Školáky zřejmě čekají na podzim další tři kola testování

Školáky zřejmě během podzimu čeká další testování na covid-19, pravděpodobně tři kola jako v září. Na dotaz ČTK to uvedl Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Kdy přesně se testování školáků uskuteční, zatím resort neuvedl. Neoficiálně se mluví o dnech kolem podzimních prázdnin, které budou ve středu 27. a v pátek 29. října. Ministerstvo školství žádné informace o testování nemá.

„Další plošné screeningové testování ve školách se uskuteční na podzim, a to pravděpodobně ve stejném režimu jako v září, to znamená tři kola s možností volby PCR testů s finančním příspěvkem ministerstva školství,“ napsal Berka. 

Tři kola testování školáci absolvovali po nástupu do škol na začátku září. Pokud se školy rozhodly pro využití antigenních testů, dodal jim je stát. Pokud chtěly přesnější PCR testy, musely si je zajistit samy, ministerstvo školství jim pak na ně přispívalo.

Školský resort o termínu dalšího očkování podle Ondřeje Macury z tiskového odboru žádné informace nemá. „Za resort (zdravotnictví) nicméně opakovaně upozorňujeme na to, že rozhodnutí musí být oznámeno s dostatečným časovým předstihem tak, aby bylo možné zajistit distribuci dostatečného počtu testů do jednotlivých škol,“ poznamenal.

Co se týče samotného režimu testování, ten si podle něj školy už vyzkoušely na začátku školního roku a byl většinou zcela bez problémů.

Z tří milionů testů bylo pozitivních přes čtyři sta

Po zářijovém testování školáků bylo potvrzeno 438 pozitivních případů, 290 na základních a 148 na středních školách. Celkově bylo provedeno téměř 3,2 milionu testů. Záchyty případů nákazy koronavirem tehdy nerostly, v plošném testování se tedy nepokračovalo.

Počty nových nákaz v Česku ale v poslední době stoupají, v úterý laboratoře odhalily 1108 nakažených. Je to nejvyšší nárůst od 18. května. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného je 1,33. Zvyšuje se i takzvané incidenční číslo, tedy počet případů nákazy na 100 tisíc obyvatel za týden. Stouplo na 49 případů.

Oficiální čísla ukazují, že jedním z hlavních ohnisek nákazy je momentálně Praha. Podle pražských hygieniků je největší problém nárůst nově nemocných mezi dětmi. „Problém není v absolutním počtu nemocných nebo lidí v nemocnicích, ale ve školách. Měli jsme nejdéle uzavřené školy v celé Evropě a nejvíce postižená je kategorie od 6 do 11 let,“ uvedl v pořadu Události, komentáře primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Testování ve školách by měly řídit samosprávy

„V karanténě máme v Praze podle oficiálních čísel hygieny něco přes 1 700 žáků a 17 pedagogů. Nejvyšší počet postižených škol je na Praze 4, potom v Praze 5 a Praze 9,“ doplnil Hřib.

Situace je podle něj závažná, protože neprobíhá pravidelné testování ve školách. „Napsali jsme vládě, aby zajistila systém proplácení testování u žáků tam, kde se situace zhoršuje,“ připomněl Hřib.

Dodal, že by o testování ve školách měli rozhodovat samosprávy společně s místní hygienou. S testováním v režii obcí, měst a krajů ve školách souhlasí i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol a ředitele ZŠ Pečky Luboše Zajíce plošné testování smysl má. „Antigenní testy, byť nejsou úplně spolehlivé, tak některé případy zachytí. Nemyslím si ale, že je dobře, že testování probíhá jen ve školách,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled