Vakcína proti covidu je účinná a bezpečná i pro děti od pěti let, tvrdí Pfizer/BioNTech. Požádá o její schválení

Vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech dobře snáší i děti mezi pěti a 11 lety a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu. Společnosti to v pondělí uvedly v tiskové zprávě s odkazem na vlastní klinické studie, které zatím veřejně nevydaly. Současně oznámily, že plánují co nejrychleji požádat regulační úřady v USA, EU a dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky i v této věkové skupině.

Imunitní reakce u dětí mezi pěti a jedenácti lety byla podle firem srovnatelná s tou, kterou pozorovaly u osob mezi 16 a 25 lety, jimž je ale podávána silnější dávka přípravku. Podle agentury AFP se jedná o první data z klinických studií pro tuto věkovou skupinu.

Evropský lékový regulátor EMA i jeho americký protějšek FDA už schválily nasazení vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna pro děti od 12 let.

Čím se liší vakcína pro děti

Dětem od pěti do 11 let by se podávalo deset mikrogramů účinné látky namísto 30 mikrogramů, které dostávají starší ročníky. Vedlejší účinky této snížené dávky jsou přitom podle firem u této skupiny srovnatelné s těmi, jaké má větší dávka u starších osob.

Jednou z obav mohou být případy myokarditidy, neboli záněty srdce, které byly vzácně pozorovány u dospělých. Podle expertů jsou ale tyto případy natolik výjimečné, že je nebude schopná zachytit žádná klinická studie. Pokud se tento problém objeví například u jednoho člověka ze 100 tisíc, není možné to v klinických hodnoceních prakticky odhalit. 

U dětí bývá také průběh covidu bez větších problémů, proto se na vakcínu pro ně kladou vyšší nároky: aby se vůbec její použití vyplatilo, musí být vedlejší účinky zanedbatelné.

Vakcíny pro nejmenší

Firmy se přitom odkazují na částečné výsledky půlroční studie prováděné na 4500 dětech v USA, Finsku, Polsku a Španělsku. Obě společnosti se chystají zřejmě ještě letos zveřejnit výsledky studie dopadů vakcíny u dětí mezi dvěma a pěti lety a následně od šesti měsíců do dvou let. Těm by byly podávány dvě injekce po třech mikrogramech účinné látky.

William Gruber, který je viceprezidentem klinického výzkumu a vývoje vakcín ve společnosti Pfizer, doufá, že firma předloží údaje americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv ještě do konce měsíce. Uvedl, že nežádoucí účinky, jako jsou horečky a zimnice, byly v této studii velmi podobné jako u skupiny osob ve věku 16 až 25 let.

Studii ohledně účinnosti a bezpečnosti své vakcíny u dětí mladších 12 let provádí i společnost Moderna.

V Izraeli se na základě zvláštního povolení tamních úřadů již od začátku srpna očkují děti mezi pěti a 11 lety, jimž hrozí vážné komplikace v případě nákazy koronavirem. Tamní ministerstvo zdravotnictví v těchto případech posuzuje každého pacienta jednotlivě.

Je třeba očkovat děti?

Tisková zpráva společnosti Pfizer neinformuje o tom, jak moc očkování snižuje u dětí pravděpodobnost onemocnění. Gruber uvedl, že nebylo zaznamenáno dost případů onemocnění, aby se to dalo konstatovat.

V poslední době řada států hlásí, že přibývá případů hospitalizovaných dětí a například některé americké nemocnice informují, že už mají takovou obsazenost, že nemohou přijímat další dětské pacienty s covidem. Hlavní příčinou je zřejmě varianta delta, která děti napadá snadněji než starší varianty viru. 

Šéf firmy Pfizer Albert Bourla v prohlášení uvedl, že vzhledem k šíření nakažlivější varianty delta vzrostl od letošního července počet nákaz koronavirem u dětí v USA o 240 procent. To je podle něj dobrým důvodem pro to, aby firmy zažádaly o možnost očkovat i děti od pěti let.

Podle pediatričky Flor Munozové z Baylor College of Medicine, která se na studii podílela, se riziko covidu u dětí podceňuje. „Pokud by mylný názor, že pro děti není covid hrozbou, přetrvával, někteří lidé by si mohli myslet, že není nutné děti očkovat. Anebo by toto menší riziko nežádoucích účinků mohlo stačit k tomu, aby děti nebyly očkovány,“ uvedla v rozhovoru pro odborný web STAT News. „Teď ale máme jinou pandemii, než byla pandemie v roce 2020.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.