Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.
Rusko od soboty přestane dodávat plyn do Finska. Němci plánují nové terminály na LNG
Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak v reakci na probíhající ruskou invazi na Ukrajinu.
Finská společnost Gasum uvedla, že bude od soboty a po celou letní sezonu dodávat svým zákazníkům plyn z jiných zdrojů. Využije přitom napojení na obousměrný plynovod Balticconnector, který propojuje estonské a finské plynovodní sítě.
„Je opravdu politováníhodné, že smluvní dodávky zemního plynu byly pozastaveny. Postarali jsme se ale o to, abychom se na tuto situaci připravili,“ uvedl výkonný ředitel Gasumu Mika Wiljanen. „Žádné výpadky v distribuční síti plynu nebudou.“
Podíl zemního plynu ve finském energetickém mixu činí asi šest procent, uvádí portál Euractiv. V zemi ho používá zejména průmysl, nikoli domácnosti, což jeho nahrazení podle Euractivu politicky poněkud usnadňuje. Podle Finské asociace energetického průmyslu může být ruský plyn nahrazen do příštího podzimu.
Gazprom už na konci dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Krok zdůvodnil tím, že obě země odmítly přejít na platby v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.
„Dalo se to čekat. Ruská vláda se takto chová vždycky, a musíme očekávat, že se takto bude chovat i v budoucnu,“ řekl v Událostech, komentářích europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), podle kterého se Rusko snaží takto Finsko vydírat.
Podle poslance Jiřího Kobzy (SPD) jsou takové závěry unáhlené. „Nebyly zveřejněny důvody, které k tomu vedly. Rusové neřekli: to je proto, že chcete do NATO,“ řekl.
Události, komentáře: Gazprom přeruší dodávky plynu do Finska (zdroj: ČT24)
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) ale postup Ruska považuje jednoznačně za politizaci toho, jak Rusko přistupuje k obchodu s energiemi. „Podprahově to není vysláno ani směrem k Finsku, protože ten objem plynu je zanedbatelný. Probíral jsem to i se svým finským kolegou a Finy daleko víc trápí, že mají například problémy s dodávkami ruské dřevěné štěpky. Vnímám to tedy jako politickou akci,“ vysvětlil Knotek.
Meklenbursko chce na Baltu terminál na zkapalněný zemní plyn. Měl by zásobovat i Česko
Premiérka severoněmeckého Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová prohlásila, že Německo potřebuje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) i na pobřeží Baltu. Na zasedání Spolkové rady uvedla, že jsou nutné pro zásobování východu země a České republiky. S německým regionem je Česko propojeno plynovodem OPAL, kterým proudí plyn z produktovodu Nord Stream položeného na baltském dně.
„Terminály LNG potřebujeme. A chci zdůraznit, že je nepotřebujeme jen v Severním moři, ale také na Baltu. V Lubminu je totiž velká rozdělovací stanice pro celé východní Německo a také pro Česko,“ řekla Schwesigová v debatě před schvalováním energetických úlev ve Spolkové radě, která zastupuje německé regiony.
Po začátku války na Ukrajině se chce Německo zbavit závislosti na plynu z Ruska. Za dlouhodobé řešení Berlín považuje přechod na obnovitelné a čisté zdroje energie, po přechodnou dobu chce ale využívat plyn z jiných zdrojů včetně LNG. Zkapalněný zemní plyn je přepravován tankery, ale Německo stále nemá potřebné terminály. První tři nyní vznikají na pobřeží Severního moře v Wilhelmshavenu a v ústí Labe v Brunsbüttelu a Stade.
Schwesigová upozorňuje na to, že všechny tyto terminály budou v západní části země, proto chce kvůli zásobování východu Německa terminály i na Baltu. V této souvislosti se hovoří o Rostocku a Lubminu.
Premiérka zmínila, že v Lubminu se nachází rozdělovací uzel, který dlouhodobě zajišťuje hladké zásobování východního Německa a také České republiky. „Je důležité, aby stanice, která tam už stojí a která funguje, byla využita i v budoucnu pro LNG tak, aby mohlo být zásobováno východní Německo a Česko,“ řekla Schwesigová.
S dalším využitím případných terminálů na pobřeží Baltu počítá Schwesigová i v budoucnu, kdy Spolková republika přestane být na plynu energeticky závislá. Podle premiérky by tato infrastruktura sloužila k transportu vodíku, který německé hospodářství považuje za klíčový zdroj čisté energie.
Přes produktovody je v současnosti Česko provázáno s Německem. Český premiér Petr Fiala se na počátku května s kancléřem Olafem Scholzem dohodl na tom, že země budou jednat o tom, aby měla Česká republika podíl na v některém ze zahraničních terminálů LNG, což by bylo díky již existujícím provázáním výhodně.