Pozadí při videokonferenci může ovlivnit pocit únavy a vyčerpání

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Hodiny strávené na videohovorech mohou být vyčerpávající a projevovat se fyzickou, emocionální nebo kognitivní únavou – fenoménem známým jako videokonferenční únava. Výzkumníci ze Singapuru se nyní pokusili popsat, jestli existuje vztah mezi virtuálním pozadím a videokonferenční únavou.

„Ukázali jsme, že používání různých typů a obsahů virtuálních pozadí může přispívat k videokonferenční únavě (VF),“ uvedli vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Psychology.

Problematické video pozadí

Výzkumníci provedli průzkum s více než šesti sty účastníky, v němž se lidí ptali, jestli používají virtuální pozadí a jaký typ – statický obrázek, rozmazaný obrázek, video nebo žádné virtuální pozadí.

Videokonferenční únavu měřili pomocí pětibodové škály, která udávala úroveň celkové, vizuální, sociální, motivační a emoční únavy. Účastníci experimentu byli ve věku od 22 do 76 let a pracovali z domova přibližně tři dny v týdnu. Vědce přitom zajímalo jen pozadí vysílajícího. Starší výzkumy totiž ukázaly, že místo toho, aby se účastníci hovoru soustředili na lidi, se kterými mluví, tráví videohovory tím, že se dívají sami na sebe a pořád se kontrolují.

Výsledky ukázaly, že nejvyšší míru VF měli účastníci, kteří sledovali video pozadí. „Mají vyšší úroveň videokonferenční únavy ve srovnání s těmi, kteří používají obrazové nebo rozmazané virtuální pozadí,“ sdělili vědci.

Uživatelé, kteří používají rozmazaná pozadí, měli vyšší VF než ti, kteří volí obyčejné statické obrázky. Čím to? „Náš mozek automaticky reaguje na nové informace v prostředí. To spotřebovává kognitivní zdroje, což pak zvyšuje kognitivní zátěž a následně vede k VF,“ vysvětlili vědci.

Klíčové podle vědců je, kolik nových informací je v pozadí obsaženo. „Obrazové pozadí zpočátku představuje nové informace, ale uživatelé mohou postupně přesunout svou pozornost jinam. Rozmazaná pozadí nové informace nepřinášejí, ale občas mohou uživatelé zahlédnout záblesk reálného prostředí, který představuje novou informaci. Video pozadí ale neustále představují nové informace, neustále přerušují pozornost uživatelů a kladou nároky na kognitivní zdroje.“

Virtuální příroda

Kromě typu pozadí může VF ovlivnit také prostředí, které je na něm zobrazeno. „Lidé, kteří používají pozadí s přírodní tématikou, uváděli nižší úroveň VF ve srovnání s ostatními,“ konstatovali vědci. Jiná pozadí, například kancelářské nebo veřejné prostory, mohou zvýšit tlak uživatelů na sebeprezentaci, jako by se v některém z těchto prostředí skutečně nacházeli, což také vede ke zvýšené únavě.

„V pracovním prostředí může být ideální volbou obrazové pozadí s přírodní tématikou,“ doporučují autoři výzkumu. Důležité je i to, aby uživatelé vhodně volili pozadí, protože různé kontexty vyžadují jejich různé typy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 9 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 10 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 13 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 14 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 15 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...