V Itálii, Francii a Nizozemsku protestovaly tisíce lidí. Nelíbí se jim vyžadování covidových pasů

Nejméně ve třech evropských zemích se v sobotu konaly demonstrace proti opatřením spojeným s covidovými pasy, které slouží jako průkazy bezinfekčnosti. Již jedenáctou sobotu v řadě kvůli jejich vyžadování vyšli do ulic lidé napříč Francií. V severoitalském Terstu se sešly tisíce lidí, kteří nesouhlasí s vládním plánem povinných covidových pasů pro všechny zaměstnance. Stovky lidí demonstrovaly také v Haagu, a to kvůli nařízení nizozemské vlády, podle něhož musí lidé od soboty předkládat covidové certifikáty při vstupu do restaurací a barů.

Ve Francii bylo na sobotu ohlášeno skoro dvě stě manifestací a očekávala se účast desetitisíců, napsal deník Le Parisien. Několik tisíc demonstrantů se sešlo v Paříži a také v Nice, kde následně policie rozháněla slzným plynem dav u bydliště místního starosty Christiana Estrosiho. Menší akce se konaly například v Bordeaux, Rennes nebo v Remeši.

Pokračovaly tak pravidelné sobotní mobilizace, které odstartovalo červencové prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona o vyžadování „zdravotnických pasů“ na různých veřejných místech včetně kaváren, restaurací či nemocnic. Kontroly potvrzení o očkování, prodělání covidu-19 nebo o negativním testu se pak staly realitou devátého srpna. Dalším důvodem aktuálních protestů je povinná vakcinace mezi zdravotníky.

Italové bez pasu také bez práce?

V Itálii chce zase kabinet premiéra Maria Draghiho prosadit, aby měli od poloviny října platné potvrzení o bezinfekčnosti všichni pracovníci ve veřejném i soukromém sektoru. Vláda ve svém nedávném dekretu nařídila, že bez covidového pasu nebude smět od patnáctého října žádný zaměstnanec do práce. Pokud potvrzení nepředloží, může ho zaměstnavatel z pracoviště vykázat a pozastavit mu plat.

Na souvisejícím protestu v centru Terstu nesli lidé transparenty s nápisy jako „Žádné zelené pasy, žádný apartheid“ a mnozí přirovnávali vládní nařízení ke „skrytému fašismu“, napsala agentura APA. Podobné demonstrace se mají odehrát i v dalších italských městech včetně Říma.

Certifikáty o očkování, zotavení nebo testu jsou od soboty více potřeba také v Nizozemsku, kde bez nich nikdo nesmí navštívit restauraci nebo hudební festival. Většina lidí nařízení podporuje, protože covidové pasy byly podmínkou pro zrušení většiny restrikcí, zástupci pohostinského sektoru jej naopak kritizují. Podle nich bude obtížné pravidla vymáhat, navíc poškodí podnikatele, kteří se těžce vzpamatovávají z dopadů pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...