Nejméně deset tisíc lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob, kterou schválil Spolkový sněm. Další tisíce lidí se shromáždily na jiných místech metropole. Z davu na policisty létaly kameny a dělobuchy, policie rozháněla demonstranty vodními děly. Součástí novely zákona je udržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků to považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.
Kvůli změně protiinfekčního zákona protestovaly v Berlíně tisíce lidí, policie je rozháněla vodními děly
On-line přenos
Šíření koronaviru - listopad
- 22:37
Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".
- 22:23
Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.
- 21:49
Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.
Demonstrace v Berlíně začala jako poklidná. Jedním z důvodů eskalace napětí byl požadavek, aby protestující dodržovali karanténní opatření včetně nošení roušek. Úřady pořadatele opakovaně vyzývaly, aby zajistili pořádek. Když se tak nestalo, přikročila policie k rozehnání davu.
Kvůli neochotě účastníků místo opustit nasadila policie vodní děla. Proti davu následně nastoupily pořádkové jednotky, které začaly účastníky vytlačovat směrem od budovy Reichstagu k Braniborské bráně. Jejich postup se ale střetl s odporem lidí, kteří místo odmítali opustit i přes nasazení vodních děl.
Zásah police proti demonstratům v Berlíně
Policejní kordon se pokusil jeden z demonstrantů prorazit klavírem, na který se předtím na demonstraci hrálo. To se mu ale nepodařilo a policisté útočníka zadrželi. Celkem odvedli 365 lidí. Deset policistů utrpělo zranění, z toho tři těžká, informoval deník Der Tagesspiegel. Agentura DPA uvedla, že se demonstranti začali rozcházet kolem půl čtvrté odpoledne.
Na Twitteru se také objevily falešné zprávy, které se vydávaly za prohlášení policie. Jeden z takových tweetů uváděl, že policie získala od vlády rozkaz střílet, pokud demonstranti neustoupí. Další zase tvrdil, že vodní děla demonstranty postřikují chemickými a vakcinačními látkami.
Demonstrace se měly původně konat před budovou Reichstagu, ve které sídlí Spolkový sněm. Ministerstvo vnitra zde ale z obav před násilnostmi a možného útoku na budovu parlamentu pořádání protestů zakázalo. Vstup do vládní čtvrti, kde jsou budovy parlamentu i sídlo kancléřky Angely Merkelové, byl veřejnosti zapovězen.
Čeká se už jen na podpis prezidenta
Novelu protiinfekčního zákona jako první schválil Spolkový sněm, po něm podle očekávání i druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země. Očekává se, že právní předpis ještě ve středu podepíše i prezident Frank-Walter Steinmeier.
Stávající podoba zákona podle těch, kteří novinku podporují, nepočítá s pandemií současného rozsahu, proto má novela zajistit lepší právní rámec pro současná protikoronavirová omezení.
Do zákona tak doplňuje nový paragraf, ve kterém jsou uvedeny konkrétní karanténní opatření, které zemské vlády a příslušné úřady mohou v boji proti pandemii nařídit. Ve výčtu nechybí dodržování odstupů mezi lidmi, omezení kontaktů v soukromí i na veřejnosti, zákazy cestování, ubytování v hotelích či penzionech, zákazy kulturních, sportovních či jiných volnočasových aktivit, uzavření obchodů, ale také nošení roušek.
Novela rovněž uvádí, že podobné restrikce práv občanů musí být omezena na čtyři týdny. Prodloužení bude možné jen, pokud k tomu budou pádné důvody. Reformu podpořilo 415 poslanců, proti jich bylo 236 a osm se hlasování zdrželo.
Evropská komise doporučila používání rychlotestů
Evropská komise doporučila zemím Evropské unie, aby v zájmu usnadnění přeshraničních cest v době pandemie využívaly koronavirové rychlotesty. Sjednocení testovacích metod, kterými chce EK podpořit mimo jiné strádající dopravce a cestovní ruch, ale nemá podporu u všech států.
Pro vzájemné uznávání výsledků testů a možnost širokého využívání antigenních rychlotestů se koncem října vyslovili unijní prezidenti a premiéři během videosummitu věnovaného koordinaci opatření proti covidu-19.
Epidemiologové jednotlivých zemí však mají rozdílné názory zejména na to, zda by nasazení méně spolehlivých rychlotestů nemohlo mít negativní vliv na šíření nákazy. Jejich používání žádají hlavně aerolinky, kterým kvůli pandemii ubylo klientů. Od rychlotestů si slibují, že se jim alespoň část klientů vrátí.
Německé předsednictví EU zjistilo, že „velká skupina“ zemí považuje diskusi o „minimálních společných standardech za předčasnou“. O návrhu EK by měli ve čtvrtek diskutovat unijní lídři při další videokonferenci, neočekává se však, že by se na používání rychlotestů shodli.
Dánský ministr rezignuje kvůli vybíjení norků
Dánský ministr potravin a zemědělství Mogens Jensen oznámil, že se rozhodl odstoupit v souvislosti s nařízením vybít kompletní populaci chovných norků v zemi, protože se u části těchto zvířat objevila mutace koronaviru.
S vybíjením infikovaných zvířat začala dánská vláda již v říjnu, později ale přiznala, že nařízená likvidace zdravých zvířat nemá oporu v zákonech. „Omlouvám se… a přijímám za tento krok plnou odpovědnost,“ řekl Jensen dánské vysílací stanici DR.
V úterý dánská vláda uvedla, že se jí podařilo získat v parlamentu většinovou podporu pro legalizaci jejího plánu na vybití všech 17 milionů norků. Celá kauza ale již pošramotila pověst kabinetu premiérky Mette Frederiksenové, která byla oceňována, jak se jí pomocí přísných karanténních opatření doposud dařilo zvládat koronavirovou krizi. Zatímco v červenci vládě důvěřovalo více než 75 procent obyvatel, v polovině listopadu byla podpora již jen něco přes 50 procent.
Opozičním výzvám k rezignaci už čelí i premiérka. Frederiksenová se za kontroverzní opatření veřejně omluvila a obvinila z omylu ministerstvo zemědělství. Ze zprávy o vyšetřování záležitosti přitom vyplývá, že rozhodnutí vybít všechny norky přijali kolektivně všichni významní ministři.
Čínská vakcína je podle studie bezpečná
Experimentální vakcína proti koronaviru CoronaVac čínské firmy Sinovac je údajně bezpečná a vyvolává rychlou imunitní reakci. Informovala o tom společnost s tím, že úroveň vytvořených protilátek je však nižší než u lidí, kteří prodělali nemoc covid-19. Studie firmy Sinovac byla vypracovaná na základě druhé fáze klinických testů.
Výzkumníci na základě svých zkušeností s jinými vakcínami a předchozím testováním na makacích uvedli, že by proti koronaviru měla poskytovat dostatečnou ochranu. Čínská studie přichází poté, co tento měsíc americké farmaceutické firmy Pfizer a Moderna, jakož i Rusko oznámily, že jejich experimentální vakcíny byly účinné z 90 a více procent.
„Naše zjištění ukazuje, že CoronaVac je schopna vyvolat rychlou reakci protilátek během čtyř týdnů od očkování, které se provádí dvěma dávkami v intervalu 14 dní,“ uvedl jeden z autorů studie Ču Feng-cchaj v doprovodném prohlášení.
CoronaVac a další experimentální vakcíny vyvíjené v Číně momentálně procházejí závěrečnou, tedy třetí fází rozsáhlého testování, kterou Sinovac provádí v Indonésii, Brazílii a Turecku.
Nejvíce úmrtí od vypuknutí epidemie
Rusko i Ukrajina zaznamenaly za poslední den dosud nejvíce úmrtí v souvislosti s koronavirem od začátku pandemie. Moskva hlásí 456 zemřelých, Kyjev 246 mrtvých s covidem-19. V Rusku tak dosud s nákazou zemřelo 34 387 pacientů, na Ukrajině 10 112. Maximum zaznamenalo také Polsko, kde za poslední den zemřelo 603 lidí, dohromady už 11 451.
Rusko také oznámilo, že koronavirus SARS-CoV-2 se za uplynulý den prokázal u téměř jednadvaceti tisíc lidí. To je nejmenší denní přírůstek od 11. listopadu, podotýká agentura TASS. V zemi, ve které žije zhruba146 milionů lidí, se nákaza potvrdila už skoro u dvou milionů lidí.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví oznámilo 12 496 nově potvrzených případů koronaviru, což je druhý nejvyšší denní přírůstek od vyhlášení pandemie. Dosavadní maximum připadá na 14. listopad, kdy testy potvrdily nákazu u 12 524 osob. Více než čtyřicetimilionová země hlásí zhruba 570 tisíc potvrzených nákaz.
Polské ministerstvo zdravotnictví rovněž eviduje 19 883 nově potvrzených případů nákazy za poslední den. Náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska se v souvislosti s nárůstem vyjádřil optimisticky. „Dobré zprávy jsou, že počty případů nenarůstají. Restrikce, které jsme zavedli, fungují,“ uvedl.