit ani proces přeočkování třetí dávkou. „Ukazuje se, že u seniorů dochází k vyvanutí imunity,“ říká. Dojde proto zřejmě k posunutí třetí dávky z osmého měsíce na šestý měsíc po podání druhé dávky očkování.
Za celou dobu očkování bylo v Česku podáno téměř dvanáct milionů dávek. Skoro šest milionů lidí bylo plně naočkováno oběma dávkami.
