Německý parlament schválil epidemickou brzdu, vláda s ní má získat více pravomocí

Němečtí poslanci schválili nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo spolkové země. Po souhlasu Spolkové rady, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier.

Pro návrh novely hlasovalo 342 poslanců, proti jich bylo 250 a dalších 64 se hlasování zdrželo. Během rozpravy úpravu jasně podporovala vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), proti byli naopak liberálové (FDP), postkomunistická Levice a Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou.

Merkelová brzdu považuje za nezbytný nástroj k překonání třetí vlny pandemie nemoci covid-19, protože Německu se nyní nedaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Na brzdě se již dříve kancléřka dohodla s premiéry spolkových zemí, kteří ale nakonec k její aktivaci po zhoršení situace nepřistoupili. Merkelová se proto rozhodla tuto pravomoc přenést ze spolkových zemí na spolkovou vládu, což jí ještě více umožní sjednotit celoněmecký postup proti koronaviru.

Nouzovou brzdu vedle Merkelové hájí i sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz. „Potřebujeme jasné a důsledné kroky,“ řekl poslancům. Výhrady mají liberálové z FDP, kteří zopakovali, že proti omezení nočního pohybu podají ústavní stížnost. Alternativa pro Německo odmítá celou novelu jako nepřiměřenou. Čestný předseda AfD Alexander Gauland, který vede poslaneckou frakci strany, novelu označil za útok proti svobodě, federalismu a zdravému rozumu.

Noční pohyb rozděluje

Hlavním sporným bodem je omezení nočního pohybu, které bude zavedeno, jakmile sedmidenní průměr přesáhne stovku nových případů na 100 tisíc obyvatel. Aktuální průměr v Německu je nyní 160,1 případu, řada okresů ale přesahuje i hodnotu 300 a durynský okres Saale-Orla se blíží k hodnotě 500.

Omezení nočního pohybu původně vládní koalice navrhovala od 21:00 do 05:00, následně ale omezení stanovila až od 22:00. V rozmezí od 22:00 do půlnoci bude navíc platit mírnější režim, kdy si bude možné jít například zaběhat. Nutné ale bude, aby běžec trénoval sám. Po celou noc pak bude možné vycházet z domova kvůli zaměstnání či kvůli péči o zvířata.

Od sedmidenního průměru nad sto se počítalo i s uzavřením obchodů neprodávajících zboží denní potřeby. Limit ale nakonec koalice zvýšila na 150. Pokud bude týdenní průměr v pásmu od 100 do 150, bude možné do těchto obchodů zajít jen s negativním testem a po předchozím objednání. 

Velké spory vyvolává i osud škol, které přejdou na digitální výuku od sedmidenního průměru 165 nových případů na 100 tisíc obyvatel. Původně vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů navrhovala pro uzavírku škol limit 200, nakonec se ale rozhodla ho zpřísnit. Učitelské svazy úpravu stále považují za příliš mírnou, naopak spolkové země mají výhrady. Například pro Sasko by to nyní znamenalo uzavření škol ve většině okresů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 16 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 42 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.