Pozadí při videokonferenci může ovlivnit pocit únavy a vyčerpání

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Hodiny strávené na videohovorech mohou být vyčerpávající a projevovat se fyzickou, emocionální nebo kognitivní únavou – fenoménem známým jako videokonferenční únava. Výzkumníci ze Singapuru se nyní pokusili popsat, jestli existuje vztah mezi virtuálním pozadím a videokonferenční únavou.

„Ukázali jsme, že používání různých typů a obsahů virtuálních pozadí může přispívat k videokonferenční únavě (VF),“ uvedli vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Psychology.

Problematické video pozadí

Výzkumníci provedli průzkum s více než šesti sty účastníky, v němž se lidí ptali, jestli používají virtuální pozadí a jaký typ – statický obrázek, rozmazaný obrázek, video nebo žádné virtuální pozadí.

Videokonferenční únavu měřili pomocí pětibodové škály, která udávala úroveň celkové, vizuální, sociální, motivační a emoční únavy. Účastníci experimentu byli ve věku od 22 do 76 let a pracovali z domova přibližně tři dny v týdnu. Vědce přitom zajímalo jen pozadí vysílajícího. Starší výzkumy totiž ukázaly, že místo toho, aby se účastníci hovoru soustředili na lidi, se kterými mluví, tráví videohovory tím, že se dívají sami na sebe a pořád se kontrolují.

Výsledky ukázaly, že nejvyšší míru VF měli účastníci, kteří sledovali video pozadí. „Mají vyšší úroveň videokonferenční únavy ve srovnání s těmi, kteří používají obrazové nebo rozmazané virtuální pozadí,“ sdělili vědci.

Uživatelé, kteří používají rozmazaná pozadí, měli vyšší VF než ti, kteří volí obyčejné statické obrázky. Čím to? „Náš mozek automaticky reaguje na nové informace v prostředí. To spotřebovává kognitivní zdroje, což pak zvyšuje kognitivní zátěž a následně vede k VF,“ vysvětlili vědci.

Klíčové podle vědců je, kolik nových informací je v pozadí obsaženo. „Obrazové pozadí zpočátku představuje nové informace, ale uživatelé mohou postupně přesunout svou pozornost jinam. Rozmazaná pozadí nové informace nepřinášejí, ale občas mohou uživatelé zahlédnout záblesk reálného prostředí, který představuje novou informaci. Video pozadí ale neustále představují nové informace, neustále přerušují pozornost uživatelů a kladou nároky na kognitivní zdroje.“

Virtuální příroda

Kromě typu pozadí může VF ovlivnit také prostředí, které je na něm zobrazeno. „Lidé, kteří používají pozadí s přírodní tématikou, uváděli nižší úroveň VF ve srovnání s ostatními,“ konstatovali vědci. Jiná pozadí, například kancelářské nebo veřejné prostory, mohou zvýšit tlak uživatelů na sebeprezentaci, jako by se v některém z těchto prostředí skutečně nacházeli, což také vede ke zvýšené únavě.

„V pracovním prostředí může být ideální volbou obrazové pozadí s přírodní tématikou,“ doporučují autoři výzkumu. Důležité je i to, aby uživatelé vhodně volili pozadí, protože různé kontexty vyžadují jejich různé typy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 4 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.