Pandemie ve světě: Horní Rakousy a Salcbursko zavedou lockdown pro všechny, další země zpřísňují pro neočkované

Nahrávám video

Rakouské spolkové země Horní Rakousy a Salcbursko zavedou lockdown pro všechny. Oznámili to hejtmani těchto dvou infekcí nejzasaženejších regionů v zemi. Slovenská vláda rozhodla o zpřísnění karanténních omezení hlavně pro neočkované obyvatele, kteří neprodělali covid-19. Tato skupina lidí nebude moci navštěvovat například nákupní centra. Zpřísnění pro neočkované lidi oznámila i řecká vláda a opatření v tomto duchu schválil také německý parlament. Změny ale ještě musí potvrdit Spolková rada, což není jisté.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Rakousko ohlásilo dosud nejvyšší počet nově nakažených, tamní laboratoře poprvé od začátku pandemie zachytily 15 145 nákaz za 24 hodin. Přísná omezení kontaktů ve spolkových zemích Horní Rakousky a Salcbursko začnou platit od příštího týdne, pokud do té doby jednotné podmínky pro celou zemi nestanoví spolková vláda. 

V Salcbursku od pondělka začne platit přísný lockdown trvající tři až čtyři týdny, oznámil hejtman Wilfried Haslauer. Jeho hornorakouský kolega Thomas Stelzer si délku trvání plošné karantény netroufl odhadnout. „Nikdo nemůže s klidným svědomím oznámit konec tohoto lockdownu,“ uvedl. Agentura APA napsala, že omezení zatím budou platit do 17. prosince, pak se bude rozhodovat o jejich případném prodloužení.

Zavřít budou muset hotely, gastronomické podniky i obchody, které prodávají jiné zboží než to, které je k životu nutně potřebné. Salcburský hejtman Haslauer řekl, že školy budou až na některé výjimky zavřené. Tomu ovšem odporuje vyjádření ministra školství Heinza Fassmanna, podle kterého se školy zavírat nebudou.

V celém Rakousku platí od pondělka přísná omezení pro lidi, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní ani toto onemocnění v nedávné době neprodělali. Vycházet z domova mohou jedině do práce, k lékaři, na nákup životně nezbytných věcí a na zdravotní procházku.

Slovensko zpřísňuje hlavně pro neočkované

Na Slovensku se nově do nákupních center, prodejen a provozoven služeb, které nenabízejí věci základní potřeby, dostanou jen ti, kdo jsou očkovaní nebo nemoc prodělali. Potvrzení o očkování či test zase budou muset od svých pracovníků vyžadovat zaměstnavatelé.

Nová opatření se částečně dotknou i očkovaných. V regionech s nejhorší epidemickou situací se hromadných akcí bude moci zúčastnit nanejvýš padesát lidí s dokončeným očkováním nebo po prodělání covidu-19. Od příštího týdne budou v nejvyšším stupni rizika již přes dvě třetiny slovenských okresů. Zpřísní se také režim pro ubytovací zařízení, které už nyní nemohou poskytovat služby turistům v nejvíce zasažených okresech .

Podle vládního usnesení se zaměstnanci před vstupem na pracoviště budou muset prokázat potvrzením o očkování, o prodělání covidu-19 nebo výsledkem testu. Dříve schválený zákon předpokládá, že když tak zaměstnanec neučiní a nevyužije možnost bezplatného testu u zaměstnavatele, nedostane se do práce a nebude mu za toto období vyplacena mzda.

Zpřísnění opatření kabinet schválil v reakci na zhoršující se epidemickou situaci v zemi a přetížené nemocnice. Podle premiéra Eduarda Hegera by přísnější opatření mohla platit tři týdny. Čtyřčlenná vládní koalice nepostupovala jednotně, ministři za menší liberální stranu Sloboda a solidarita (SaS) opatření při hlasování nepodpořili z důvodu zpřísnění omezení vůči naočkovaným.

Omezení pro neočkované lidi výrazně zpřísní i Řecko. Země jim od pondělí zakáže vstup do vnitřních prostorů provozoven, sportovišť či muzeí, ohlásil premiér Kyriakos Mitsotakis. Covidový certifikát není nutný jen v lékárnách a v obchodech s potravinami a základními potřebami. Do kostelů budou smět i nenaočkovaní věřící, ale jen s negativním testem.

Vláda také zkrátí platnost očkování u lidí starších šedesáti let na sedm měsíců od druhé dávky. Aby jim začalo potvrzení znovu platit, budou se muset nechat přeočkovat. Mitsotakis k podobnému kroku vyzval i Evropskou unii v případě unijních covidových pasů.

Omezení pro neočkované možná zpřísní i Německo

Německý parlament schválil novelu zákona o potírání infekčních chorob, která s novým zpřísněním karanténního režimu pro neočkované počítá. Úpravu zákona z 688 přítomných poslanců podpořilo 398, proti bylo 254 zákonodárců. Zbytek se zdržel. 

Novela vyžaduje od všech s výjimkou dětí pro cestování veřejnou dopravou doklad o očkování, prodělání nemoci, případně negativní test. Opatření se bude týkat vlaků, autobusů, ale také leteckých spojů. Obdobné omezení bude platit i na pracovištích, kde není vyloučen osobní kontakt s ostatními lidmi. Neočkovaní zaměstnanci tak budou každý den muset podstupovat rychlotest, nebo každých 48 hodin PCR rozbor. Do pečovatelských domovů bude nehledě na očkování vstup podmíněn aktuálním testem.

Návrh zákona musí ještě v pátek odsouhlasit Spolková rada zastupující spolkové země. Konzervativní premiéři ale hrozí, že právní předpis prosazovaný budoucí vládní koalicí sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) zablokují.

Spolkový sněm se rozhodl zákon novelizovat, protože 25. listopadu skončí stav epidemie celostátního významu. Tento nouzový režim, který platí od loňského roku, dával vládě značné pravomoci k zavádění karanténních opatření. Nyní bude mít hlavní slovo parlament. Konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové s úpravou zákona nesouhlasí a přeje si zachovat stávající nouzový režim, což ale budoucí koalice předpokládaného kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá.

Kancléřka Merkelová po jednání se spolkovými zeměmi oznámila, že Německo bude zavádět opatření podle počtu nakažených v nemocnicích. Omezení dolehnou především na neočkované, ale i očkovaní a uzdravení budou potřebovat testy, pokud se epidemická situace zhorší. Povinné očkování vybraných profesí zatím platit nebude, jednoty v této otázce spolkové země s kancléřkou nedosáhly.

Peking: první případ nákazy v olympijské „bublině“

Pořadatelé Her v Pekingu oznámili třetí případ nákazy v souvislosti se zkušebními soutěžemi, poprvé se ale podle agentury SID objevil přímo v uzavřené „bublině“. Stejně jako v minulém týdnu se jedná o sáňkaře, ale zatímco předchozí dva odevzdali pozitivní test bezprostředně po příletu do Číny, tentokrát se nákaza projevila v dějišti po několika dnech pobytu. V pátek začne sáňkařům na dráze Jen-čchingu seriál Světového poháru.

Jméno ani národnost pořadatelé nezveřejnili. Sportovec ale nemá žádné příznaky a stejně jako jeho kolegové se ocitl v karanténě a pod lékařským dohledem, uvedl Čao Wej-tung z organizačního výboru Her. Podle něj byl sáňkař blízkým kontaktem předchozích dvou nakažených.

Kvůli pandemii platí v dějišti únorové olympiády přísná hygienická opatření. Podle manuálu Mezinárodního olympijského výboru nemusí po příletu nastoupit do třítýdenní karantény pouze naočkovaní sportovci a další zahraniční účastníci.

Očkovaní mohou do olympijské „bubliny“ vstoupit ihned po absolvovaném negativním testu, každodenně se pak ale podrobují dalšímu rozboru. Olympijské hry se uskuteční od 4. do 20. února bez přítomnosti zahraničních diváků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled