Změna klimatu mění ptáky: zmenšují se jim těla, zvětšují křídla

Ornitolog Dave Willard po 40 let sbíral těla mrtvých ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu. Osobně také změřil více než 70 tisíc takto nalezených ptáků. Zjistil, že se ptáci v oblasti postupem času zmenšují. Podle studie, vypracované na základě jeho měření, došli nyní vědci k názoru, že se s postupujícím oteplováním klimatu zmenšuje u ptáků trup a zvětšuje rozpětí křídel. O studii informoval server BBC News.

Autoři tvrdí, že studie představuje jeden z největších ornitologických výzkumů svého druhu a že její poznatky jsou důležité pro pochopení, jak se zvířata přizpůsobují změnám klimatu. Studie zahrnula celkem 52 druhů severoamerického stěhovavého ptactva.

„Zjistili jsme, že téměř všechny druhy se zmenšují,“ řekl vedoucí výzkumu Brian Weeks, působící jako docent na katedře životního prostředí na Michiganské univerzitě. „Druhy byly rozmanité, ale reagovaly podobně. Konzistence je šokující,“ dodal.

Svět se mění a ptáci na to reagují

Studie reakcí zvířat na klimatické změny se často zaměřují na geografické aspekty či načasování životních událostí, jako jsou trasy migrace a rozmnožování. Tato studie však naznačuje, že třetím zásadním aspektem je morfologie, tedy zkoumání stavby samotných organismů.

„To je jeden z hlavních důsledků,“ míní Weeks. „Je těžké pochopit, jak se druh přizpůsobí, aniž bychom brali v úvahu všechny tři tyto aspekty.“

Zjištění ukázala, že v letech 1978 až 2016 se délka spodní části nohou ptáků zkrátila o 2,4 procenta. Současně se křídla prodloužila o 1,3 procenta. Důkazy tak svědčí o tom, že oteplování způsobilo zmenšení těla, což se kvůli zachování migrace kompenzovalo prodloužením délky křídla.

„Migrace je neuvěřitelně náročná věc, kterou stěhovaví ptáci dělají,“ uvedl Weeks a vysvětlil, že menší velikost těla vyžaduje menší výdej energie k dokončení dlouhého putování. A největší pravděpodobnost přežít na dálkových trasách měli ptáci s delším rozpětím křídel, která kompenzovala jejich menší těla.

„Herkulovské úsilí“ Davea Willarda

Vědci si nejsou zcela jisti, proč vyšší teploty způsobují zmenšování ptáků. Jedna teorie tvrdí, že menší zvířata se lépe ochlazují, tedy rychleji ztrácí tělesné teplo díky většímu poměru povrchu k objemu.

Shromáždění vzorků podle Weekse umožnilo „herkulovské úsilí“ Davea Willarda, spoluautora studie a ornitologa ve Field Museum v Chicagu. Willard začal v roce 1978 po ránu chodit okolo výškových budov během jarního a podzimního stěhování ptáků a sbírat exempláře, které do mrakodrapů narazily.

Ptáci obvykle migrují v noci a přitahuje je umělé světlo budov, což způsobuje smrtící nárazy do oken. Při těchto srážkách každý rok přijdou o život odhadem stovky milionů ptáků.

„(Willard) tehdy nepomýšlel na studii. Jen si myslel, že by to mohlo být v budoucnu užitečné,“ řekl Weeks. Postupem let ke sběru přispělo mnoho dalších dobrovolníků a vědců. Willard změřil všech 70 716 exemplářů sám a za pomoci stejných metod.

Studie, která byla tento měsíc publikována v časopise Ecology Letters, je postavena na rostoucím množství důkazů, podle kterých se zvířata během oteplování klimatu zmenšují. K stejnému zjištění dospěla v roce 2014 studie o vysokohorských kozách a v témže roce studie o mlocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 9 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 16 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 19 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 22 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...