Credit Suisse si půjčí v přepočtu přes bilion korun, akcie v Evropě zpevňují

Nahrávám video

Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse zahájily obchodování růstem o více než třicet procent. Reagují tak na prohlášení finančního ústavu, že si kvůli potížím s likviditou půjčí od švýcarské centrální banky až padesát miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun). Díky tomu zpevňují i velké akciové burzy v Evropě.

Centrální banka slíbenou pomoc později potvrdila. Švýcarská vláda svolala na čtvrtek mimořádné zasedání, na kterém se věnovala právě situaci kolem Credit Suisse. Vláda však večer pouze oznámila, že se setkala se zástupci Švýcarské národní banky (SNB) a finančního regulátora FINMA, aby projednala krizi kolem Credit Suisse. „Dnes odpoledne Spolkovou radu (vládu) informovaly FINMA a SNB o situaci v Credit Suisse,“ řekl mluvčí vlády agentuře Reuters. Žádné informace o obsahu setkání poskytnuty nebudou, dodal mluvčí.

O tom, že švýcarská centrální banka poskytne Credit Suisse v případě nutnosti dodatečnou likviditu, informovaly švýcarské finanční instituce už ve středu. Uvedly také, že finanční ústav splňuje požadavky na kapitál a likviditu kladené na systémově významné banky. „V rámci svého zákonného mandátu může švýcarská národní banka poskytnout domácí bance likviditu výměnou za záruky,“ konstatovala centrální banka.

Sociálnědemokratická strana Švýcarska (SPS) požaduje vyvození zodpovědnosti pro ty, kteří mají stav banky na svědomí. Strana také žádá, aby se v Credit Suisse nevyplácely žádné bonusy, dokud banka půjčku nesplatí.

Akcie zpevnily

Akcie Credit Suisse v reakci na oznámení půjčky zahájily čtvrteční obchodování růstem o více než třicet procent. Část počátečních zisků poté smazaly a později měly k dobru přes 22 procent.

Panevropský index STOXX Europe 600 si krátce před 10:00 SEČ připisoval asi jedno procento a pohyboval se kolem 441 bodů. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 přidával asi 1,2 procenta, zatímco index DAX, klíčový pro německé akcie, vykazoval růst o 1,1 procenta na 14 901 bodů. Hlavní indexy akciových burz v Miláně a v Madridu, kde jsou zastoupeny významné banky, přidávaly 1,3 až 1,5 procenta.

Někteří analytici ale mají za to, že pomoc centrální banky nebude k uklidnění investorů stačit, podotkla agentura Reuters. Jednou z možností, jak posílit důvěru trhu, by mohlo být získání podpory strategických investorů, mezi něž se mimo jiné řadí investiční fond Qatar Investment Authority či saúdský konglomerát Oyalan Group.

Akcie Credit Suisse se ve středu propadly až o třicet procent. Později část ztrát smazaly, ale i tak odepsaly přes 24 procent. Důvodem propadu akcií bylo vyjádření největšího investora Credit Suisse, kterým je finanční ústav Saudi National Bank (SNB), že už nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční pomoc. SNB je největší komerční bankou v Saúdské Arábii.

Akcie Credit Suisse za posledních dvanáct měsíců ztratily téměř tři čtvrtiny své hodnoty a propadly se na historická minima. V roce 2008 se jejich hodnota pohybovala kolem osmdesáti švýcarských franků, ve středu uzavřely na 1,7 švýcarského franku.

„Neočekáváme, že by se ta situace měla promítnout do domácího finančního sektoru,“ říká viceguvernér České národní banky Jan Frait. „Obecně došlo k poučení z toho, co se stalo v roce 2008, věci fungují jinak. Zejména větší banky jsou velmi dobře vybaveny, pokud jde o kapitál a zdroje. (…) Klienti mohou být klidní, situace v sektoru je naprosto stabilizovaná.“

Bance ublížily skandály

Credit Suisse bývala symbolem švýcarské spolehlivosti, její pověsti však ublížila řada skandálů. Banka utrpěla obrovské ztráty kvůli bankrotu finanční společnosti Greensill, která podporovala ocelárnu Liberty Steel, a kvůli pádu amerického fondu Archegos.

Mezi další skandály patřilo bezprecedentní domácí stíhání týkající se praní špinavých peněz pro zločinecký gang. Banka kompletně obměnila vrcholové vedení a prochází druhým plánem restrukturalizace za několik let.

Krach amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank spolu s problémy Credit Suisse vyvolaly napětí v globálním bankovním sektoru a způsobily pokles akcií, zejména bankovních titulů. Panevropský index STOXX Europe 600 tento týden odepsal už téměř tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 6 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 20 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...