Indii dochází lůžka, léky i kyslík. Evropa a USA pošlou těžce zasažené zemi pomoc

Nahrávám video

Indie se dál potýká s mohutným vzedmutím koronavirové pandemie. Druhá nejlidnatější země světa již pátý den v řadě hlásí rekordní denní bilanci nových infekcí. Úřady za poslední den zaznamenaly 352 991 nakažených a 2812 obětí epidemie. Většina nemocnic v metropoli Dillí a řadě dalších měst již nemá volná lůžka a nakažení jsou tak nuceni léčit se doma nebo shánět léky na černém trhu. Spojené státy, Evropská unie i Velká Británie pošlou do Indie ochranné pomůcky a bomby s kyslíkem, kterých je v zemi kritický nedostatek.

Koronavirová situace je v asijské zemi kritická. Nákaza se zde doposud potvrdila u 17,31 milionu lidí, téměř dvě stě tisíc nakažených po nemoci zemřelo. Sedmidenní průměr nově infikovaných na milion obyvatel podle webu Our World in Data v Indii činí skoro 225. Úřady ale v přepočtu na obyvatele provádí relativně málo testů, a tak skutečný počet nakažených bude zřejmě ještě mnohem vyšší. 

Indická vláda rozhodla o okamžitém zapojení armády do boje s pandemií. Premiér Naréndra Módí vyzval obyvatele, aby se chovali co nejobezřetněji a aby se nechali v nejbližším možném termínu naočkovat. „Tato bouře otřásla národem,“ prohlásil. Jeho vláda přitom čelí kritice, že sama polevila v ostražitosti a povolila konání obřích předvolebních mítinků nebo pořádání náboženského festivalu, který přitáhl statisíce věřících, či že selhává v péči o nemocné. 

„Indie je obrovská země, vládě bych v tomto smyslu asi nic nevyčítal. Indie je federace, má 29 svazových států,“ komentuje to indolog Zdeněk Štipl. „Centrální vláda by sice mohla vyhlásit lockdown na centrální úrovni, ale to se zatím neděje. Teď uzavírky probíhají na úrovni svazových států, v posledních dnech jich přibývá,“ dodal odborník z Filozofické fakulty UK.

Například ve státě Karnátaka na jihu Indie, kde leží také technologická metropole Béngalúru, v úterý večer začne platit čtrnáctidenní uzávěra. Dvanáctimilionové město Béngalúru za neděli ohlásilo více než dvacet tisíc nových případů. 

„Zároveň je třeba si uvědomit, že Indie je stále ještě relativně chudá země, i když tam žijí bohatí lidé. A udělat centrální lockdown pro indickou ekonomiku, to by skutečně bylo devastující,“ dodal Štipl. 

BBC: Twitter dostal příkaz mazat negativní příspěvky o vládě

Kabinet nicméně nařídil firmě Twitter, aby na své sociální síti odstraňovala příspěvky, které kritizují postup úřadů při řešení krize, napsal v pondělí zpravodajský server BBC News. Společnost potvrdila, že některé materiály v zemi zablokovala. O jaké příspěvky se jednalo, ale neupřesnila.

Podle mediálních zpráv mezi nimi byl například tweet jednoho z ministrů státu Západní Bengálsko, jenž přímou odpovědnost za katastrofální situaci připsal Módímu. Smazán byl údajně také příspěvek jistého herce, který upozornil na pořádání masových předvolebních mítinků. „Vládě připadá jednodušší mazat tweety než zajistit kyslík,“ komentoval zásah úřadů další z diskutérů.

Indové kupují léky na černém trhu

Vzhledem k přeplněným nemocnicím vzalo mnoho obyvatel záležitost „do vlastních rukou“ a obrátilo se na černý trh, píše BBC. Zoufalství vede některé lidi k obchodování s pouličními dealery a obchodníky s léky, u kterých mnohdy nelze ověřit jejich věrohodnost.

Černý trh s léky a zdravotními pomůckami proti koronaviru bují nejen v Dillí, ale i Noidě, Lucknowu, Allahabádu či Indauru. Zároveň ho přiživují prodejci lékařských pomůcek, z nichž někteří si za přípravky účtují až desetkrát více, než je jejich původní cena, tvrdí BBC.

Situace je „zoufalá“ především v Dillí, kde v nemocnicích došla volná lůžka pro pacienty a zásoby kyslíku. Tamní zdravotnická zařízení se potýkají s velkým náporem pacientů a musejí proto odmítat nemocné. Rodiny infikovaných si tak najímají sestry a lékaře, aby udržely své milované naživu.

Nakažený pacient vdechuje kyslík v autě poblíž Dillí
Zdroj: ČTK/AP/Altaf Qadri

Většina indických obyvatel si takovou péči ovšem dovolit nemůže. Existuje několik případů, kdy nakažení lidé zemřeli na prazích nemocnic, protože si nemohli dovolit léky nebo kyslík ani na černém trhu, tvrdí britský zpravodajský web.

Na černém trhu jsou přitom nabízeny i falešné léky. BBC se s pochybami obrátila na obchodníka, který nabízel remdesivir vyrobený firmou, jež není na seznamu společností s licencí k výrobě tohoto léku v Indii. Na krabičce bylo navíc množství pravopisných chyb. Prodejce ale tvrdil, že se „stoprocentně jedná o originál“.

Úřady se proti obchodníkům s falešnými léky pokusily zakročit v několika indických regionech, podle BBC došlo k několika zatčením, nicméně „se nezdá, že by to nelegální byznys nějak ovlivnilo“.

Relativně málo očkovaných

Poměrně nízký je i počet očkovaných v zemi. „Sto čtyřicet milionů obyvatel získalo první vakcínu, něco přes dvacet milionů má i druhou vakcínu za sebou. Pořád je to málo,“ uvádí Štipl s odkazem skutečnost, že Indie má miliardu tři sta milionů obyvatel.

„Z médií se zdá, že panuje určitá nedůvěra vůči očkování. Vláda se s tím snaží bojovat, jsou všelijaké provakcinační kampaně, do nichž se zapojují celebrity indického filmu,“ dodává indolog. 

Svět nabízí pomoc

Mnoho světových zemí na koronavirovou situaci v Indii zareagovalo nabídkou pomoci. Například americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že Spojené státy do Indie okamžitě pošlou zdravotnické vybavení, ochranné prostředky a ingredience na výrobu vakcín. Ministr zahraničí Antony Blinken podle internetového portálu deníku The Times of India také slíbil, že USA urychleně zajistí další pomoc pro lidi a tamní „hrdiny ve zdravotnictví“.

Podobně se vyjádřil i britský premiér Boris Johnson s tím, že ostrovní stát už začal připravovat ventilátory a kyslíkové koncentrátory na pomoc indickému zdravotnictví. První materiál má dorazit v úterý. „Stojíme Indii po boku jako přítel a partner ve velmi znepokojivé době boje proti koronaviru,“ prohlásil Johnson.

Francie podle vyjádření úřadu prezidenta Emmanuela Macrona rovněž pošle v nejbližších dnech kyslík a respirátory.

V neděli slíbila tamní vládě zdravotní pomůcky také Evropská komise. Podle její předsedkyně EU aktivuje svůj mechanismus civilní ochrany, který od roku 2001 umožňuje členským zemím koordinovat pomoc a vyslat ji do celého světa v případě nouzové situace velkého rozsahu, kdy postižený stát nedokáže ochránit své občany. „EU sdílí zdroje k rychlé odpovědi na žádost Indie o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU,“ uvedla šéfka unijní exekutivy na Twitteru. 

Evropský komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič předtím také uvedl, že koordinační centrum rychlé reakce ERCC už kontaktuje členské státy, které jsou ochotné Indii poskytnout kyslík a léky.

Německá kancléřka Angela Merkelová během neděle oznámila, že i její vláda je připravena poskytnout Indii pomoc. „Lidem v Indii chci vyjádřit svůj soucit vzhledem ke strašnému utrpení, které jim koronavirus znovu způsobil. Boj proti pandemii je naším společným bojem. Německo stojí solidárně bok po boku s Indií. Připravíme co nejrychleji podpůrnou misi,“ slíbila. To samé ohlásil i ministr zahraničí Heiko Maas.

Připojil se i Pákistán

Indii chce pomoci také sousední Pákistán, přestože mezi Islamábádem a Dillí dlouhodobě panují napjaté diplomatické vztahy. Ministerstvo zahraničí během soboty v prohlášení uvedlo, že je připraveno zemi poskytnout zdravotní pomůcky včetně respirátorů a ventilátorů, napsal web The Times of India.

Pákistánský premiér Imran Chán na Twitteru vyjádřil solidaritu s tím, že obě země musí čelit koronavirové nákaze společně. „Naše modlitby za rychlé uzdravení směřují ke všem, kteří kvůli pandemii trpí v našich sousedstvích nebo ve světě,“ napsal.

Evropa omezuje cestování, Bangladéš uzavřel hranice

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že se zatím ví jen málo o možné větší nebezpečnosti a nakažlivosti indické varianty koronaviru. WHO zatím tuto variantu nezařadila mezi zvlášť znepokojivé, za které považuje britskou, jihoafrickou a brazilskou mutaci. Podle obvykle dobře informovaného serveru Politico nicméně státy Evropské unie zakážou vstup většině cestujících z Indie, aby se v Evropě tato varianta nerozšířila.

Velká Británie už v pátek Indii zařadila na seznam červených zemí, čímž prakticky zakázala cesty z Indie. Přísnější cestovní omezení vůči Indii zavedly také Německo, Spojené státy, Kanada, Izrael, Kuvajt, Itálie či Nizozemsko. Bangladéš své hranice s Indií v pondělí zcela uzavřel.

Od úterý zakázala cesty do Indie i Česká republika. Indii nově zařadí mezi země, kde je extrémní riziko šíření nových variant koronaviru. Do Česka se z Indie budou moci vrátit pouze Češi a rezidenti žijící v Česku. Před odletem z Indie budou muset absolvovat PCR test, poté do 24 hodin po vstupu na české území jej budou muset zopakovat. Třetí PCR test budou muset lidé absolvovat mezi 10. a 14. dnem od příletu. Během celé této doby budou muset být v karanténě. 

Pohřeb nakaženého koronavirem v Indii
Zdroj: Anupam Nath/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuz se otevře v neděli, hned po podpisu dohody s Íránem, tvrdí Trump

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.
19:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrazem: Přehlídka, přelet a davy v ulicích. Karel III. slavil oficiální narozeniny

Britský král Karel III. má sice narozeniny až v listopadu, oficiálně je ale slaví v červnu společně s Brity. Ani letos nechyběla vojenská přehlídka a procesí, v němž se král a jeho rodina vydali usazeni v kočáře z Buckinghamského paláce do ulic. V Británii se mezitím probírá, s kolika penězi může armáda počítat.
před 3 hhodinami

Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.
před 4 hhodinami

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady hlásí téměř dvě desítky zraněných po ruských útocích.
před 12 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 14 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 15 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 16 hhodinami
Načítání...