Michiganská univerzita

Obyvatelné planety by se v kosmu mohly ukrývat na místech, kde se dají pomocí současných přístrojů jen špatně odhalit, uvedli vědci z Michiganské univerzity, kteří nyní vytipovali oblast, v níž by se právě takové planety mohly nacházet. S potvrzením jejich existence může pomoct Webbův vesmírný dalekohled.

Většina živočišných druhů, od paviánů přes lidi až po koně, má jednu věc společnou: pokud je v raném věku postihne nějaká rána osudu, je velmi pravděpodobné, že jejich další život bude velmi obtížný. Biologové ale teď zjistili, že gorily jsou v tomto směru výjimkou, platí u nich pravý opak.

Zubní sklovina je nenahraditelná – lidský organismus ji neumí opravovat. A současně ji zatím neumíme nahradit ani pomocí technologií. Nový objev amerických lékařů přináší naději, že by se to mohlo změnit.

Lidská touha podat pomocnou ruku se vztahuje i na zvířata, a to už od prvních let života člověka. Tvrdí to vědci, kteří studovali, jak batolata interagují s přátelskými psy. Zjistili, že již dvouleté děti se snažily pomoci psům získat hračky a pamlsky, přestože se s nimi nikdy předtím nesetkaly a měly takřka nulovou šanci, že jim mazlíčci laskavost oplatí. Toto chování pomáhá vysvětlit, jak lidé domestikovali zvířata, díky čemuž se jim začalo dařit po celém světě.

Podle nové studie asteroid, který před 66 miliony let zasáhl Zemi a vedl k masovému vymírání, vyvolal také celoplanetární vlnu tsunami. Na svém začátku měla na výšku více než jeden kilometr a byla dostatečně velká na to, aby narušila oceánské dno tisíce kilometrů od místa dopadu na mexickém poloostrově Yucatán.

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Lockdowny, které významná část států světa využila pro řešení prvního roku pandemie covidu-19, zůstávají stále kontroverzním tématem. Pomohly, nebo spíše uškodily? Rozsáhlá studie Michiganské univerzity zkusila na tuto otázku odpovědět na případě Spojených států. Uzávěra podle ní na ochranu životů zafungovala, výsledek ale není jednoznačně pozitivní.

Indie je v současné době covidem-19 nejvíce postiženým státem světa. Od loňského vypuknutí pandemie už ohlásila více než 17,6 milionu případů. Řada expertů ale upozorňuje, že tato čísla vůbec neodráží realitu a možný počet nakažených je mnohem vyšší.

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Ornitolog Dave Willard po 40 let sbíral těla mrtvých ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu. Osobně také změřil více než 70 tisíc takto nalezených ptáků. Zjistil, že se ptáci v oblasti postupem času zmenšují. Podle studie, vypracované na základě jeho měření, došli nyní vědci k názoru, že se s postupujícím oteplováním klimatu zmenšuje u ptáků trup a zvětšuje rozpětí křídel. O studii informoval server BBC News.

Školní vzdělání nemusí být nudné „šprtání“ – v USA se pokoušejí vyvolat přirozený zájem žáků prostřednictvím počítačových on-line aplikací. Děti řeší třeba matematické úlohy a sbírají přitom úrovně jako ve videohrách. Z obávané písemky se tak může stát zábava, navíc v animovaném světě, který je dětem blízký.