Demonstranti v německých městech kritizovali AfD a úvahy o deportaci migrantů

Nahrávám video

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.

„Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 tisíc. O stejném počtu hovořili také pořadatelé. Policie uvedla, že před začátkem akce bylo v centru okolo sedmi tisíc lidí.

Už dopoledne se v nedalekém Limburgu sešlo přibližně 2800 lidí. V Erfurtu, který je metropolí Durynska, což je jedna z východoněmeckých bašt AfD, se k protestu připojilo na šest tisíc lidí. „Nesmíme mlčet nad deportačními plány a krajně pravicovou ideologií,“ prohlásila k davu v Erfurtu jedna z řečnic.

Nahrávám video

Odkazovala tak na loňskou schůzku představitelů krajní pravice v Postupimi, jen několik kilometrů od Wannsee, kde se přesně před 82 lety, 20. ledna 1942, přední činitelé tehdejšího nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů. AfD jednání svých členů v Postupimi nijak neodsoudila, v parlamentu navíc deportace migrantů hájila jako nezbytnost pro zachování Německa.

V Hannoveru se podle pořadatelů sešlo 35 tisíc lidí. Demonstranty přišli podpořit dolnosaský sociálnědemokratický premiér Stephan Weil a bývalý konzervativní spolkový prezident Christian Wulff. Ten v projevu připomenul právě nacistickou konferenci ve Wannsee. „Už nikdy nesmíme dopustit, aby se v Německu diskutovalo o třídění lidí podle původu, vzhledu, náboženství, postižení nebo jakéhokoli jiného měřítka,“ řekl exprezident.

Další protesty se konaly i v dalších městech. Podle německých médií v Karlsruhe demonstrovalo 20 tisíc lidí, v Halle 16 tisíc, v Kasselu 12 tisíc, ve Freiburgu pět tisíc a stejný počet demonstrantů se sešel také v Koblenzi. V pátek museli pořadatelé podobný protest v Hamburku z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit, protože místo původně očekávaných 10 tisíc účastníků jich nakonec přišlo přes 50 tisíc.

Demonstrace proti AfD trvají již několik dní. Jejich konání opakovaně mnozí politici oceňují. Vděčnost demonstrantům vyjádřil například sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz, který se sám takové akce v Postupimi zúčastnil. Pochvalně o protestech hovoří mimo jiné spolušéfka vládních Zelených Ricarda Langová nebo šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je označil za signál „stop“ pro nenávist.

Saský konzervativní premiér Michael Kretschmer v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag prohlásil, že AfD je nutné připravit o živnou půdu, jako se to podařilo v případě krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), Německé lidové unie (DVU) a Republikánů. Republikáni se extremistických postojů zřekli a DVU splynula s NPD, která se loni přejmenovala na Die Heimat (Vlast). Zatímco v minulosti tyto strany zaznamenaly volební úspěch, nyní stojí na okraji zájmu voličů.

Pro Kretschmera, kterého si v sobotu CDU vybrala za lídra zářijových zemských voleb v Sasku, je AfD hlavní protivník. Alternativa v průzkumech v Sasku jasně vede nad CDU, v případě výrazného neúspěchu ostatních stran by dokonce mohla sestavit jednobarevnou vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 28 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 31 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 52 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 9 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 10 hhodinami
Načítání...