Credit Suisse si půjčí v přepočtu přes bilion korun, akcie v Evropě zpevňují

Nahrávám video

Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse zahájily obchodování růstem o více než třicet procent. Reagují tak na prohlášení finančního ústavu, že si kvůli potížím s likviditou půjčí od švýcarské centrální banky až padesát miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun). Díky tomu zpevňují i velké akciové burzy v Evropě.

Centrální banka slíbenou pomoc později potvrdila. Švýcarská vláda svolala na čtvrtek mimořádné zasedání, na kterém se věnovala právě situaci kolem Credit Suisse. Vláda však večer pouze oznámila, že se setkala se zástupci Švýcarské národní banky (SNB) a finančního regulátora FINMA, aby projednala krizi kolem Credit Suisse. „Dnes odpoledne Spolkovou radu (vládu) informovaly FINMA a SNB o situaci v Credit Suisse,“ řekl mluvčí vlády agentuře Reuters. Žádné informace o obsahu setkání poskytnuty nebudou, dodal mluvčí.

O tom, že švýcarská centrální banka poskytne Credit Suisse v případě nutnosti dodatečnou likviditu, informovaly švýcarské finanční instituce už ve středu. Uvedly také, že finanční ústav splňuje požadavky na kapitál a likviditu kladené na systémově významné banky. „V rámci svého zákonného mandátu může švýcarská národní banka poskytnout domácí bance likviditu výměnou za záruky,“ konstatovala centrální banka.

Sociálnědemokratická strana Švýcarska (SPS) požaduje vyvození zodpovědnosti pro ty, kteří mají stav banky na svědomí. Strana také žádá, aby se v Credit Suisse nevyplácely žádné bonusy, dokud banka půjčku nesplatí.

Akcie zpevnily

Akcie Credit Suisse v reakci na oznámení půjčky zahájily čtvrteční obchodování růstem o více než třicet procent. Část počátečních zisků poté smazaly a později měly k dobru přes 22 procent.

Panevropský index STOXX Europe 600 si krátce před 10:00 SEČ připisoval asi jedno procento a pohyboval se kolem 441 bodů. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 přidával asi 1,2 procenta, zatímco index DAX, klíčový pro německé akcie, vykazoval růst o 1,1 procenta na 14 901 bodů. Hlavní indexy akciových burz v Miláně a v Madridu, kde jsou zastoupeny významné banky, přidávaly 1,3 až 1,5 procenta.

Někteří analytici ale mají za to, že pomoc centrální banky nebude k uklidnění investorů stačit, podotkla agentura Reuters. Jednou z možností, jak posílit důvěru trhu, by mohlo být získání podpory strategických investorů, mezi něž se mimo jiné řadí investiční fond Qatar Investment Authority či saúdský konglomerát Oyalan Group.

Akcie Credit Suisse se ve středu propadly až o třicet procent. Později část ztrát smazaly, ale i tak odepsaly přes 24 procent. Důvodem propadu akcií bylo vyjádření největšího investora Credit Suisse, kterým je finanční ústav Saudi National Bank (SNB), že už nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční pomoc. SNB je největší komerční bankou v Saúdské Arábii.

Akcie Credit Suisse za posledních dvanáct měsíců ztratily téměř tři čtvrtiny své hodnoty a propadly se na historická minima. V roce 2008 se jejich hodnota pohybovala kolem osmdesáti švýcarských franků, ve středu uzavřely na 1,7 švýcarského franku.

„Neočekáváme, že by se ta situace měla promítnout do domácího finančního sektoru,“ říká viceguvernér České národní banky Jan Frait. „Obecně došlo k poučení z toho, co se stalo v roce 2008, věci fungují jinak. Zejména větší banky jsou velmi dobře vybaveny, pokud jde o kapitál a zdroje. (…) Klienti mohou být klidní, situace v sektoru je naprosto stabilizovaná.“

Bance ublížily skandály

Credit Suisse bývala symbolem švýcarské spolehlivosti, její pověsti však ublížila řada skandálů. Banka utrpěla obrovské ztráty kvůli bankrotu finanční společnosti Greensill, která podporovala ocelárnu Liberty Steel, a kvůli pádu amerického fondu Archegos.

Mezi další skandály patřilo bezprecedentní domácí stíhání týkající se praní špinavých peněz pro zločinecký gang. Banka kompletně obměnila vrcholové vedení a prochází druhým plánem restrukturalizace za několik let.

Krach amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank spolu s problémy Credit Suisse vyvolaly napětí v globálním bankovním sektoru a způsobily pokles akcií, zejména bankovních titulů. Panevropský index STOXX Europe 600 tento týden odepsal už téměř tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 15 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 22 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...