V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.
Demonstranti v německých městech kritizovali AfD a úvahy o deportaci migrantů
„Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 tisíc. O stejném počtu hovořili také pořadatelé. Policie uvedla, že před začátkem akce bylo v centru okolo sedmi tisíc lidí.
Už dopoledne se v nedalekém Limburgu sešlo přibližně 2800 lidí. V Erfurtu, který je metropolí Durynska, což je jedna z východoněmeckých bašt AfD, se k protestu připojilo na šest tisíc lidí. „Nesmíme mlčet nad deportačními plány a krajně pravicovou ideologií,“ prohlásila k davu v Erfurtu jedna z řečnic.
Odkazovala tak na loňskou schůzku představitelů krajní pravice v Postupimi, jen několik kilometrů od Wannsee, kde se přesně před 82 lety, 20. ledna 1942, přední činitelé tehdejšího nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů. AfD jednání svých členů v Postupimi nijak neodsoudila, v parlamentu navíc deportace migrantů hájila jako nezbytnost pro zachování Německa.
V Hannoveru se podle pořadatelů sešlo 35 tisíc lidí. Demonstranty přišli podpořit dolnosaský sociálnědemokratický premiér Stephan Weil a bývalý konzervativní spolkový prezident Christian Wulff. Ten v projevu připomenul právě nacistickou konferenci ve Wannsee. „Už nikdy nesmíme dopustit, aby se v Německu diskutovalo o třídění lidí podle původu, vzhledu, náboženství, postižení nebo jakéhokoli jiného měřítka,“ řekl exprezident.
Další protesty se konaly i v dalších městech. Podle německých médií v Karlsruhe demonstrovalo 20 tisíc lidí, v Halle 16 tisíc, v Kasselu 12 tisíc, ve Freiburgu pět tisíc a stejný počet demonstrantů se sešel také v Koblenzi. V pátek museli pořadatelé podobný protest v Hamburku z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit, protože místo původně očekávaných 10 tisíc účastníků jich nakonec přišlo přes 50 tisíc.
Demonstrace proti AfD trvají již několik dní. Jejich konání opakovaně mnozí politici oceňují. Vděčnost demonstrantům vyjádřil například sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz, který se sám takové akce v Postupimi zúčastnil. Pochvalně o protestech hovoří mimo jiné spolušéfka vládních Zelených Ricarda Langová nebo šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je označil za signál „stop“ pro nenávist.
Saský konzervativní premiér Michael Kretschmer v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag prohlásil, že AfD je nutné připravit o živnou půdu, jako se to podařilo v případě krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), Německé lidové unie (DVU) a Republikánů. Republikáni se extremistických postojů zřekli a DVU splynula s NPD, která se loni přejmenovala na Die Heimat (Vlast). Zatímco v minulosti tyto strany zaznamenaly volební úspěch, nyní stojí na okraji zájmu voličů.
Pro Kretschmera, kterého si v sobotu CDU vybrala za lídra zářijových zemských voleb v Sasku, je AfD hlavní protivník. Alternativa v průzkumech v Sasku jasně vede nad CDU, v případě výrazného neúspěchu ostatních stran by dokonce mohla sestavit jednobarevnou vládu.