Vakcína proti covidu je účinná a bezpečná i pro děti od pěti let, tvrdí Pfizer/BioNTech. Požádá o její schválení

Vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech dobře snáší i děti mezi pěti a 11 lety a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu. Společnosti to v pondělí uvedly v tiskové zprávě s odkazem na vlastní klinické studie, které zatím veřejně nevydaly. Současně oznámily, že plánují co nejrychleji požádat regulační úřady v USA, EU a dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky i v této věkové skupině.

Imunitní reakce u dětí mezi pěti a jedenácti lety byla podle firem srovnatelná s tou, kterou pozorovaly u osob mezi 16 a 25 lety, jimž je ale podávána silnější dávka přípravku. Podle agentury AFP se jedná o první data z klinických studií pro tuto věkovou skupinu.

Evropský lékový regulátor EMA i jeho americký protějšek FDA už schválily nasazení vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna pro děti od 12 let.

Čím se liší vakcína pro děti

Dětem od pěti do 11 let by se podávalo deset mikrogramů účinné látky namísto 30 mikrogramů, které dostávají starší ročníky. Vedlejší účinky této snížené dávky jsou přitom podle firem u této skupiny srovnatelné s těmi, jaké má větší dávka u starších osob.

Jednou z obav mohou být případy myokarditidy, neboli záněty srdce, které byly vzácně pozorovány u dospělých. Podle expertů jsou ale tyto případy natolik výjimečné, že je nebude schopná zachytit žádná klinická studie. Pokud se tento problém objeví například u jednoho člověka ze 100 tisíc, není možné to v klinických hodnoceních prakticky odhalit. 

U dětí bývá také průběh covidu bez větších problémů, proto se na vakcínu pro ně kladou vyšší nároky: aby se vůbec její použití vyplatilo, musí být vedlejší účinky zanedbatelné.

Vakcíny pro nejmenší

Firmy se přitom odkazují na částečné výsledky půlroční studie prováděné na 4500 dětech v USA, Finsku, Polsku a Španělsku. Obě společnosti se chystají zřejmě ještě letos zveřejnit výsledky studie dopadů vakcíny u dětí mezi dvěma a pěti lety a následně od šesti měsíců do dvou let. Těm by byly podávány dvě injekce po třech mikrogramech účinné látky.

William Gruber, který je viceprezidentem klinického výzkumu a vývoje vakcín ve společnosti Pfizer, doufá, že firma předloží údaje americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv ještě do konce měsíce. Uvedl, že nežádoucí účinky, jako jsou horečky a zimnice, byly v této studii velmi podobné jako u skupiny osob ve věku 16 až 25 let.

Studii ohledně účinnosti a bezpečnosti své vakcíny u dětí mladších 12 let provádí i společnost Moderna.

V Izraeli se na základě zvláštního povolení tamních úřadů již od začátku srpna očkují děti mezi pěti a 11 lety, jimž hrozí vážné komplikace v případě nákazy koronavirem. Tamní ministerstvo zdravotnictví v těchto případech posuzuje každého pacienta jednotlivě.

Je třeba očkovat děti?

Tisková zpráva společnosti Pfizer neinformuje o tom, jak moc očkování snižuje u dětí pravděpodobnost onemocnění. Gruber uvedl, že nebylo zaznamenáno dost případů onemocnění, aby se to dalo konstatovat.

V poslední době řada států hlásí, že přibývá případů hospitalizovaných dětí a například některé americké nemocnice informují, že už mají takovou obsazenost, že nemohou přijímat další dětské pacienty s covidem. Hlavní příčinou je zřejmě varianta delta, která děti napadá snadněji než starší varianty viru. 

Šéf firmy Pfizer Albert Bourla v prohlášení uvedl, že vzhledem k šíření nakažlivější varianty delta vzrostl od letošního července počet nákaz koronavirem u dětí v USA o 240 procent. To je podle něj dobrým důvodem pro to, aby firmy zažádaly o možnost očkovat i děti od pěti let.

Podle pediatričky Flor Munozové z Baylor College of Medicine, která se na studii podílela, se riziko covidu u dětí podceňuje. „Pokud by mylný názor, že pro děti není covid hrozbou, přetrvával, někteří lidé by si mohli myslet, že není nutné děti očkovat. Anebo by toto menší riziko nežádoucích účinků mohlo stačit k tomu, aby děti nebyly očkovány,“ uvedla v rozhovoru pro odborný web STAT News. „Teď ale máme jinou pandemii, než byla pandemie v roce 2020.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
před 12 hhodinami

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
před 13 hhodinami

Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.
před 18 hhodinami

Analýza genomu přiblížila sexuální vztahy moderních lidí a neandertálců

Nová analýza genomu dvou skupin pravěkých lidí poprvé ukázala, jak vypadaly sexuální vztahy pravěkých lidí a neandertálců. Pro Českou televizi to popsal americký genetik Alexander Platt, který nový výzkum vedl: „Objevili jsme vzorec naznačující pohlavní nerovnováhu: genový tok probíhal převážně mezi neandertálskými muži a anatomicky moderními lidskými ženami.“ Zjednodušeně – neandertálští muži souložili častěji s moderními ženami než moderní muži s neandertálkami.
před 19 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Pompejské zdi odhalují dosud nerozluštitelné vzkazy

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.
4. 3. 2026

Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.
4. 3. 2026

Testosteron jako byznys? Influenceři zneužívají mužské nejistoty

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.
4. 3. 2026
Načítání...