Lidská touha podat pomocnou ruku se vztahuje i na zvířata, a to už od prvních let života člověka. Tvrdí to vědci, kteří studovali, jak batolata interagují s přátelskými psy. Zjistili, že již dvouleté děti se snažily pomoci psům získat hračky a pamlsky, přestože se s nimi nikdy předtím nesetkaly a měly takřka nulovou šanci, že jim mazlíčci laskavost oplatí. Toto chování pomáhá vysvětlit, jak lidé domestikovali zvířata, díky čemuž se jim začalo dařit po celém světě.
„Je opravu výjimečné vidět, jak brzy to začíná,“ uvedla evoluční antropoložka Rachna Reddyová z Harvardovy univerzity, která studii vedla. „Od raného stadia našeho vývoje máme tendence chovat se prosociálně k ostatním lidem, snažit se pochopit, co se děje v jejich myslích,“ řekla. Její výzkum ukazuje, že také batolata „mají motivaci a schopnost poskytnout toto pomocné chování“.
Přátelské chování vůči jiným živočišným druhům, a to i u dětí, které se teprve učí chodit a mluvit, možná pomohlo lidem prosperovat po celém světě, domnívají se vědci. Zdánlivě altruistické činy, jako je nechávání jídla pro zvířata, mohly být základem praktik, které vedly k domestikaci různých druhů, včetně psů, koček, krav, prasat, ovcí a koní.
Psi mají s lidmi dlouhou a jedinečnou evoluční historii. Nedávné analýzy naznačují, že tato zvířata se od vlků geneticky oddělila již před třiadvaceti tisíci lety.
Bez zvířat by člověk nebyl člověkem
„Domestikace zvířat byla pro přežití člověka skutečně výhodná. Opravdu nám umožnila žít a prosperovat, je v tom obrovský evoluční přínos,“ řekla Reddyová. Podle vědkyně je ale skutečnou záhadou, proč a jak k ní lidé dospěli. Nynější studie by mohla být důkazem, který ji pomůže rozuzlit.
Vědci sledovali 97 batolat ve věku 20 až 47 měsíců a studovali, jak interagují se třemi přátelskými psy – Fionou, Henrym a Seymourem – v laboratoři na Michiganské univerzitě. Výzkumníci při experimentech házeli hračky a pamlsky mimo dosah psů, ale tak, aby dopadly na stranu plotu, za kterým byly malé děti.
Podle vědců byla dvakrát větší pravděpodobnost, že batolata psům podají hračky a pamlsky, když o ně zvířata dala projevila zájem, například kňučením. Děti jim pomohly v polovině případů, kdy psi předměty chtěli, ale jen ve čtvrtině případů, kdy nedali najevo žádný zájem.
Děti ještě častěji pomáhaly, když měly doma psa nebo když bylo zvíře živější a když šlo o pamlsek, a ne o hračku, popsali vědci.
„Již dlouho se ví, že batolata vyjdou vstříc lidem v nesnázích, a to i cizím,“ uvedl další z autorů studie, Henry Wellman z Michiganské univerzity. Nebylo však jasné, jestli tento altruismus platí i pro jiné živočišné druhy. Tato studie podle Wellmana prokázala, že tomu tak je minimálně u psů. Ke zjištění toho, zda by pomohly například králíkům či kuřatům, by byl zapotřebí další výzkum. „Psi dávají lidem neustále signály, navazují spoustu očních kontaktů,“ řekla Reddyová. „Myslím, že u koček by bylo opravdu náročné zjistit, co chtějí,“ dodala.
