Německý parlament schválil epidemickou brzdu, vláda s ní má získat více pravomocí

Němečtí poslanci schválili nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo spolkové země. Po souhlasu Spolkové rady, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier.

Pro návrh novely hlasovalo 342 poslanců, proti jich bylo 250 a dalších 64 se hlasování zdrželo. Během rozpravy úpravu jasně podporovala vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), proti byli naopak liberálové (FDP), postkomunistická Levice a Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou.

Merkelová brzdu považuje za nezbytný nástroj k překonání třetí vlny pandemie nemoci covid-19, protože Německu se nyní nedaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Na brzdě se již dříve kancléřka dohodla s premiéry spolkových zemí, kteří ale nakonec k její aktivaci po zhoršení situace nepřistoupili. Merkelová se proto rozhodla tuto pravomoc přenést ze spolkových zemí na spolkovou vládu, což jí ještě více umožní sjednotit celoněmecký postup proti koronaviru.

Nouzovou brzdu vedle Merkelové hájí i sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz. „Potřebujeme jasné a důsledné kroky,“ řekl poslancům. Výhrady mají liberálové z FDP, kteří zopakovali, že proti omezení nočního pohybu podají ústavní stížnost. Alternativa pro Německo odmítá celou novelu jako nepřiměřenou. Čestný předseda AfD Alexander Gauland, který vede poslaneckou frakci strany, novelu označil za útok proti svobodě, federalismu a zdravému rozumu.

Noční pohyb rozděluje

Hlavním sporným bodem je omezení nočního pohybu, které bude zavedeno, jakmile sedmidenní průměr přesáhne stovku nových případů na 100 tisíc obyvatel. Aktuální průměr v Německu je nyní 160,1 případu, řada okresů ale přesahuje i hodnotu 300 a durynský okres Saale-Orla se blíží k hodnotě 500.

Omezení nočního pohybu původně vládní koalice navrhovala od 21:00 do 05:00, následně ale omezení stanovila až od 22:00. V rozmezí od 22:00 do půlnoci bude navíc platit mírnější režim, kdy si bude možné jít například zaběhat. Nutné ale bude, aby běžec trénoval sám. Po celou noc pak bude možné vycházet z domova kvůli zaměstnání či kvůli péči o zvířata.

Od sedmidenního průměru nad sto se počítalo i s uzavřením obchodů neprodávajících zboží denní potřeby. Limit ale nakonec koalice zvýšila na 150. Pokud bude týdenní průměr v pásmu od 100 do 150, bude možné do těchto obchodů zajít jen s negativním testem a po předchozím objednání. 

Velké spory vyvolává i osud škol, které přejdou na digitální výuku od sedmidenního průměru 165 nových případů na 100 tisíc obyvatel. Původně vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů navrhovala pro uzavírku škol limit 200, nakonec se ale rozhodla ho zpřísnit. Učitelské svazy úpravu stále považují za příliš mírnou, naopak spolkové země mají výhrady. Například pro Sasko by to nyní znamenalo uzavření škol ve většině okresů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled