Pozadí při videokonferenci může ovlivnit pocit únavy a vyčerpání

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Hodiny strávené na videohovorech mohou být vyčerpávající a projevovat se fyzickou, emocionální nebo kognitivní únavou – fenoménem známým jako videokonferenční únava. Výzkumníci ze Singapuru se nyní pokusili popsat, jestli existuje vztah mezi virtuálním pozadím a videokonferenční únavou.

„Ukázali jsme, že používání různých typů a obsahů virtuálních pozadí může přispívat k videokonferenční únavě (VF),“ uvedli vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Psychology.

Problematické video pozadí

Výzkumníci provedli průzkum s více než šesti sty účastníky, v němž se lidí ptali, jestli používají virtuální pozadí a jaký typ – statický obrázek, rozmazaný obrázek, video nebo žádné virtuální pozadí.

Videokonferenční únavu měřili pomocí pětibodové škály, která udávala úroveň celkové, vizuální, sociální, motivační a emoční únavy. Účastníci experimentu byli ve věku od 22 do 76 let a pracovali z domova přibližně tři dny v týdnu. Vědce přitom zajímalo jen pozadí vysílajícího. Starší výzkumy totiž ukázaly, že místo toho, aby se účastníci hovoru soustředili na lidi, se kterými mluví, tráví videohovory tím, že se dívají sami na sebe a pořád se kontrolují.

Výsledky ukázaly, že nejvyšší míru VF měli účastníci, kteří sledovali video pozadí. „Mají vyšší úroveň videokonferenční únavy ve srovnání s těmi, kteří používají obrazové nebo rozmazané virtuální pozadí,“ sdělili vědci.

Uživatelé, kteří používají rozmazaná pozadí, měli vyšší VF než ti, kteří volí obyčejné statické obrázky. Čím to? „Náš mozek automaticky reaguje na nové informace v prostředí. To spotřebovává kognitivní zdroje, což pak zvyšuje kognitivní zátěž a následně vede k VF,“ vysvětlili vědci.

Klíčové podle vědců je, kolik nových informací je v pozadí obsaženo. „Obrazové pozadí zpočátku představuje nové informace, ale uživatelé mohou postupně přesunout svou pozornost jinam. Rozmazaná pozadí nové informace nepřinášejí, ale občas mohou uživatelé zahlédnout záblesk reálného prostředí, který představuje novou informaci. Video pozadí ale neustále představují nové informace, neustále přerušují pozornost uživatelů a kladou nároky na kognitivní zdroje.“

Virtuální příroda

Kromě typu pozadí může VF ovlivnit také prostředí, které je na něm zobrazeno. „Lidé, kteří používají pozadí s přírodní tématikou, uváděli nižší úroveň VF ve srovnání s ostatními,“ konstatovali vědci. Jiná pozadí, například kancelářské nebo veřejné prostory, mohou zvýšit tlak uživatelů na sebeprezentaci, jako by se v některém z těchto prostředí skutečně nacházeli, což také vede ke zvýšené únavě.

„V pracovním prostředí může být ideální volbou obrazové pozadí s přírodní tématikou,“ doporučují autoři výzkumu. Důležité je i to, aby uživatelé vhodně volili pozadí, protože různé kontexty vyžadují jejich různé typy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...