V Anglii začíná uzávěra, od soboty čeká i Řecko. Dánsko kvůli koronaviru zlikviduje chovy norků

4 minuty
Události: Situace ohledně nákazy koronaviru v zahraničí
Zdroj: ČT24

V Anglii vstupuje v platnost další striktní opatření proti šíření koronaviru – měsíční uzávěra, kterou britská vláda schválila v sobotu. Země ve středu zaznamenala 492 úmrtí, což je nejvíce od poloviny května a jeden z nejvyšších počtů úmrtí za jeden den v Evropě. Od soboty vstoupí do celostání karantény i Řecko. Vatikán zavírá kvůli nákaze svá muzea, Kypr zavádí noční zákaz vycházení.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

V Anglii smějí od čtvrtka lidé vycházet ven jen v nutných případech a musí omezit společenské kontakty. V provozu zůstávají pouze nezbytné služby, zavřeno musí mít restaurace a bary. Školy však zůstávají otevřené.

Ve středeční rozpravě v dolní komoře parlamentu premiér Boris Johnson uvedl, že pravidla „automaticky vyprší 2. prosince“. Přísnější opatření, než která platila do středy v Anglii, zavedly v minulých týdnech ostatní části Británie, a sice Skotsko, Wales a Severní Irsko.

K novým omezením přistoupil také nejmenší stát na světě, Vatikán. Od čtvrtka až do 3. prosince jsou uzavřena Vatikánská muzea, která jsou pro církevní stát významným zdrojem příjmů. Generální audience s papežem se uskutečňují skrze videopřenos jako při první vlně epidemie. „Budiž nám to ponaučením, že musíme velice dbát na pravidla stanovená úřady,“ uvedl ve středu papež František.

Kypr zavádí do 30. listopadu zákaz vycházení od 23:00 do 05:00. Středomořský stát, kde žije 1,2 milionu obyvatel, ve středu zaznamenal 166 nových případů koronaviru, od začátku epidemie jich je 5100. Pacientů s onemocněním covid-19 umřelo 26.

Nová opatření hlásí i Řecko a Paříž

Na tři týdny čekají od soboty celostátní karanténní opatření i Řecko. Oznámil to premiér Kyriakos Mitsotakis, podle kterého se tím vláda snaží zastavit „agresivní“ nárůst infekcí a zvýšený počet pacientů na jednotkách intenzivní péče, píše deník Kathimerini. Řecko si co do bilance nakažených koronavirem vedlo v porovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně dobře, podotýká agentura DPA. V posledních týdnech však počty potvrzených případů prudce vzrostly.

V případě Řecka jde od počátku epidemie covidu-19 již o druhou plošnou uzávěru. Stejně jako na jaře budou Řekové z domu moci vyjít pouze za prací, nákupem nezbytností, sportem nebo k lékaři. O svých důvodech musí vládu informovat prostřednictvím SMS zprávy. Zavřené budou všechny obchody kromě těch prodávajících nezbytné zboží. Na rozdíl od první celostátní karantény bude zakázáno cestovat mezi regiony. Na distanční výuku přejdou střední školy. Školky a základní školy zůstanou otevřené.

Zpřísnění koronavirových pravidel nad rámec již platných celostátních restrikcí čeká Paříž. Od 22:00 budou uzavřeny některé obchody a podniky, které nabízejí pití a jídlo s sebou, oznámila starostka hlavního města Anne Hidalgová, která tím chce omezit počet lidí, kteří se večer před takovými podniky nacházejí. Pro přesnější vymezení podniků, kterých se bude opatření týkat, odkázala na pařížskou policejní prefekturu, která by během čtvrtka měla pravidla ujasnit. 

Francie na konci října zavedla přísnou celostátní karanténu. Francouzi mohou opustit domov jen kvůli cestě do práce, na nákup nezbytných potravin, za sportem v okolí bydliště, ze zdravotních nebo závažných rodinných důvodů. Zavřené jsou restaurace a bary i obchody, kromě těch nezbytných.

Na Slovensku by měl odpoledne informovat slovenský ministr obrany Jaroslav Naď o nadcházejícím druhém kole plošného testování obyvatel na koronavirus. První kolo se uskutečnilo minulý víkend, kdy se nechaly otestovat dvě třetiny obyvatel. Testy odhalily 38 359 nakažených lidí, tedy 1,06 procenta z bezmála 3,63 milionu zúčastněných.

Dánsko zlikviduje chovy norků

V Dánsku začínají přípravy likvidace všech chovů norků v zemi, protože se v nich vyskytla nákaza koronavirem. Severská země přitom patří k největším kožešinovým chovatelům tohoto druhu zvířat na světě. Odhaduje se, že v tamních chovech žije 15 až 17 milionů norků. Dánská vláda o drastickém opatření rozhodla ve středu.

Podle úřadů se nákaza přenáší ze zvířat na lidi a mutuje. Částečně vybití zvířat vláda schválila již v září v chovech, kde se vyskytla nákaza, a jejich okolí. Tehdy se odhadovalo, že bude utracen milion kusů tohoto zvířete.

Itálie zpřísní opatření, omezí pohyb obyvatel

Kvůli zhoršující se epidemické situaci začnou v Itálii od pátku platit opět přísnější opatření. Kromě nočního zákazu vycházení v celé zemi od deseti večer do pěti ráno, s výjimkou cest do práce či ze zdravotních důvodů, bude omezen v některých regionech pohyb obyvatel i ve dne. Z domu jen do práce, na nákup či k lékaři budou moci lidé ve čtyřech regionech, které vláda zařadila do červené zóny.

Šéfové některých regionů za tato opatření vládu zkritizovali. Šéf regionální vlády Lombardie Attilio Fontana označil zařazení svého regionu do červené zóny za „facku Lombardii“, která poškodí ekonomiku oblasti s 10 miliony obyvatel a finančním centrem Milánem.

Lombardie, jež patřila k nejhůře zasaženým italským regionům za jarní první vlny epidemie covidu-19, za poslední den eviduje 8822 nových nákaz, o den dříve to bylo 7758. Kromě Lombardie do červené zóny patří také Kalábrie, Piemont a region Valle d'Aosta.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Naše žádosti nebyly vzaty v úvahu, je to facka do tváře Lombardie,“ prohlásil Fontana, který je členem krajně pravicové strany Liga. Žádal totiž premiéra Guiseppeho Conteho, aby s novými opatřeními počkal několik dní, než se projeví zpřísnění zavedená v zemi minulý týden. Fontana také řekl, že zařazení do červené zóny vychází ze starých údajů.

Kampánie chce zpřísnit opatření

Kritika italské vlády zaznívá i z jihoitalské Sicílie, která byla spolu s regionem Apulie označena jako oranžová zóna, což znamená mimo jiné zavření barů a restaurací. „Zdá se, že motivací byla politika, a ne vědecké poznatky,“ uvedl šéf sicilské regionální vlády Nello Musumeci, který je rovněž z pravicové opozice vůči Conteho vládě.

Vedení jihoitalské Kampánie, která je zatím ve žluté zóně a za poslední den eviduje 3888 nakažených, naopak žádá přísnější restrikce. „Nemocnice v Neapoli i jinde v Kampánii stojí před kolapsem,“ citovala agentura ANSA starostu tohoto třetího největšího italského města Luigiho de Magistrise. Také šéf tamní regionální vlády Vincenzo De Luca míní, že opatření měla být přísnější a že pohyb obyvatel se měl omezit v celé zemi, jako to bylo při první vlně na jaře.

3 minuty
Horizont ČT24: Koronavirus v Británii a Itálii
Zdroj: ČT24

Conteho vláda více zpřísnila opatření proti šíření koronaviru od minulého pondělí, od kdy se bary a restaurace v celé zemi musí zavírat v 18:00, zavřela se kina, divadla či posilovny i lyžařská střediska. Už dříve vláda nařídila nošení roušek mimo domov i venku. Proti opatřením platným od minulého týdne se v řadě italských měst konaly demonstrace, které někde přerostly ve vandalismus a střety s policií.

Nové opatření, účinné od pátku, zahrnuje i maximálně poloviční obsazenost vozů veřejné dopravy či zavření obchodních center o víkendech. Celou zemi rozděluje nový vládní dekret podle epidemické situace na tři zóny (červenou, oranžovou a žlutou) na základě dvou desítek kritérií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...