Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.
Strana úterní verdikt podle DPA komentovala nevzrušeně. „Ano, není to pro nás hezké, ale kdo si myslí, že nás to vyřadí ze hry a zastaví nás, ten se silně mýlí,“ vzkázal předseda strany Frank Franz. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí soudu uvítala s tím, že vysílá jasný signál. „Náš demokratický stát nefinancuje žádné nepřátele ústavy,“ řekla.
NPD, která se loni v červnu přejmenovala, nedostává peníze od státu už od roku 2021, a to na základě slabých volebních výsledků. Možnost vyloučení NPD či nástupnických stran ze státního financování na šest let se otevřela poté, co se s tímto návrhem na ústavní soud obrátily Spolkový sněm, Spolková rada a spolková vláda.
Učinily tak poté, co v roce 2017 ústavní soud podruhé odmítl úplný zákaz NPD. Podle soudu totiž neexistovaly žádné indicie k tomu, že by strana mohla prosadit své cíle, které jsou v rozporu se základními ústavními hodnotami.
Členové strany organizovali pogromy, řekl zpravodaj
V Německu mohou strany dostávat od státu příspěvky na svou činnost, například na volební kampaň. Objem státního financování se vypočítává na základě určitého klíče, který zohledňuje mimo jiné volební zisky. Aby měla strana na peníze od státu nárok, musí dosáhnout minimálních zisků v posledních zemských, spolkových a evropských volbách.
Protože se to NPD naposledy nepodařilo, nedostává od roku 2021 žádné peníze. Ještě v roce 2020 to bylo zhruba 370 600 eur (téměř 9,2 milionu korun), protože získala 3,02 procenta hlasů během zemských voleb v roce 2016 v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V roce 2016 straně na základě předchozích zisků náleželo více než 1,1 milionu státních eur (asi 27 milionů korun).
Podle zahraničního zpravodaje ČT Pavla Poláka má NPD v Německu velmi dlouhou historii. „Začala už v šedesátých a sedmdesátých letech ve Spolkové republice Německo, tedy v západním Německu. Tehdy to byla velmi nacionalisticky orientovaná strana,“ řekl zpravodaj.
Doplnil, že německá kontrarozvědka v minulosti prokázala napojení NPD na pravicově extremistickou scénu. „Během migrační krize to byli právě členové této strany, kteří organizovali různé pogromy na uprchlické ubytovny. Propojení tam bylo evidentní a prokázané i kontrarozvědkou,“ dodal Polák.
V Německu se mezitím začalo hovořit o možném zákazu nyní mnohem významnější strany, jež někdy bývá označována za krajně pravicovou. Opoziční Alternativa pro Německo (AfD) je přitom na vrcholu popularity. Proti ní jsou zároveň namířeny mohutné demonstrace proti pravicovému extremismu v německých městech z posledních týdnů. Zástupci AfD podle investigativní skupiny Correctiv byli loni na jednání krajně pravicových skupin o deportaci až dvou milionů přistěhovalců.
