Pozadí při videokonferenci může ovlivnit pocit únavy a vyčerpání

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Hodiny strávené na videohovorech mohou být vyčerpávající a projevovat se fyzickou, emocionální nebo kognitivní únavou – fenoménem známým jako videokonferenční únava. Výzkumníci ze Singapuru se nyní pokusili popsat, jestli existuje vztah mezi virtuálním pozadím a videokonferenční únavou.

„Ukázali jsme, že používání různých typů a obsahů virtuálních pozadí může přispívat k videokonferenční únavě (VF),“ uvedli vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Psychology.

Problematické video pozadí

Výzkumníci provedli průzkum s více než šesti sty účastníky, v němž se lidí ptali, jestli používají virtuální pozadí a jaký typ – statický obrázek, rozmazaný obrázek, video nebo žádné virtuální pozadí.

Videokonferenční únavu měřili pomocí pětibodové škály, která udávala úroveň celkové, vizuální, sociální, motivační a emoční únavy. Účastníci experimentu byli ve věku od 22 do 76 let a pracovali z domova přibližně tři dny v týdnu. Vědce přitom zajímalo jen pozadí vysílajícího. Starší výzkumy totiž ukázaly, že místo toho, aby se účastníci hovoru soustředili na lidi, se kterými mluví, tráví videohovory tím, že se dívají sami na sebe a pořád se kontrolují.

Výsledky ukázaly, že nejvyšší míru VF měli účastníci, kteří sledovali video pozadí. „Mají vyšší úroveň videokonferenční únavy ve srovnání s těmi, kteří používají obrazové nebo rozmazané virtuální pozadí,“ sdělili vědci.

Uživatelé, kteří používají rozmazaná pozadí, měli vyšší VF než ti, kteří volí obyčejné statické obrázky. Čím to? „Náš mozek automaticky reaguje na nové informace v prostředí. To spotřebovává kognitivní zdroje, což pak zvyšuje kognitivní zátěž a následně vede k VF,“ vysvětlili vědci.

Klíčové podle vědců je, kolik nových informací je v pozadí obsaženo. „Obrazové pozadí zpočátku představuje nové informace, ale uživatelé mohou postupně přesunout svou pozornost jinam. Rozmazaná pozadí nové informace nepřinášejí, ale občas mohou uživatelé zahlédnout záblesk reálného prostředí, který představuje novou informaci. Video pozadí ale neustále představují nové informace, neustále přerušují pozornost uživatelů a kladou nároky na kognitivní zdroje.“

Virtuální příroda

Kromě typu pozadí může VF ovlivnit také prostředí, které je na něm zobrazeno. „Lidé, kteří používají pozadí s přírodní tématikou, uváděli nižší úroveň VF ve srovnání s ostatními,“ konstatovali vědci. Jiná pozadí, například kancelářské nebo veřejné prostory, mohou zvýšit tlak uživatelů na sebeprezentaci, jako by se v některém z těchto prostředí skutečně nacházeli, což také vede ke zvýšené únavě.

„V pracovním prostředí může být ideální volbou obrazové pozadí s přírodní tématikou,“ doporučují autoři výzkumu. Důležité je i to, aby uživatelé vhodně volili pozadí, protože různé kontexty vyžadují jejich různé typy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 10 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 11 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 13 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 13 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 15 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 17 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 17 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.