Webbův teleskop nahlédl za závoj Orionu

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Na fotografii je zachycená „hvězdná školka“, která se nachází v souhvězdí Orion 1350 světelných let od Země, v podobném prostředí, v jakém se před více než 4,5 miliardy let zrodila naše vlastní sluneční soustava. Pojmem hvězdná školka se označuje místo, kde je blízko sebe spousta mladých hvězd. Astronomové se o tuto oblast zajímají, aby lépe pochopili, co se stalo během prvních milionů let vývoje naší planety.

Na vzniku těchto snímků se podílelo více než sto vědců z osmnácti zemí. „Úchvatné snímky mlhoviny v Orionu nám vyrazily dech,“ uvedla v prohlášení skupina astrofyziků ze Západní univerzity. „Tato nová pozorování nám umožňují lépe pochopit, jak masivní hvězdy proměňují plynné a prachové mračno, v němž se rodí,“ dodali.

Mlhoviny jsou zakryté velkým množstvím prachu, který funguje jako jakýsi závoj, za nímž se skrývají samotné hvězdy. Tento prach znemožňoval jejich pozorování dalekohledy ve viditelném světle, jako je třeba Hubbleův vesmírný dalekohled, Webbův předchůdce. Nový teleskop ale pracuje především v infračerveném spektru a prachem proniká, což umožnilo za závoj nahlédnout.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Hubbleova teleskopu
Zdroj: NASA

Za závojem

Skrývaly se za ním fascinující struktury kosmických objektů, které dokázal Webbův teleskop odhalit až do velikosti naší sluneční soustavy. Patří mezi ně hustá vlákna hmoty, která by se mohla stávat zdrojem vzniku novým generacím hvězd. Dalšími objekty, které astronomové spatřili, byly formující se hvězdné systémy skládající se z centrální protohvězdy obklopené diskem prachu a plynu, v němž vznikají planety.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Spitzerova teleskopu
Zdroj: NASA

„Doufáme, že se nám podaří porozumět celému cyklu zrodu hvězd,“ doufá Edwin Bergin, vedoucí katedry astronomie na Michiganské univerzitě a člen mezinárodního výzkumného týmu. „Na tomto snímku se díváme na tento cyklus, kdy první generace hvězd v podstatě ozařuje materiál pro další generaci. Neuvěřitelné struktury, které pozorujeme, nám podrobně vysvětlí, jak probíhá cyklus zrodu hvězd v naší galaxii i mimo ni.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 10 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
včera v 04:19‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.