NSDAP

Leni Riefenstahlová zůstává zapsána jako Hitlerova oblíbená režisérka. V době nacistického Německa byla protežovanou filmařkou, po válce tvrdila, že při natáčení propagandistických filmů o zločinech, jako je holocaust, netušila. Že byla apolitickou filmařkou oddanou umění. Autor nového německého dokumentu s názvem Riefenstahlová, uvedeného na festivalu v Benátkách, je ale na základě režisérčina soukromého archivu přesvědčen, že nebyla oportunistkou. Nacistické ideologii skutečně věřila.

Neúspěšný pokus o převrat, ale také událost, se kterou se nedokázaly úřady meziválečného Německa patřičně vypořádat. Byl to první vážně míněný pokus nacistů dostat se k moci. Byla to událost, která nakonec pomohla zpopularizovat Adolfa Hitlera, a protože trestem pro něj a jeho nejbližší spolupracovníky bylo jen docela krátké vězení, nakonec mu neúspěch neuškodil – spíše naopak. Pokus o převrat provedli nacisté v Mnichově před sto lety – 8. a 9. listopadu 1923. Bylo to mimochodem také rovných patnáct let před křišťálovou nocí.

Z ošetřovatelky a vychovatelky dětí nacistkou a udavačkou. Takový byl osud Gisely Sochůrkové, sekretářky okresního šéfa NSDAP v Benešově. Na svoji válečnou udavačskou činnost ale navázala i po roce 1945. Při výsleších detailně popsala, jak fungoval výcvikový prostor SS na Benešovsku a jak vypadal ústup jednotek, při kterém se ukázala pravá povaha jejich velitelů.

Objevilo se nové svědectví o německém výcvikovém prostoru, který za druhé světové války fungoval jižně od Prahy. Nacisté ho budovali od roku 1942, asi třicet tisíc místních kvůli tomu vysídlili. Zdejší jednotky byly v květnu 1945 jednou z hlavních hrozeb pro Pražské povstání. Historik Pavel Kmoch ve své knize čerpá z objevené výpovědi sekretářky NSDAP v Benešově, kde sídlilo velitelství cvičiště.

Bitva o Británii je považována za první velký neúspěch Německa ve druhé světové válce. Ze strategického hlediska nešlo pro Hitlera o kdovíjaký problém – celý západ pevninské Evropy zůstal pod jeho kontrolou a svobodný zůstal jen ostrov za kanálem. Politicky ale lze hovořit hned o několikanásobném neúspěchu, a navíc západní fronta přece jenom úplně nezanikla, i když vedla pod vodou. Až dodatečně byla stanovena doba, po kterou bitva o Británii probíhala, na 10. červenec až 31. říjen 1940. Vypukla tedy před rovnými 80 lety.

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo třičtvrtě století. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.

Výzkumníci židovského centra Simona Wiesenthala informovali o nálezu seznamu 12 tisíc nacistů, kteří žili ve 30. letech minulého století v Argentině. Řada z nich přitom disponovala účty ve Švýcarsku, na nichž je podle centra dodnes uloženo jmění, které nacisté ukradli židovskému obyvatelstvu. Výzkumníci nyní požadují vstup do bankovních archivů, aby mohli nález ověřit a ukradený majetek vrátit.