Webbův teleskop nahlédl za závoj Orionu

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Na fotografii je zachycená „hvězdná školka“, která se nachází v souhvězdí Orion 1350 světelných let od Země, v podobném prostředí, v jakém se před více než 4,5 miliardy let zrodila naše vlastní sluneční soustava. Pojmem hvězdná školka se označuje místo, kde je blízko sebe spousta mladých hvězd. Astronomové se o tuto oblast zajímají, aby lépe pochopili, co se stalo během prvních milionů let vývoje naší planety.

Na vzniku těchto snímků se podílelo více než sto vědců z osmnácti zemí. „Úchvatné snímky mlhoviny v Orionu nám vyrazily dech,“ uvedla v prohlášení skupina astrofyziků ze Západní univerzity. „Tato nová pozorování nám umožňují lépe pochopit, jak masivní hvězdy proměňují plynné a prachové mračno, v němž se rodí,“ dodali.

Mlhoviny jsou zakryté velkým množstvím prachu, který funguje jako jakýsi závoj, za nímž se skrývají samotné hvězdy. Tento prach znemožňoval jejich pozorování dalekohledy ve viditelném světle, jako je třeba Hubbleův vesmírný dalekohled, Webbův předchůdce. Nový teleskop ale pracuje především v infračerveném spektru a prachem proniká, což umožnilo za závoj nahlédnout.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Hubbleova teleskopu
Zdroj: NASA

Za závojem

Skrývaly se za ním fascinující struktury kosmických objektů, které dokázal Webbův teleskop odhalit až do velikosti naší sluneční soustavy. Patří mezi ně hustá vlákna hmoty, která by se mohla stávat zdrojem vzniku novým generacím hvězd. Dalšími objekty, které astronomové spatřili, byly formující se hvězdné systémy skládající se z centrální protohvězdy obklopené diskem prachu a plynu, v němž vznikají planety.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Spitzerova teleskopu
Zdroj: NASA

„Doufáme, že se nám podaří porozumět celému cyklu zrodu hvězd,“ doufá Edwin Bergin, vedoucí katedry astronomie na Michiganské univerzitě a člen mezinárodního výzkumného týmu. „Na tomto snímku se díváme na tento cyklus, kdy první generace hvězd v podstatě ozařuje materiál pro další generaci. Neuvěřitelné struktury, které pozorujeme, nám podrobně vysvětlí, jak probíhá cyklus zrodu hvězd v naší galaxii i mimo ni.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 1 hhodinou

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 3 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026
Načítání...