Objevilo se nové svědectví o německém výcvikovém prostoru, který za druhé světové války fungoval jižně od Prahy. Nacisté ho budovali od roku 1942, asi třicet tisíc místních kvůli tomu vysídlili. Zdejší jednotky byly v květnu 1945 jednou z hlavních hrozeb pro Pražské povstání. Historik Pavel Kmoch ve své knize čerpá z objevené výpovědi sekretářky NSDAP v Benešově, kde sídlilo velitelství cvičiště.
Odborné znalosti měli němečtí vojáci získávat na cvičišti na Benešovsku. Svědkyní toho, jak to tam fungovalo, se stala sekretářka okresního šéfa NSDAP Gisela Sochůrková. „Měla přístup samozřejmě k veškerým informacím, k většině údajů o udáních. Byla to relativně prostá žena, která něčemu uvěřila a myslela si, že to, co dělá, je v pořádku,“ vysvětluje badatel Pavel Kmoch.
Právě díky jejím poválečným výpovědím se podařilo Kmochovi zrekonstruovat ústup jednotek a proměnu charakteru místních velitelů ke konci války. „Josef Augustin, školící vedoucí NSDAP, stál bezradný a bezmocný jako dítě, když má plné kalhoty,“ řekla u výslechu 12. června 1946 Gisela Sochůrková.
Výcvikový prostor SS na Benešovsku zabíral skoro stejně velký prostor jako Praha. Patřil do něj i zámeček v Hradištku, jeho součástí byla škola pro ženisty. Jiné části výcvikového prostoru ale stále svůj pravý účel skrývají. Třeba údajná pistolová střelnice. „Je to velice masivní stavba ze zvláštní kombinace kamene a betonu. Tady vidíte nějaké kotvičky kovu ocelové, které na střelnici také příliš smysl nedávají,“ popisuje Kmoch.
Neznámý je i přesný počet vojáků, kteří tu cvičili. Díky zachovanému deníku jednoho z nich máme ale povědomí, jaké byli národnosti. „Potkal tam Inda, potkal tam samozřejmě Belgičany, Francouze, Němce, Rusy, Bělorusy, Maďary. Ono se vůbec nedá říct, že SS byli hlavně Němci,“ přibližuje Kmoch.
Tyto jednotky se pak zapojily i do potlačení Pražského povstání. Na místě výcvikového prostoru pak ihned po válce zmizely téměř všechny stopy jeho existence.
