Proticovidová vakcína společnosti Moderna má účinnost 94,5 procenta, tvrdí výrobce

Americká biotechnologická společnost Moderna v pondělí oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má účinnost 94,5 procenta. O výsledcích rozsáhlé klinické studie informovala týden po americké firmě Pfizer, jejíž očkovací látka má podle sdělení výrobce 90procentní účinnost. Evropská léková agentura (EMA) oznámila, že začala zkoumat předběžnou žádost firmy Moderna o registraci jejího přípravku na trhu Evropské unie.

Třetí fáze klinické studie přípravku mRNA-1273, který chce Moderna uvést na světový trh jako vakcínu proti covidu-19, se účastí 30 tisíc lidí. Polovina z nich očkovací látku dostala, druhá polovina je kontrolní a dostala tedy jen placebo. Onemocnění covidem-19 se zatím prokázalo u 95 účastníků studie. Jen pět z nich patří do očkované skupiny, zbylých 90 případů se prokázalo v kontrolní skupině.

Moderna z toho vypočítala účinnost svého přípravku na 94,5 procenta. Údaj se týká toho, do jaké míry dokáže vakcína zabránit propuknutí nemoci. Data, která by ukazovala, jak dokáže zabránit nákaze koronavirem, zatím k dispozici nejsou. Pro úplnou imunizaci je v případě vakcíny firmy Moderna podobně jako u jejích konkurentů zapotřebí dvou dávek.

K hlavním vedlejším účinkům látky podle Moderny patří únava, bolest svalů a bolest na místě vpichu.

Evropská komise jedná s americkým koncernem Moderna o dodávce až 160 milionů očkovacích dávek.

Která bude nejlepší?

Před týdnem oznámily americká společnost Pfizer a německá firma BioNTech, že jejich očkovací látka má 90procentní účinnost. Zpráva tehdy výrazně ovlivnila akciové trhy. Přípravek firem Pfizer a BioNTech se testuje na 43 500 lidech. Také ruské úřady minulý týden oznámily, že vakcína Sputnik V dosahuje 92procentní účinnosti. Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško současně ohlásil zahájení hromadné produkce této vakcíny.

Evropa hledá vakcínu

Evropská léková agentura (EMA) v pondělí oznámila, že zahájila předběžné zkoumání žádosti společnosti Moderna o registraci jejího výrobku na trhu Evropské unie. Takzvané rolling review, které EMA avizovala, umožňuje zrychlit proces registrace slibných léků a vakcín. V tomto typu řízení nyní EMA zkoumá i vakcíny firem Pfizer a AstraZeneca. Registrovat bude látky možné až v okamžiku, kdy bude mít EMA dostatek důkazů o jejich účinnosti, kvalitě a bezpečnosti. Výhodou je, že se může se zkoumáním začít ještě před koncem třetí fáze klinické studie a farmaceutické společnosti mohou data dodávat postupně.

Moderna chce v příštích týdnech požádat o nouzové použití očkovací látky také v USA i v dalších zemích. V případě schválení chce do konce roku dodat na americký trh asi 20 milionů dávek.

Konkurence je velká

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se počátkem tohoto měsíce nacházelo 47 kandidátních vakcín proti nemoci covid-19 v klinickém hodnocení a 155 vakcín je v předklinickém testování. V poslední, třetí fázi klinických studií WHO uvádí 11 vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 4 mminutami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...