Vakcína proti covidu je účinná a bezpečná i pro děti od pěti let, tvrdí Pfizer/BioNTech. Požádá o její schválení

Vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech dobře snáší i děti mezi pěti a 11 lety a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu. Společnosti to v pondělí uvedly v tiskové zprávě s odkazem na vlastní klinické studie, které zatím veřejně nevydaly. Současně oznámily, že plánují co nejrychleji požádat regulační úřady v USA, EU a dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky i v této věkové skupině.

Imunitní reakce u dětí mezi pěti a jedenácti lety byla podle firem srovnatelná s tou, kterou pozorovaly u osob mezi 16 a 25 lety, jimž je ale podávána silnější dávka přípravku. Podle agentury AFP se jedná o první data z klinických studií pro tuto věkovou skupinu.

Evropský lékový regulátor EMA i jeho americký protějšek FDA už schválily nasazení vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna pro děti od 12 let.

Čím se liší vakcína pro děti

Dětem od pěti do 11 let by se podávalo deset mikrogramů účinné látky namísto 30 mikrogramů, které dostávají starší ročníky. Vedlejší účinky této snížené dávky jsou přitom podle firem u této skupiny srovnatelné s těmi, jaké má větší dávka u starších osob.

Jednou z obav mohou být případy myokarditidy, neboli záněty srdce, které byly vzácně pozorovány u dospělých. Podle expertů jsou ale tyto případy natolik výjimečné, že je nebude schopná zachytit žádná klinická studie. Pokud se tento problém objeví například u jednoho člověka ze 100 tisíc, není možné to v klinických hodnoceních prakticky odhalit. 

U dětí bývá také průběh covidu bez větších problémů, proto se na vakcínu pro ně kladou vyšší nároky: aby se vůbec její použití vyplatilo, musí být vedlejší účinky zanedbatelné.

Vakcíny pro nejmenší

Firmy se přitom odkazují na částečné výsledky půlroční studie prováděné na 4500 dětech v USA, Finsku, Polsku a Španělsku. Obě společnosti se chystají zřejmě ještě letos zveřejnit výsledky studie dopadů vakcíny u dětí mezi dvěma a pěti lety a následně od šesti měsíců do dvou let. Těm by byly podávány dvě injekce po třech mikrogramech účinné látky.

William Gruber, který je viceprezidentem klinického výzkumu a vývoje vakcín ve společnosti Pfizer, doufá, že firma předloží údaje americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv ještě do konce měsíce. Uvedl, že nežádoucí účinky, jako jsou horečky a zimnice, byly v této studii velmi podobné jako u skupiny osob ve věku 16 až 25 let.

Studii ohledně účinnosti a bezpečnosti své vakcíny u dětí mladších 12 let provádí i společnost Moderna.

V Izraeli se na základě zvláštního povolení tamních úřadů již od začátku srpna očkují děti mezi pěti a 11 lety, jimž hrozí vážné komplikace v případě nákazy koronavirem. Tamní ministerstvo zdravotnictví v těchto případech posuzuje každého pacienta jednotlivě.

Je třeba očkovat děti?

Tisková zpráva společnosti Pfizer neinformuje o tom, jak moc očkování snižuje u dětí pravděpodobnost onemocnění. Gruber uvedl, že nebylo zaznamenáno dost případů onemocnění, aby se to dalo konstatovat.

V poslední době řada států hlásí, že přibývá případů hospitalizovaných dětí a například některé americké nemocnice informují, že už mají takovou obsazenost, že nemohou přijímat další dětské pacienty s covidem. Hlavní příčinou je zřejmě varianta delta, která děti napadá snadněji než starší varianty viru. 

Šéf firmy Pfizer Albert Bourla v prohlášení uvedl, že vzhledem k šíření nakažlivější varianty delta vzrostl od letošního července počet nákaz koronavirem u dětí v USA o 240 procent. To je podle něj dobrým důvodem pro to, aby firmy zažádaly o možnost očkovat i děti od pěti let.

Podle pediatričky Flor Munozové z Baylor College of Medicine, která se na studii podílela, se riziko covidu u dětí podceňuje. „Pokud by mylný názor, že pro děti není covid hrozbou, přetrvával, někteří lidé by si mohli myslet, že není nutné děti očkovat. Anebo by toto menší riziko nežádoucích účinků mohlo stačit k tomu, aby děti nebyly očkovány,“ uvedla v rozhovoru pro odborný web STAT News. „Teď ale máme jinou pandemii, než byla pandemie v roce 2020.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 3 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 22 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 23 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.