Nepravidelný spánek zvyšuje nebezpečí vzniku deprese, ukazuje výzkum

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Na blahodárné účinky pravidelného spánkového režimu pro lidské zdraví upozorňují odborníci dlouhodobě. Vědci z Michiganské univerzity se nyní zaměřili na to, jak tento faktor může ovlivňovat psychiku.

Pro svůj experiment měl tým k dispozici celkem 2115 čerstvě vystudovaných lékařů, jejichž průměrný věk byl 27 let. Vědci sice připustili, že se nejedná o reprezentativní vzorek celé společnosti, jde ale o poměrně velké množství lidí, kteří se během několika měsíců nacházeli v obdobné životní situaci.

Klíčová je pravidelnost

Studii tým provedl díky nositelné elektronice, smartphonovým aplikacím a dotazníkům. I když tento typ zařízení nedokáže měřit spánek tak přesně jako přístroje v laboratoři, umožnil jim dlouhodobě pozorovat velké množství lidí –⁠ a to aniž by je to v noci nějak rušilo.

„Díky těmto technologiím můžeme sledovat behaviorální a fyziologické faktory duševního zdraví v mnohem větším měřítku a přesněji než dříve. To nám otevírá zajímavé výzkumné možnosti,“ tvrdí neurovědkyně Yu Fangová z Michiganské univerzity. 

Následná analýza ukázala, že účastníci spící nepravidelně častěji trpěli špatnou náladou. Vykazovali také vyšší skóre deprese. To podle vědců svědčí o tom,  že režim je v tomto ohledu stejně důležitý jako to, kolik hodin člověk v posteli stráví. Lidem tak doporučují, aby se snažili dbát na to, aby uléhali i vstávali každý den přibližně ve stejnou dobu.

„Podle našich zjištění je konzistence spánku nedoceněným faktorem, na který se potřebujeme při léčbě depresí a ve snahách o zlepšení kvality života zaměřit,“ poznamenal neurovědec Srijan Sen z Michiganské univerzity.

V budoucnu se vědci ve svém výzkumu chtějí zaměřit i na další aspekty spánkové hygieny. Chtějí také sledovat různé skupiny lidí, a to třeba rodiče malých dětí, kteří často nemohou mít svůj spánkový režim zcela pod kontrolou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 20 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...