Testy prošel první lék proti covidu v tabletce. Snižuje úmrtnost o polovinu

Společnost Merck v pátek oznámila, že její antivirová pilulka pomáhá proti covidu-19. Snižuje pravděpodobnost, že pacienti s touto nemocí budou hospitalizováni nebo zemřou, přibližně o polovinu.

Třetí fáze klinické studie ukázala, že pětidenní léčba molnupiravirem, lékem vyvinutým společnostmi Merck a Ridgeback Biotherapeutics, snížila pravděpodobnost hospitalizace i úmrtí. Ve skupině s placebem bylo hospitalizováno nebo zemřelo 53 pacientů, tedy 14,1 procenta. U těch, kteří dostávali lék, bylo hospitalizováno nebo zemřelo 28 osob, tedy 7,3 procenta.

Právě lék, jako je molnupiravir, od začátku pandemie lékařům zoufale chyběl. Jednoduchý přípravek, který se dá podávat v podobě tabletky a zabíral by proti covidu, byl od začátku pandemie snem. Vědci už sice našli léky, které pravděpodobnost hospitalizace snižují (například remdesivir od společnosti Gilead), ale všechny se musí podávat intravenózně, a tedy v nemocnicích a za přítomnosti lékařského personálu.

„Pokud se tyto výsledky potvrdí, změní to situaci,“ řekl pro odborný časopis STAT News Andy Pavia, vedoucí oddělení dětských infekčních nemocí na univerzitě v Utahu. „Ale ještě musíme zjistit spoustu informací – jak vypadají jeho vedlejších účinky? Víme, jak ho dávkovat u populací, které jsou odlišné, jako jsou děti nebo obézní dospělí?“

Společnosti Merck a Ridgeback uvedly, že požádají Úřad pro kontrolu potravin a léčiv o povolení k mimořádnému použití „co nejdříve“ a předloží je regulačním orgánům po celém světě. Doufají, že pokud bude molnupiravir schválen, mohl by mít dramatický dopad na pandemii.

Detaily o výzkumu

Údaje ze studie byly zveřejněny zatím pouze v tiskové zprávě a dosud neprošly klasickým recenzním řízením – přesto jsou povzbudivé. Během prvních 29 dnů studie nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ve skupině léčené molnupiravirem a osm úmrtí bylo hlášeno u pacientů, kteří dostávali placebo.

Pacienti ve studii měli mírnou až středně těžkou formu covidu, v době podání dávky byli do pěti dnů od nástupu příznaků a měli alespoň jeden rizikový faktor spojený se špatným průběhem onemocnění.

Studie byla předčasně ukončena na základě doporučení nezávislého výboru pro monitorování údajů a po konzultaci s FDA, uvedla společnost Merck. Tyto výbory mají za úkol zajistit, aby studie byly v nejlepším zájmu pacientů, a doporučit jejich zastavení, pokud je jasné, že lék je účinný.

V tiskové zprávě vyšly pouze omezené informace o nežádoucích účincích, ale společnosti uvedly, že jejich výskyt byl ve skupině s placebem a ve skupině léčených pacientů podobný. „Když se mluví o budoucnosti covidu a o tom, že tu s námi bude už pořád, nevěnuje se příliš času tomu, aby se řešil včasný zásah, který sníží závažnost onemocnění – přitom to je velmi účinný nástroj,“ řekla Natalie Deanová, odborná asistentka biostatistiky na Emoryho univerzitě, která se zabývá infekčními chorobami. „Čím dostupnější to bude, tím účinnější to může být.“

Úplnější údaje budou podle vyjádření společnosti Merck k dispozici později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...