Německá Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k zákazu strany ale dále skeptičtí.
Sociální demokracie na víkendovém sjezdu přijala usnesení, kterým podpořila další kroky ke zjištění toho, zda cíle AfD jsou v rozporu s německou ústavou. Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, jež zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.
SPD je sice vládní stranou, její koaliční partner, konzervativní unie CDU/CSU, je ale k zákazu AfD dlouhodobě skeptický – zákaz není dle konzervativců správným řešením. Bojovat s extremistickou stranou by se podle nich mělo politickými prostředky, zejména řešením problémů, kvůli nimž lidé AfD volí.
Ministr vnitra Dobrindt v reakci na usnesení SPD zopakoval, že je k zákazu strany skeptický, přidala se k němu i předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová (oba CDU). Podle ní je třeba, aby ten, kdo podá žádost o zákaz strany, „si byl zcela jistý, že se to podaří, protože jinak dosáhne pravého opaku“. Pochybnosti o správnosti snah zakázat AfD dlouhodobě vyjadřuje i kancléř Friedrich Merz (CDU).
Označení AfD za pravicově extremistickou
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní kontrarozvědky, v květnu označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Ta to odmítá a již se kvůli tomu obrátila na soud.
BfV poté uvedl, že do vynesení verdiktu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat a nadále ji povede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec civilní kontrarozvědce za pravdu.
V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu. V průzkumech z posledních týdnů dosahuje 23 až 24 procent. Sociální demokraté se na víkendovém sjezdu mimo jiné usnesli, že budou usilovat o to, aby se k nim vrátili voliči, kteří v uplynulých volbách místo SPD dali hlas AfD. SPD dostala v únoru 16,4 procenta hlasů.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD).
V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Loni v lednu ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně vzhledem ke slabým volebním výsledkům už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala.
