Německý parlament schválil epidemickou brzdu, vláda s ní má získat více pravomocí

Němečtí poslanci schválili nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo spolkové země. Po souhlasu Spolkové rady, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier.

Pro návrh novely hlasovalo 342 poslanců, proti jich bylo 250 a dalších 64 se hlasování zdrželo. Během rozpravy úpravu jasně podporovala vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), proti byli naopak liberálové (FDP), postkomunistická Levice a Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou.

Merkelová brzdu považuje za nezbytný nástroj k překonání třetí vlny pandemie nemoci covid-19, protože Německu se nyní nedaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Na brzdě se již dříve kancléřka dohodla s premiéry spolkových zemí, kteří ale nakonec k její aktivaci po zhoršení situace nepřistoupili. Merkelová se proto rozhodla tuto pravomoc přenést ze spolkových zemí na spolkovou vládu, což jí ještě více umožní sjednotit celoněmecký postup proti koronaviru.

Nouzovou brzdu vedle Merkelové hájí i sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz. „Potřebujeme jasné a důsledné kroky,“ řekl poslancům. Výhrady mají liberálové z FDP, kteří zopakovali, že proti omezení nočního pohybu podají ústavní stížnost. Alternativa pro Německo odmítá celou novelu jako nepřiměřenou. Čestný předseda AfD Alexander Gauland, který vede poslaneckou frakci strany, novelu označil za útok proti svobodě, federalismu a zdravému rozumu.

Noční pohyb rozděluje

Hlavním sporným bodem je omezení nočního pohybu, které bude zavedeno, jakmile sedmidenní průměr přesáhne stovku nových případů na 100 tisíc obyvatel. Aktuální průměr v Německu je nyní 160,1 případu, řada okresů ale přesahuje i hodnotu 300 a durynský okres Saale-Orla se blíží k hodnotě 500.

Omezení nočního pohybu původně vládní koalice navrhovala od 21:00 do 05:00, následně ale omezení stanovila až od 22:00. V rozmezí od 22:00 do půlnoci bude navíc platit mírnější režim, kdy si bude možné jít například zaběhat. Nutné ale bude, aby běžec trénoval sám. Po celou noc pak bude možné vycházet z domova kvůli zaměstnání či kvůli péči o zvířata.

Od sedmidenního průměru nad sto se počítalo i s uzavřením obchodů neprodávajících zboží denní potřeby. Limit ale nakonec koalice zvýšila na 150. Pokud bude týdenní průměr v pásmu od 100 do 150, bude možné do těchto obchodů zajít jen s negativním testem a po předchozím objednání. 

Velké spory vyvolává i osud škol, které přejdou na digitální výuku od sedmidenního průměru 165 nových případů na 100 tisíc obyvatel. Původně vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů navrhovala pro uzavírku škol limit 200, nakonec se ale rozhodla ho zpřísnit. Učitelské svazy úpravu stále považují za příliš mírnou, naopak spolkové země mají výhrady. Například pro Sasko by to nyní znamenalo uzavření škol ve většině okresů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud zamítl Trumpovu žalobu na Harvard kvůli ochraně židovských studentů

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.
před 6 mminutami

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 4 hhodinami

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
11:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.