Vakcíny poskytují výbornou imunitu i devět měsíců po očkování, ukázal výzkum. Výjimkou jsou senioři a vážně nemocní

Rozsáhlá studie z reálných dat ve Velké Británii ukázala, že protilátky získané očkováním proti covidu-19 mizí jen velmi pomalu. Výjimkou jsou starší lidé a také ti s chronickými nemocemi. Výsledky tohoto výzkumu jsou zásadní pro podávání třetí dávky vakcíny.

V České republice se mohou první lidé začít přeočkovávat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 a ke stejnému kroku vyzvaly své občany i vlády dalších zemí, včetně Francie, Izraele, Spojených států a Velké Británie. V současné době už má přeočkování schváleno nebo ho plánuje asi dvacet zemí.

Cílem je posílit slábnoucí imunitu po dvou původních dávkách, a zabránit tak zahlcení nemocnic pacienty během očekávané podzimní a zimní vlny. Řada epidemiologů se totiž obává, že po rozvolnění opatření se letos opět ve zvýšené míře objeví i chřipka a další respirační onemocnění.

Státy, které přeočkování umožňují, věnují velkou pozornost tomu, pro koho je třetí dávka vhodná, kdo by ji měl dostat a kdo ji naopak nepotřebuje. Výsledky byly zatím značně rozporuplné; první data z Izraele naznačovala významný pokles protilátek u většiny očkovaných, novější studie jsou ale optimističtější.

Ochrana je kvalitní i po devíti měsících

Přesvědčivá čísla teď přinesla studie britské zdravotnické služby Public Health England, která vyšla v polovině září. Zkoumala očkované osoby ve Spojeném království a sledovala, jakou úroveň ochrany jim vakcíny poskytovaly po dobu devíti měsíců – tedy během celé doby, co se v Británii očkuje.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Studie jasně ukazuje, že po třech měsících po druhé dávce začíná ochrana, kterou vakcína poskytuje proti závažnému průběhu a úmrtí, slábnout. Významně se ale liší to, jak moc tato imunita klesá, a velice záleží na věku očkovaných. Zatímco u nejstarších osob a lidí se závažnými vedlejšími zdravotními problémy klesala poměrně rychle, u zdravých lidí byl i po devíti měsících pokles jen velmi pozvolný a nepříliš závažný.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Účinnost vakcíny proti symptomatickému onemocnění dosáhla vrcholu v prvních týdnech po druhé dávce, poté klesla na 47,3 (AstraZeneca) a 69,7 (Pfizer/ BioNTech) procent víc než 20 týdnů po očkování.

Mnohem méně účinnost vakcíny klesala proti hospitalizaci: byla 77,0 (AstraZeneca) a 92,7 procenta (Pfizer/ BioNTech) po 20 týdnech po očkování. Ještě méně proti úmrtí – 78,7 (AstraZeneca) a 90,4 (Pfizer/ BioNTech) procenta.

Ochrana je tedy velmi silná po celou zkoumanou dobu; jen u skupin chronicky nemocných a seniorů ve věku nad 65 let klesá rychleji. Největším problémem je mizející imunita u osob s dlouhodobými vážnými zdravotními problémy.

Potvrzení rizikových skupin

Tyto výsledky dobře odpovídají tomu, že právě tyto skupiny budou mít ve většině států při přeočkování přednost. Co se týká účinnosti vakcín, podle této práce je nejlepší Moderna, pak Pfizer/ BioNTech a nakonec AstraZeneca.

Podle analytika Johna Burn-Murdocha z deníku Financial Times jsou výsledky optimistické. „Jasně vidíme, že ne každý potřebuje posilovací dávku. U většiny osob mladších 65 let, a dokonce i u hodně zdravých osob starších 65 let je ochrana stále velmi dobrá. Pro osoby se závažnými zdravotními problémy by ale posilovací injekce mohla znamenat velký rozdíl,“ uvedl.

Autoři výzkumu v něm míní pokračovat i v dalších měsících a letech. Sledovat budou, jak se mění ochrana proti nemoci v delším časovém horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.