V Anglii začíná uzávěra, od soboty čeká i Řecko. Dánsko kvůli koronaviru zlikviduje chovy norků

4 minuty
Události: Situace ohledně nákazy koronaviru v zahraničí
Zdroj: ČT24

V Anglii vstupuje v platnost další striktní opatření proti šíření koronaviru – měsíční uzávěra, kterou britská vláda schválila v sobotu. Země ve středu zaznamenala 492 úmrtí, což je nejvíce od poloviny května a jeden z nejvyšších počtů úmrtí za jeden den v Evropě. Od soboty vstoupí do celostání karantény i Řecko. Vatikán zavírá kvůli nákaze svá muzea, Kypr zavádí noční zákaz vycházení.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

V Anglii smějí od čtvrtka lidé vycházet ven jen v nutných případech a musí omezit společenské kontakty. V provozu zůstávají pouze nezbytné služby, zavřeno musí mít restaurace a bary. Školy však zůstávají otevřené.

Ve středeční rozpravě v dolní komoře parlamentu premiér Boris Johnson uvedl, že pravidla „automaticky vyprší 2. prosince“. Přísnější opatření, než která platila do středy v Anglii, zavedly v minulých týdnech ostatní části Británie, a sice Skotsko, Wales a Severní Irsko.

K novým omezením přistoupil také nejmenší stát na světě, Vatikán. Od čtvrtka až do 3. prosince jsou uzavřena Vatikánská muzea, která jsou pro církevní stát významným zdrojem příjmů. Generální audience s papežem se uskutečňují skrze videopřenos jako při první vlně epidemie. „Budiž nám to ponaučením, že musíme velice dbát na pravidla stanovená úřady,“ uvedl ve středu papež František.

Kypr zavádí do 30. listopadu zákaz vycházení od 23:00 do 05:00. Středomořský stát, kde žije 1,2 milionu obyvatel, ve středu zaznamenal 166 nových případů koronaviru, od začátku epidemie jich je 5100. Pacientů s onemocněním covid-19 umřelo 26.

Nová opatření hlásí i Řecko a Paříž

Na tři týdny čekají od soboty celostátní karanténní opatření i Řecko. Oznámil to premiér Kyriakos Mitsotakis, podle kterého se tím vláda snaží zastavit „agresivní“ nárůst infekcí a zvýšený počet pacientů na jednotkách intenzivní péče, píše deník Kathimerini. Řecko si co do bilance nakažených koronavirem vedlo v porovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně dobře, podotýká agentura DPA. V posledních týdnech však počty potvrzených případů prudce vzrostly.

V případě Řecka jde od počátku epidemie covidu-19 již o druhou plošnou uzávěru. Stejně jako na jaře budou Řekové z domu moci vyjít pouze za prací, nákupem nezbytností, sportem nebo k lékaři. O svých důvodech musí vládu informovat prostřednictvím SMS zprávy. Zavřené budou všechny obchody kromě těch prodávajících nezbytné zboží. Na rozdíl od první celostátní karantény bude zakázáno cestovat mezi regiony. Na distanční výuku přejdou střední školy. Školky a základní školy zůstanou otevřené.

Zpřísnění koronavirových pravidel nad rámec již platných celostátních restrikcí čeká Paříž. Od 22:00 budou uzavřeny některé obchody a podniky, které nabízejí pití a jídlo s sebou, oznámila starostka hlavního města Anne Hidalgová, která tím chce omezit počet lidí, kteří se večer před takovými podniky nacházejí. Pro přesnější vymezení podniků, kterých se bude opatření týkat, odkázala na pařížskou policejní prefekturu, která by během čtvrtka měla pravidla ujasnit. 

Francie na konci října zavedla přísnou celostátní karanténu. Francouzi mohou opustit domov jen kvůli cestě do práce, na nákup nezbytných potravin, za sportem v okolí bydliště, ze zdravotních nebo závažných rodinných důvodů. Zavřené jsou restaurace a bary i obchody, kromě těch nezbytných.

Na Slovensku by měl odpoledne informovat slovenský ministr obrany Jaroslav Naď o nadcházejícím druhém kole plošného testování obyvatel na koronavirus. První kolo se uskutečnilo minulý víkend, kdy se nechaly otestovat dvě třetiny obyvatel. Testy odhalily 38 359 nakažených lidí, tedy 1,06 procenta z bezmála 3,63 milionu zúčastněných.

Dánsko zlikviduje chovy norků

V Dánsku začínají přípravy likvidace všech chovů norků v zemi, protože se v nich vyskytla nákaza koronavirem. Severská země přitom patří k největším kožešinovým chovatelům tohoto druhu zvířat na světě. Odhaduje se, že v tamních chovech žije 15 až 17 milionů norků. Dánská vláda o drastickém opatření rozhodla ve středu.

Podle úřadů se nákaza přenáší ze zvířat na lidi a mutuje. Částečně vybití zvířat vláda schválila již v září v chovech, kde se vyskytla nákaza, a jejich okolí. Tehdy se odhadovalo, že bude utracen milion kusů tohoto zvířete.

Itálie zpřísní opatření, omezí pohyb obyvatel

Kvůli zhoršující se epidemické situaci začnou v Itálii od pátku platit opět přísnější opatření. Kromě nočního zákazu vycházení v celé zemi od deseti večer do pěti ráno, s výjimkou cest do práce či ze zdravotních důvodů, bude omezen v některých regionech pohyb obyvatel i ve dne. Z domu jen do práce, na nákup či k lékaři budou moci lidé ve čtyřech regionech, které vláda zařadila do červené zóny.

Šéfové některých regionů za tato opatření vládu zkritizovali. Šéf regionální vlády Lombardie Attilio Fontana označil zařazení svého regionu do červené zóny za „facku Lombardii“, která poškodí ekonomiku oblasti s 10 miliony obyvatel a finančním centrem Milánem.

Lombardie, jež patřila k nejhůře zasaženým italským regionům za jarní první vlny epidemie covidu-19, za poslední den eviduje 8822 nových nákaz, o den dříve to bylo 7758. Kromě Lombardie do červené zóny patří také Kalábrie, Piemont a region Valle d'Aosta.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Naše žádosti nebyly vzaty v úvahu, je to facka do tváře Lombardie,“ prohlásil Fontana, který je členem krajně pravicové strany Liga. Žádal totiž premiéra Guiseppeho Conteho, aby s novými opatřeními počkal několik dní, než se projeví zpřísnění zavedená v zemi minulý týden. Fontana také řekl, že zařazení do červené zóny vychází ze starých údajů.

Kampánie chce zpřísnit opatření

Kritika italské vlády zaznívá i z jihoitalské Sicílie, která byla spolu s regionem Apulie označena jako oranžová zóna, což znamená mimo jiné zavření barů a restaurací. „Zdá se, že motivací byla politika, a ne vědecké poznatky,“ uvedl šéf sicilské regionální vlády Nello Musumeci, který je rovněž z pravicové opozice vůči Conteho vládě.

Vedení jihoitalské Kampánie, která je zatím ve žluté zóně a za poslední den eviduje 3888 nakažených, naopak žádá přísnější restrikce. „Nemocnice v Neapoli i jinde v Kampánii stojí před kolapsem,“ citovala agentura ANSA starostu tohoto třetího největšího italského města Luigiho de Magistrise. Také šéf tamní regionální vlády Vincenzo De Luca míní, že opatření měla být přísnější a že pohyb obyvatel se měl omezit v celé zemi, jako to bylo při první vlně na jaře.

3 minuty
Horizont ČT24: Koronavirus v Británii a Itálii
Zdroj: ČT24

Conteho vláda více zpřísnila opatření proti šíření koronaviru od minulého pondělí, od kdy se bary a restaurace v celé zemi musí zavírat v 18:00, zavřela se kina, divadla či posilovny i lyžařská střediska. Už dříve vláda nařídila nošení roušek mimo domov i venku. Proti opatřením platným od minulého týdne se v řadě italských měst konaly demonstrace, které někde přerostly ve vandalismus a střety s policií.

Nové opatření, účinné od pátku, zahrnuje i maximálně poloviční obsazenost vozů veřejné dopravy či zavření obchodních center o víkendech. Celou zemi rozděluje nový vládní dekret podle epidemické situace na tři zóny (červenou, oranžovou a žlutou) na základě dvou desítek kritérií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 48 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...