Proticovidová vakcína společnosti Moderna má účinnost 94,5 procenta, tvrdí výrobce

Americká biotechnologická společnost Moderna v pondělí oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má účinnost 94,5 procenta. O výsledcích rozsáhlé klinické studie informovala týden po americké firmě Pfizer, jejíž očkovací látka má podle sdělení výrobce 90procentní účinnost. Evropská léková agentura (EMA) oznámila, že začala zkoumat předběžnou žádost firmy Moderna o registraci jejího přípravku na trhu Evropské unie.

Třetí fáze klinické studie přípravku mRNA-1273, který chce Moderna uvést na světový trh jako vakcínu proti covidu-19, se účastí 30 tisíc lidí. Polovina z nich očkovací látku dostala, druhá polovina je kontrolní a dostala tedy jen placebo. Onemocnění covidem-19 se zatím prokázalo u 95 účastníků studie. Jen pět z nich patří do očkované skupiny, zbylých 90 případů se prokázalo v kontrolní skupině.

Moderna z toho vypočítala účinnost svého přípravku na 94,5 procenta. Údaj se týká toho, do jaké míry dokáže vakcína zabránit propuknutí nemoci. Data, která by ukazovala, jak dokáže zabránit nákaze koronavirem, zatím k dispozici nejsou. Pro úplnou imunizaci je v případě vakcíny firmy Moderna podobně jako u jejích konkurentů zapotřebí dvou dávek.

K hlavním vedlejším účinkům látky podle Moderny patří únava, bolest svalů a bolest na místě vpichu.

Evropská komise jedná s americkým koncernem Moderna o dodávce až 160 milionů očkovacích dávek.

Která bude nejlepší?

Před týdnem oznámily americká společnost Pfizer a německá firma BioNTech, že jejich očkovací látka má 90procentní účinnost. Zpráva tehdy výrazně ovlivnila akciové trhy. Přípravek firem Pfizer a BioNTech se testuje na 43 500 lidech. Také ruské úřady minulý týden oznámily, že vakcína Sputnik V dosahuje 92procentní účinnosti. Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško současně ohlásil zahájení hromadné produkce této vakcíny.

Evropa hledá vakcínu

Evropská léková agentura (EMA) v pondělí oznámila, že zahájila předběžné zkoumání žádosti společnosti Moderna o registraci jejího výrobku na trhu Evropské unie. Takzvané rolling review, které EMA avizovala, umožňuje zrychlit proces registrace slibných léků a vakcín. V tomto typu řízení nyní EMA zkoumá i vakcíny firem Pfizer a AstraZeneca. Registrovat bude látky možné až v okamžiku, kdy bude mít EMA dostatek důkazů o jejich účinnosti, kvalitě a bezpečnosti. Výhodou je, že se může se zkoumáním začít ještě před koncem třetí fáze klinické studie a farmaceutické společnosti mohou data dodávat postupně.

Moderna chce v příštích týdnech požádat o nouzové použití očkovací látky také v USA i v dalších zemích. V případě schválení chce do konce roku dodat na americký trh asi 20 milionů dávek.

Konkurence je velká

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se počátkem tohoto měsíce nacházelo 47 kandidátních vakcín proti nemoci covid-19 v klinickém hodnocení a 155 vakcín je v předklinickém testování. V poslední, třetí fázi klinických studií WHO uvádí 11 vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled