Národně socialistická německá dělnická strana

Před 85 lety došlo k takzvané křišťálové noci, pogromu, který nacisté rozpoutali proti židovskému obyvatelstvu. Během něj polovojenské oddíly a příznivci Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) zabili na stovku Židů, vypálili synagogy a ničili židovské obchody. Dalších třicet tisíc Židů nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Výročí se připomíná v Česku i v Německu.

Německo si připomíná výročí takzvané křišťálové noci. Piety v řadě měst uctily oběti stovky Židů, které nacisté v noci před čtyřiaosmdesáti lety zavraždili. Násilí doprovázelo rozbíjení výloh židovských obchodů, mnoho synagog lehlo popelem. V roce 1989 ale ve stejném datu padla Berlínská zeď. Prezident Frank-Walter Steinmeier proto loni navrhl, aby se 9. listopad stal dnem rozjímání nad německou historií.

Paul Thümmel byl v tuzemské válečné historii možná nejznámějším dvojitým agentem. České zpravodajské službě předával informace o nacistických plánech a nechal si za to štědře platit. Podle některých historiků se ovšem jeho význam zveličuje, ačkoliv české straně dodával i informace o zrádcích v jejich vlastních řadách. Od Thümmelova narození uplynulo 15. ledna přesně 120 let.

Z ošetřovatelky a vychovatelky dětí nacistkou a udavačkou. Takový byl osud Gisely Sochůrkové, sekretářky okresního šéfa NSDAP v Benešově. Na svoji válečnou udavačskou činnost ale navázala i po roce 1945. Při výsleších detailně popsala, jak fungoval výcvikový prostor SS na Benešovsku a jak vypadal ústup jednotek, při kterém se ukázala pravá povaha jejich velitelů.

Objevilo se nové svědectví o německém výcvikovém prostoru, který za druhé světové války fungoval jižně od Prahy. Nacisté ho budovali od roku 1942, asi třicet tisíc místních kvůli tomu vysídlili. Zdejší jednotky byly v květnu 1945 jednou z hlavních hrozeb pro Pražské povstání. Historik Pavel Kmoch ve své knize čerpá z objevené výpovědi sekretářky NSDAP v Benešově, kde sídlilo velitelství cvičiště.

Historikům se podařilo ve spolkového archivu v Berlíně objevit unikátní složku Němce a člena NSDAP Felixe Hasericka, kterého nacisté zabili za pomoc českým vězňům. Je to jeden z ojedinělých případů, kdy člen Hitlerovy národněsocialistické strany začal pomáhat vězněným nepřátelům Říše.

Květen 1945, konec války. Radost ze znovunabyté svobody se ale mnohde rychle tavila v hněv proti všemu německému bez ohledu na reálnou vinu. Němečtí civilisté se stávali terčem nadávek a lynčování, ale i vražd. A mstít se chtěl i profesor Vladimír Malý. V prvních poválečných dnech zabil v Českých Budějovicích dvě ženy a pět dětí. Tomu nejmladšímu bylo jen 15 měsíců. Přestože se tak stal jedním z nejhorších masových vrahů na našem území, k soudu se dostal až po šesti letech – zřejmě i vlivem své spolupráce s komunisty.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Výzkumníci židovského centra Simona Wiesenthala informovali o nálezu seznamu 12 tisíc nacistů, kteří žili ve 30. letech minulého století v Argentině. Řada z nich přitom disponovala účty ve Švýcarsku, na nichž je podle centra dodnes uloženo jmění, které nacisté ukradli židovskému obyvatelstvu. Výzkumníci nyní požadují vstup do bankovních archivů, aby mohli nález ověřit a ukradený majetek vrátit.