Europoslanci ve čtvrtek výraznou většinou hlasů schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie. Podle zákona omezí Unie do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Europarlament schválil klimatický zákon. Zavádí přísnější emisní cíle, než se kterými se dosud počítalo
Tato klíčová norma ekologické strategie EU určuje postup, jakým by měla Unie v polovině století dosáhnout klimatické neutrality. Tedy neprodukovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážit například výsadbou nových stromů.
„Věda mluví zcela jasně. Pokud rychle neomezíme naše emise, výsledek bude katastrofální,“ komentovala schválení pravidel švédská zpravodajka návrhu Jytte Gutelandová z parlamentní frakce socialistů. Spolu s ní normu podpořilo 441 poslanců, proti hlasovalo 203 a 51 se hlasování zdrželo.
Někteří poslanci chtěli ještě tvrdší závazek
Norma, kterou ještě musejí formálně schválit členské země, převádí do právně závazné podoby závazek, na němž se státy a europoslanci shodli loni. Unie podle něho omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Řada poslanců zvláště z řad zelených usilovala o ještě přísnější závazek, a proto návrh nepodpořila. Kompromisní varianta vychází vstříc požadavkům členských států, z nichž některé včetně Česka považovaly 55procentní cíl za příliš ambiciózní.
Německý parlament odsouhlasil klimatickou neutralitu do roku 2045
Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek schválili návrh zákona, který Německo zavazuje dosáhnout neutrality emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2045, tedy o pět let dříve proti dosavadnímu plánu.
O uspíšení cesty k rovnováze mezi vypouštěním a neutralizací oxidu uhličitého rozhodla vláda dosluhující kancléřky Angely Merkelové v květnu. Reagovala na rozhodnutí ústavního soudu, který část stávajícího klimatického zákona označil za nedostatečnou. V pátek návrh posoudí ještě Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo německé spolkové země, poslední krok pak musí svým podpisem učinit prezident Frank-Walter Steinmeier.
„Novelizovaný klimatický zákon je silným základem pro ochranu klimatu v nadcházejících letech a desetiletích,“ řekla před hlasováním ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. „Úkol je to veliký. Nejde o nic menšího než zdvojnásobení tempa ochrany ovzduší,“ uvedla. Dodala, že úprava zákona vnese do ekologického úsilí Německa více mezigenerační spravedlnosti, jak požadoval ústavní soud.
Ústavní soud v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030, protože stávající plán znevýhodňoval příští generace. Vláda zareagovala obratem a již v květnu se dohodla na tom, že Německo do roku 2030 bude ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit k hranici devadesáti procent. Po roce 2045 se má země dostat do záporného emisního stavu, kdy bude neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.
