Pozadí při videokonferenci může ovlivnit pocit únavy a vyčerpání

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Hodiny strávené na videohovorech mohou být vyčerpávající a projevovat se fyzickou, emocionální nebo kognitivní únavou – fenoménem známým jako videokonferenční únava. Výzkumníci ze Singapuru se nyní pokusili popsat, jestli existuje vztah mezi virtuálním pozadím a videokonferenční únavou.

„Ukázali jsme, že používání různých typů a obsahů virtuálních pozadí může přispívat k videokonferenční únavě (VF),“ uvedli vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Psychology.

Problematické video pozadí

Výzkumníci provedli průzkum s více než šesti sty účastníky, v němž se lidí ptali, jestli používají virtuální pozadí a jaký typ – statický obrázek, rozmazaný obrázek, video nebo žádné virtuální pozadí.

Videokonferenční únavu měřili pomocí pětibodové škály, která udávala úroveň celkové, vizuální, sociální, motivační a emoční únavy. Účastníci experimentu byli ve věku od 22 do 76 let a pracovali z domova přibližně tři dny v týdnu. Vědce přitom zajímalo jen pozadí vysílajícího. Starší výzkumy totiž ukázaly, že místo toho, aby se účastníci hovoru soustředili na lidi, se kterými mluví, tráví videohovory tím, že se dívají sami na sebe a pořád se kontrolují.

Výsledky ukázaly, že nejvyšší míru VF měli účastníci, kteří sledovali video pozadí. „Mají vyšší úroveň videokonferenční únavy ve srovnání s těmi, kteří používají obrazové nebo rozmazané virtuální pozadí,“ sdělili vědci.

Uživatelé, kteří používají rozmazaná pozadí, měli vyšší VF než ti, kteří volí obyčejné statické obrázky. Čím to? „Náš mozek automaticky reaguje na nové informace v prostředí. To spotřebovává kognitivní zdroje, což pak zvyšuje kognitivní zátěž a následně vede k VF,“ vysvětlili vědci.

Klíčové podle vědců je, kolik nových informací je v pozadí obsaženo. „Obrazové pozadí zpočátku představuje nové informace, ale uživatelé mohou postupně přesunout svou pozornost jinam. Rozmazaná pozadí nové informace nepřinášejí, ale občas mohou uživatelé zahlédnout záblesk reálného prostředí, který představuje novou informaci. Video pozadí ale neustále představují nové informace, neustále přerušují pozornost uživatelů a kladou nároky na kognitivní zdroje.“

Virtuální příroda

Kromě typu pozadí může VF ovlivnit také prostředí, které je na něm zobrazeno. „Lidé, kteří používají pozadí s přírodní tématikou, uváděli nižší úroveň VF ve srovnání s ostatními,“ konstatovali vědci. Jiná pozadí, například kancelářské nebo veřejné prostory, mohou zvýšit tlak uživatelů na sebeprezentaci, jako by se v některém z těchto prostředí skutečně nacházeli, což také vede ke zvýšené únavě.

„V pracovním prostředí může být ideální volbou obrazové pozadí s přírodní tématikou,“ doporučují autoři výzkumu. Důležité je i to, aby uživatelé vhodně volili pozadí, protože různé kontexty vyžadují jejich různé typy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...