Nepravidelný spánek zvyšuje nebezpečí vzniku deprese, ukazuje výzkum

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Na blahodárné účinky pravidelného spánkového režimu pro lidské zdraví upozorňují odborníci dlouhodobě. Vědci z Michiganské univerzity se nyní zaměřili na to, jak tento faktor může ovlivňovat psychiku.

Pro svůj experiment měl tým k dispozici celkem 2115 čerstvě vystudovaných lékařů, jejichž průměrný věk byl 27 let. Vědci sice připustili, že se nejedná o reprezentativní vzorek celé společnosti, jde ale o poměrně velké množství lidí, kteří se během několika měsíců nacházeli v obdobné životní situaci.

Klíčová je pravidelnost

Studii tým provedl díky nositelné elektronice, smartphonovým aplikacím a dotazníkům. I když tento typ zařízení nedokáže měřit spánek tak přesně jako přístroje v laboratoři, umožnil jim dlouhodobě pozorovat velké množství lidí –⁠ a to aniž by je to v noci nějak rušilo.

„Díky těmto technologiím můžeme sledovat behaviorální a fyziologické faktory duševního zdraví v mnohem větším měřítku a přesněji než dříve. To nám otevírá zajímavé výzkumné možnosti,“ tvrdí neurovědkyně Yu Fangová z Michiganské univerzity. 

Následná analýza ukázala, že účastníci spící nepravidelně častěji trpěli špatnou náladou. Vykazovali také vyšší skóre deprese. To podle vědců svědčí o tom,  že režim je v tomto ohledu stejně důležitý jako to, kolik hodin člověk v posteli stráví. Lidem tak doporučují, aby se snažili dbát na to, aby uléhali i vstávali každý den přibližně ve stejnou dobu.

„Podle našich zjištění je konzistence spánku nedoceněným faktorem, na který se potřebujeme při léčbě depresí a ve snahách o zlepšení kvality života zaměřit,“ poznamenal neurovědec Srijan Sen z Michiganské univerzity.

V budoucnu se vědci ve svém výzkumu chtějí zaměřit i na další aspekty spánkové hygieny. Chtějí také sledovat různé skupiny lidí, a to třeba rodiče malých dětí, kteří často nemohou mít svůj spánkový režim zcela pod kontrolou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...