Vakcína proti covidu je účinná a bezpečná i pro děti od pěti let, tvrdí Pfizer/BioNTech. Požádá o její schválení

Vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech dobře snáší i děti mezi pěti a 11 lety a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu. Společnosti to v pondělí uvedly v tiskové zprávě s odkazem na vlastní klinické studie, které zatím veřejně nevydaly. Současně oznámily, že plánují co nejrychleji požádat regulační úřady v USA, EU a dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky i v této věkové skupině.

Imunitní reakce u dětí mezi pěti a jedenácti lety byla podle firem srovnatelná s tou, kterou pozorovaly u osob mezi 16 a 25 lety, jimž je ale podávána silnější dávka přípravku. Podle agentury AFP se jedná o první data z klinických studií pro tuto věkovou skupinu.

Evropský lékový regulátor EMA i jeho americký protějšek FDA už schválily nasazení vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna pro děti od 12 let.

Čím se liší vakcína pro děti

Dětem od pěti do 11 let by se podávalo deset mikrogramů účinné látky namísto 30 mikrogramů, které dostávají starší ročníky. Vedlejší účinky této snížené dávky jsou přitom podle firem u této skupiny srovnatelné s těmi, jaké má větší dávka u starších osob.

Jednou z obav mohou být případy myokarditidy, neboli záněty srdce, které byly vzácně pozorovány u dospělých. Podle expertů jsou ale tyto případy natolik výjimečné, že je nebude schopná zachytit žádná klinická studie. Pokud se tento problém objeví například u jednoho člověka ze 100 tisíc, není možné to v klinických hodnoceních prakticky odhalit. 

U dětí bývá také průběh covidu bez větších problémů, proto se na vakcínu pro ně kladou vyšší nároky: aby se vůbec její použití vyplatilo, musí být vedlejší účinky zanedbatelné.

Vakcíny pro nejmenší

Firmy se přitom odkazují na částečné výsledky půlroční studie prováděné na 4500 dětech v USA, Finsku, Polsku a Španělsku. Obě společnosti se chystají zřejmě ještě letos zveřejnit výsledky studie dopadů vakcíny u dětí mezi dvěma a pěti lety a následně od šesti měsíců do dvou let. Těm by byly podávány dvě injekce po třech mikrogramech účinné látky.

William Gruber, který je viceprezidentem klinického výzkumu a vývoje vakcín ve společnosti Pfizer, doufá, že firma předloží údaje americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv ještě do konce měsíce. Uvedl, že nežádoucí účinky, jako jsou horečky a zimnice, byly v této studii velmi podobné jako u skupiny osob ve věku 16 až 25 let.

Studii ohledně účinnosti a bezpečnosti své vakcíny u dětí mladších 12 let provádí i společnost Moderna.

V Izraeli se na základě zvláštního povolení tamních úřadů již od začátku srpna očkují děti mezi pěti a 11 lety, jimž hrozí vážné komplikace v případě nákazy koronavirem. Tamní ministerstvo zdravotnictví v těchto případech posuzuje každého pacienta jednotlivě.

Je třeba očkovat děti?

Tisková zpráva společnosti Pfizer neinformuje o tom, jak moc očkování snižuje u dětí pravděpodobnost onemocnění. Gruber uvedl, že nebylo zaznamenáno dost případů onemocnění, aby se to dalo konstatovat.

V poslední době řada států hlásí, že přibývá případů hospitalizovaných dětí a například některé americké nemocnice informují, že už mají takovou obsazenost, že nemohou přijímat další dětské pacienty s covidem. Hlavní příčinou je zřejmě varianta delta, která děti napadá snadněji než starší varianty viru. 

Šéf firmy Pfizer Albert Bourla v prohlášení uvedl, že vzhledem k šíření nakažlivější varianty delta vzrostl od letošního července počet nákaz koronavirem u dětí v USA o 240 procent. To je podle něj dobrým důvodem pro to, aby firmy zažádaly o možnost očkovat i děti od pěti let.

Podle pediatričky Flor Munozové z Baylor College of Medicine, která se na studii podílela, se riziko covidu u dětí podceňuje. „Pokud by mylný názor, že pro děti není covid hrozbou, přetrvával, někteří lidé by si mohli myslet, že není nutné děti očkovat. Anebo by toto menší riziko nežádoucích účinků mohlo stačit k tomu, aby děti nebyly očkovány,“ uvedla v rozhovoru pro odborný web STAT News. „Teď ale máme jinou pandemii, než byla pandemie v roce 2020.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 11 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...