Francouzské děti nově potřebují očkování či testy, chtějí-li sportovat

Nahrávám video

Ve Francii vstupuje v platnost část pravidel covidového pasu, podle kterých musejí být očkovány děti od 12 do 17 let, pokud chtějí sportovat, navštívit kino či restauraci. Jinak musí pravidelně předkládat výsledky testů či doklad o prodělaném onemocnění.

Potvrzení o bezinfekčnosti ve formě QR kódu jsou ve Francii nutná pro využití dálkových spojů nebo při návštěvě tělocvičen, plaveckých bazénů či kin. Osoby nad osmnáct let se jimi musí prokazovat už skoro dva měsíce. Děti od dvanácti let, které se mohou nechat očkovat, dostaly odklad kvůli pomalejšímu rozjezdu vakcinační kampaně v této věkové skupině.

Jak upozorňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd, řada rodičů či asociací považuje opatření za diskriminační, protože zatímco mnoho dětí oželí návštěvu restaurace či kavárny, zamezení možnosti sportovat je problém. V praxi znamená prokazování covid pasem dva testy týdně – v případě, že rodiče nechtějí děti očkovat.

Řada rodičů si podle zpravodaje klade otázku, proč je nutné očkovat děti, když i vakcinovaní mohou přenášet koronavirus a cílem je ochránit nejzranitelnější skupiny, mezi něž děti nepatří. Francouzská vláda se rodiče snažila přesvědčit několika kampaněmi, kdy zdůrazňovala například to, že dětem očkování ulehčí pohyb mezi vrstevníky.

„Do této chvíle 27 procent mladistvých v této kategorii nemá první dávku. To je podle vlády vysoký počet,“ doplňuje Šmíd.

Situace se zlepšuje

Korespondent ČT předpokládá, že protesty proti covidovým opatřením naberou na intenzitě, zároveň si ale mnoho rodičů řekne, že své potomky nechají očkovat. „Vláda s tím počítá a vydala prohlášení, že covid pasy mohou platit do léta příštího roku. To je jasný podtext toho, že kdo váhá s očkováním, může být bez sportu až do příštího léta,“ líčí.

Dodává, že ve Francii už sedmý týden klesá počet pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče a nestoupá ani počet nových případů – denní přírůstky se usadily kolem pěti tisíc, zatímco v létě dosahovaly až dvaceti tisíc nakažených.

Mluvčí vlády Gabriel Attal ve čtvrtek také oznámil, že díky zlepšení epidemické situace nebudou od 3. října povinné roušky při vyučování na základních školách. Bude to ale platit jen pro ty departementy, kde není v pětidenním průměru více než padesát nakažených na sto tisíc obyvatel. Například v Paříži by tak vzhledem k aktuálním statistikám roušky byly nutné dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled