Vakcíny poskytují výbornou imunitu i devět měsíců po očkování, ukázal výzkum. Výjimkou jsou senioři a vážně nemocní

Rozsáhlá studie z reálných dat ve Velké Británii ukázala, že protilátky získané očkováním proti covidu-19 mizí jen velmi pomalu. Výjimkou jsou starší lidé a také ti s chronickými nemocemi. Výsledky tohoto výzkumu jsou zásadní pro podávání třetí dávky vakcíny.

V České republice se mohou první lidé začít přeočkovávat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 a ke stejnému kroku vyzvaly své občany i vlády dalších zemí, včetně Francie, Izraele, Spojených států a Velké Británie. V současné době už má přeočkování schváleno nebo ho plánuje asi dvacet zemí.

Cílem je posílit slábnoucí imunitu po dvou původních dávkách, a zabránit tak zahlcení nemocnic pacienty během očekávané podzimní a zimní vlny. Řada epidemiologů se totiž obává, že po rozvolnění opatření se letos opět ve zvýšené míře objeví i chřipka a další respirační onemocnění.

Státy, které přeočkování umožňují, věnují velkou pozornost tomu, pro koho je třetí dávka vhodná, kdo by ji měl dostat a kdo ji naopak nepotřebuje. Výsledky byly zatím značně rozporuplné; první data z Izraele naznačovala významný pokles protilátek u většiny očkovaných, novější studie jsou ale optimističtější.

Ochrana je kvalitní i po devíti měsících

Přesvědčivá čísla teď přinesla studie britské zdravotnické služby Public Health England, která vyšla v polovině září. Zkoumala očkované osoby ve Spojeném království a sledovala, jakou úroveň ochrany jim vakcíny poskytovaly po dobu devíti měsíců – tedy během celé doby, co se v Británii očkuje.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Studie jasně ukazuje, že po třech měsících po druhé dávce začíná ochrana, kterou vakcína poskytuje proti závažnému průběhu a úmrtí, slábnout. Významně se ale liší to, jak moc tato imunita klesá, a velice záleží na věku očkovaných. Zatímco u nejstarších osob a lidí se závažnými vedlejšími zdravotními problémy klesala poměrně rychle, u zdravých lidí byl i po devíti měsících pokles jen velmi pozvolný a nepříliš závažný.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Účinnost vakcíny proti symptomatickému onemocnění dosáhla vrcholu v prvních týdnech po druhé dávce, poté klesla na 47,3 (AstraZeneca) a 69,7 (Pfizer/ BioNTech) procent víc než 20 týdnů po očkování.

Mnohem méně účinnost vakcíny klesala proti hospitalizaci: byla 77,0 (AstraZeneca) a 92,7 procenta (Pfizer/ BioNTech) po 20 týdnech po očkování. Ještě méně proti úmrtí – 78,7 (AstraZeneca) a 90,4 (Pfizer/ BioNTech) procenta.

Ochrana je tedy velmi silná po celou zkoumanou dobu; jen u skupin chronicky nemocných a seniorů ve věku nad 65 let klesá rychleji. Největším problémem je mizející imunita u osob s dlouhodobými vážnými zdravotními problémy.

Potvrzení rizikových skupin

Tyto výsledky dobře odpovídají tomu, že právě tyto skupiny budou mít ve většině států při přeočkování přednost. Co se týká účinnosti vakcín, podle této práce je nejlepší Moderna, pak Pfizer/ BioNTech a nakonec AstraZeneca.

Podle analytika Johna Burn-Murdocha z deníku Financial Times jsou výsledky optimistické. „Jasně vidíme, že ne každý potřebuje posilovací dávku. U většiny osob mladších 65 let, a dokonce i u hodně zdravých osob starších 65 let je ochrana stále velmi dobrá. Pro osoby se závažnými zdravotními problémy by ale posilovací injekce mohla znamenat velký rozdíl,“ uvedl.

Autoři výzkumu v něm míní pokračovat i v dalších měsících a letech. Sledovat budou, jak se mění ochrana proti nemoci v delším časovém horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...