Německý parlament schválil epidemickou brzdu, vláda s ní má získat více pravomocí

Němečtí poslanci schválili nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo spolkové země. Po souhlasu Spolkové rady, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier.

Pro návrh novely hlasovalo 342 poslanců, proti jich bylo 250 a dalších 64 se hlasování zdrželo. Během rozpravy úpravu jasně podporovala vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), proti byli naopak liberálové (FDP), postkomunistická Levice a Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou.

Merkelová brzdu považuje za nezbytný nástroj k překonání třetí vlny pandemie nemoci covid-19, protože Německu se nyní nedaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Na brzdě se již dříve kancléřka dohodla s premiéry spolkových zemí, kteří ale nakonec k její aktivaci po zhoršení situace nepřistoupili. Merkelová se proto rozhodla tuto pravomoc přenést ze spolkových zemí na spolkovou vládu, což jí ještě více umožní sjednotit celoněmecký postup proti koronaviru.

Nouzovou brzdu vedle Merkelové hájí i sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz. „Potřebujeme jasné a důsledné kroky,“ řekl poslancům. Výhrady mají liberálové z FDP, kteří zopakovali, že proti omezení nočního pohybu podají ústavní stížnost. Alternativa pro Německo odmítá celou novelu jako nepřiměřenou. Čestný předseda AfD Alexander Gauland, který vede poslaneckou frakci strany, novelu označil za útok proti svobodě, federalismu a zdravému rozumu.

Noční pohyb rozděluje

Hlavním sporným bodem je omezení nočního pohybu, které bude zavedeno, jakmile sedmidenní průměr přesáhne stovku nových případů na 100 tisíc obyvatel. Aktuální průměr v Německu je nyní 160,1 případu, řada okresů ale přesahuje i hodnotu 300 a durynský okres Saale-Orla se blíží k hodnotě 500.

Omezení nočního pohybu původně vládní koalice navrhovala od 21:00 do 05:00, následně ale omezení stanovila až od 22:00. V rozmezí od 22:00 do půlnoci bude navíc platit mírnější režim, kdy si bude možné jít například zaběhat. Nutné ale bude, aby běžec trénoval sám. Po celou noc pak bude možné vycházet z domova kvůli zaměstnání či kvůli péči o zvířata.

Od sedmidenního průměru nad sto se počítalo i s uzavřením obchodů neprodávajících zboží denní potřeby. Limit ale nakonec koalice zvýšila na 150. Pokud bude týdenní průměr v pásmu od 100 do 150, bude možné do těchto obchodů zajít jen s negativním testem a po předchozím objednání. 

Velké spory vyvolává i osud škol, které přejdou na digitální výuku od sedmidenního průměru 165 nových případů na 100 tisíc obyvatel. Původně vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů navrhovala pro uzavírku škol limit 200, nakonec se ale rozhodla ho zpřísnit. Učitelské svazy úpravu stále považují za příliš mírnou, naopak spolkové země mají výhrady. Například pro Sasko by to nyní znamenalo uzavření škol ve většině okresů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 34 mminutami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 3 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 9 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 12 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...