Na hranicích Česka a Saska jsou kvůli covidu častější namátkové kontroly, projet se ale dá bez omezení

Češi mířící do Saska musí od úterý počítat s častějšími policejními kontrolami. Důvodem je rozhodnutí Saska kvůli koronaviru výrazně omezit krátkodobý přeshraniční styk s Polskem a Českem, na který dosud neplatila povinná karanténa. Výjimky nadále mají pendleři či lidé cestující za zdravotní péčí. Hranice ale zůstávají volné a žádné pravidelné kontroly obnoveny nebyly.

„Provádíme namátkové kontroly,“ řekl mluvčí policie v saské Pirně. Pro Čechy, kteří hranice například kvůli práci v posledních týdnech přejížděli častěji, žádná podstatná změna nenastává, protože spolková policie počet hlídek v pohraničním regionu zvýšila již před časem.

Až do pondělí bylo ovšem možné do Saska jet bez nutné karantény za nákupy či rekreací, pokud takový pobyt nepřesáhl 24 hodin. To se ale změnilo a výjimka z karantény se nyní týká jen nezbytných cest ze sociálních, zdravotních či pracovních důvodů. Délka pobytu pak nesmí přesáhnout 12 hodin. K opatřením, která platí pro obyvatele Česka, Polska i Saska, saská ministryně zdravotnictví Petra Köppingová výslovně uvedla, že zajet si bez karantény přes hranice za nákupy či tankováním je zapovězeno.

Ti, kdo saská karanténní opatření poruší, musí počítat s pokutami až v řádu tisíců eur. Například za nenastoupení do domácí karantény může hygiena udělit pokutu 10 tisíc eur (265 tisíc korun), další 3000 eur (79 500 korun) pak může provinilec zaplatit za to, že do izolace nezamířil přímou cestou.

Při policejních kontrolách se ale žádné pokuty kvůli karanténním opatřením neudělují. „Pokud někoho zkontrolujeme a on se nedokáže odvolat na výjimku a nedoloží to, pak si od něj vezmeme osobní údaje a předáme je hygieně. Uložení pokuty je věcí zemských úřadů, tedy hygieny, která informace o pobytu dané osoby v rizikové zahraniční oblasti dostane,“ uvedla spolková policie.

„Prozatím nemůžeme sdělit žádné počty osob, které byly v úterý kontrolovány a které nespadaly pod výjimky,“ dovysvětlil mluvčí policie.

Proti postupu saské vlády se komentářem ohradil regionální deník Sächsische Zeitung, který současnou podobu malého pohraničního styku hodnotí jako chaos. Podle listu lze chápat strach obyvatel Drážďan, že se nakazí v nákupních střediscích, obavy ale nesmí být přehnané. „Také odpovědní Češi nemají pražádnou radost, když se jejich spoluobčané vydají masově autobusy za vánočními nákupy do Drážďan,“ uvedl s tím, že by možná postačilo, kdyby takové organizované nákupní výlety Praha zakázala.

To, že tak Praha neučinila, má podle Sächsische Zeitung co dočinění s jarní zkušeností, kdy Češi ze dne na den uzavřeli hranice s Německem, kde byla tehdy koronavirová situace oproti Česku výrazně horší.

„Tehdy se strašilo zvěstmi, jak cizinci, především Němci, do Česka koronavirus zavlečou. Stejně jako neoblíbení pendleři, kteří v Německu pracují,“ napsal deník. Praha se podle něj chce vyvarovat opakování takové situace, která jen přilila olej do ohně propagandistické a nacionalistické záště vůči sousedům. Česko podle deníku nyní prokázalo pochopení pro saské kroky, zároveň taktně mlčí, že Dráždaňy narušují českou suverenitu, protože zakázat Němcům tankovat na českých čerpacích stanicích může jen Česká republika.

V praxi to tak nyní může vypadat, že Sasové se při cestě na českou benzinku mohou odvolat na to, že Česko to umožňuje, při cestě zpátky jim ale němečtí policisté uloží karanténu. „Absurdistán. Mluvily spolu vůbec obě strany před tímto protichůdným nařízením?“ táže se Sächsische Zeitung.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...